Totus komentáře u knih
Kniha, kterou autor napsal na základě svých těžkých zkušeností, se mně hodně líbila, protože podává pravdivý obraz o nesmyslnosti války a utrpení obyčejných lidí jako zbytečný důsledek neshod a dlouhodobého napětí mezi hlavními mocnostmi a vládci. Je napsána čtivou formou a je stále aktuální svým důležitým poselstvím.
Knihu jsem přečetl po druhém shlédnutí filmu Mlčení (2016), který mě oslovil. Dílo se mi moc líbilo (z více důvodů):
1) Obsahuje poutavý a dobrodružný příběh kněze, který svůj vztah s Ježíšem se snaží žít naplno („Tak jak muže okouzluje tvář milenky, tak mne neustále přitahuje tvář Kristova.“). Samozřejmě se nabízí i otázka, nakolik byly jeho představy o Bohu, jeho vůli a záměrech pravdivé.
2) Kniha obsahuje duševní boj hlavní postavy a její vnitřní utrpení při střetu s mučednictvím („Pane, jak při tom všem můžeš mlčet?“).
3) Čtenář se dozvídá o historické události, která představovala velké utrpení japonskému obyvatelstvu (myslím si, že není až tak známá). Kniha se zřetelně zmiňuje o tomto krutém pronásledování obyčejných křesťanů.
Citát, jež ke konci pronesl hlavní hrdina - může být drobným spoilerem! - přesto stojí za zmínku: „Abych poznal tuto lásku, musel jsem projít tím vším, až do dnešního dne. Pán nemlčel. A i ve chvílích, kdy se mi zdálo, že mlčí – celý můj život o něm mluvil…“
Úžasná kniha napsaná obdivuhodným stylem a celá ve verších. Neobsahuje jen nějaký povrchní příběh o jednom znuděném bohémovi, ale vyprávění, s množstvím přirovnání a metafor, které má skutečnou hloubku a vedou člověka k tomu, co je v životě opravdu důležité, k hodnotám, za které je potřeba bojovat, a správným rozhodnutím, která nesmějí být promarněny.
Velice úsměvné a humorné dílo, které, si myslím, stojí za přečtení. Krásné ztvárnění a personifikace neřesti "lakomství" v podobě Harpagona, jehož předmětem zájmů není nic jiného než jen peníze a bohatství. Knížka má poměrně jasné poselství - chamtivost a honba za penězi v konečném důsledku ničí člověka a nejen jeho. Může být nakonec takový člověk doopravdy šťastný?
Nejsem si jistý, zda by byl autor rád (jak se domnívám po přečtení této jeho knihy), že zde píši svůj názor v souladu s hlavním tématem této knížky: Nepromarnit svůj život! Autor (kterého si vážím) v této knížce, nicméně, celkem rázně vybízí čtenáře a zvláště mládež k prožití plnohodnotného života, který je nutně spjat s překonáváním sebe sama. Knížka mě zaujala a líbila se mi (až na ten trochu diskutabilní začátek). Myslím si, že její téma je hodně aktuální.
Knihu jsem si přečetl, protože mě zaujalo, že je vyprávěna Smrtí. Její děj plyne rychle a je záživný. Celkem se mi líbila a přišla mi zajímavá. Odehrává se v těžkém období 2. světové války u obyčejných lidí a hrdinkou je prostá dívka, která si oblíbí četbu knih. Nicméně na druhou stranu si myslím, že vypravěč (Smrt) mohla být lépe vykreslena. Každopádně - zajímavý nápad.
Nádherná kniha (čtivá a děj má spád) o obyčejném klukovi s nelehkým životním příběhem, který se stane knězem. Čtenář může během vypravování nahlédnout do nitra hlavního hrdiny a objevit velikost člověka, který druhé neodsuzuje, ale dívá se na všechny s láskou. O knězi, jehož silnou stránkou nejsou slova, ale činy.
Udělalo mi velkou radost, když jsem se dozvěděl o této knížce, která byla přeložena do češtiny, od vědce, kterého si vážím. Je napsaná čtivou formou a obsahuje autorovu reflexi nad dnešní situací ve světle víry a otázky existence Boha ve světě, který trpí. Knížka se mi líbila jak pro příjemné a trefné zamyšlení, tak pro svoji lehkost. Jedna z otázek, nad níž se autor zamýšlí: "Nemohl Bůh stvořit dokonalý svět bez utrpení?"
„Radostným srdcem zkrásní tvář, kdežto trápení srdce ubíjí ducha“ (Př 15,13).
Tato knížka pojednává o životě svatého Antonína Velikého, který ještě jako mládenec odešel žít do samoty a většinu svého života prožil na poušti. Proč tam šel? Aby se více sjednotil s Bohem. Je pravda, že některé pasáže knížky můžou na dnešního čtenáře působit nereálně a čitatel tak začne neprávem považovat dílo za pohádku, báji nebo starověký styl fantasy literatury. Mám na mysli Antonínův zápas s ďábli, kteří se ho snažili odradit od jeho asketického způsobu života. Přesto toto dílo má svoji hodnotu, protože právě skrze tyto barvité pasáže si můžeme uvědomit, že pokušitel (ďábel) skutečně existuje a naším úkolem je se mu postavit na odpor a usilovat o dobro. A tak tento světec svým životem vydává svědectvím a ukazuje, že Boží milost je silnější než ďáblovy nástrahy. Pokud tedy podstoupíme boj se zlem s důvěrou v Boží pomoc a ochranu a přijmeme svoji omezenost, můžeme se opravdu stát svobodnými, pochopit smysl naší existence a objevit ve svém nitru poklad.
Mně se tato knížka celkem líbila a četla se dobře. Doporučuji všem, kteří se rádi dozvědí něco více o tomto světci, o jeho myšlení nebo o způsobu života mnichů, kteří žili na poušti (2. pol. 2. stol. - 5. stol.).
Velmi zajímavá kniha shrnující fenomén Templářského řádu. Stručně, výstižně a poutavě líčí příčiny, které vedli ke vzniku nejvýznamnějšího vojenského řádu, jehož působení zahrnovalo necelé 2 století, který přitom ovlivnil spoustu nadcházejících generací. Dílo líčí zrození řádu, jehož disciplína a morálka převyšovala veškeré ostatní armády. Zahrnuje i jednotlivé křížové výpravy a jiné historické okolnosti, které měly dopad na fungování řádu. Končí se zánikem řádu, na jehož pozadí stálo velké množství intrik francouzského krále Filipa Sličného proti templářům.
O odvážném a neohroženém španělském hrdinovi, mnohdy místy přikrášlené, přesto zábavné a trochu i úsměvné dílo. Vypráví o něm jako bojovníku ("ten, který se narodil ve šťastnou hodinku"), jež byl zkázou pro Maury a vždy obdržel po boji obrovskou kořist. Kniha se mi líbila, je čtivá a jistě pobaví.
Knížka mě velmi zaujala a oslovila. Podává čtenáři návod a rady, jak žít život, aby byl prožitý dobře se správnými hodnotami. Jak poznat sám sebe? Jaké prostředky zvolit pro dosažení cíle našeho pozemského putování? Právě tímto se kniha zabývá a ukazuje na cestu, která nás přivede k objevení samotného nebe již ve svém srdci. Inspirována životem a praxí pouštních Otců.
Knížka, která se věnuje spiritualitě zdola (tedy pomocí svých těžkostí a nedostatků poznat sám sebe a nalézt tak Boha ve svém srdci). Knížka se mi vcelku líbila, protože může čtenáře obohatit o nové téma - cesty k prohloubení vztahu s Bohem. Tímto tématem se zabývá autor i např. ve své knížce Nebe začíná v tobě, která mně přišla mnohem zajímavější, obohacující a praktičtější. U Spiritualitě zdola jde v podstatě o představení daného tématu.
Tuto útlou, čtivou a zdánlivě nenápadnou knihu jsem si přečetl do povinné literatury na SŠ a musím se přiznat, že se mi velmi líbila, byť její příběh není lehký, zvláště pro hlavní hrdinku. Podává ale zajímavý obraz dívky, která se snaží vypořádat se svou "nevyřešenou otázkou" v podobě příběhu o dvou hrdinech z knížky. Děj mně přišel hodně zdařilý a zvláště je úžasný moment, v němž se hrdinka rozhodne pro nelehký "krok vpřed", který ji uzdraví a osvobodí (který je koneckonců důležitý pro každého z nás).
„Nepohne se mnou to, co cítím. Nepohne se mnou to, co vidím. Pohne se mnou pouze to, čemu věřím“ (Smith Wigglesworth). Autor v knize pěkně nastiňuje svou zkušenost s Duchem svatým i své zázračné uzdravení, které vedlo k jeho obrácení. Hovoří o třech způsobech, skrze které nás Bůh vede (vnitřní svědectví, vnitřní hlas a hlas Ducha svatého). Velice trefně od sebe rozlišil pojmy tělo, duše a ducha. Úskalím knihy může být autorova snaha dostat čtenáře tam, kde je duchovně on, což vůbec není snadné (a nejsem si jistý, zda si to autor dostatečně uvědomuje, byť chápu, že jeho zkušenost je odlišná). Přesto je však jeho svědectví pro věřícího povzbuzením, jak Bůh může působit v lidském životě.
Kniha proniká jednak na hloubku dvou svátostí a pak se zamýšlí nad kázáním přítomném ve mši svaté. Jedná se v podstatě o dílo, které chce čtenáře přivést k osobní reflexi nad prožíváním těchto tří skutečností.
Ke každému tématu autor nejprve nabízí cenná zamyšlení (např. "eucharistie je nejpůsobivějším znamením Pánova milování naší existence" nebo "pohled na svátosti primárně neodhaluje naši technickou nevybavenost, ale to, jak Pán vítězně prochází našimi životy a také působí v ostatních lidech"). Celou knihou se prolíná tématika důležitosti srdce (např. Ježíšovo Srdce "pulzuje ve svátostech"). Každé téma obsahuje především řadu otázek, které mají vést čtenáře ke zpytování svědomí.
Knihu vystihuje několik slov v úvodu: Člověk má uskutečnit vnitřní putování do osobního středobodu a odhalit, jak se plán Otce může dovršit i v jeho vlastní existenci. Knížka klade důraz na nalezení pravého a trvalého středobodu, který objevuje ve smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista (důležitá je jistě otevřenost a bezpředsudkovost). Knížka není špatná, obsahuje pěkné a přínosné myšlenky. Mně osobně však tolik neoslovila (neobsahovala pro mě nové podněty). Přesto je jakýmsi krátkým a svižným shrnutím důležitého tématu.
Je důležité se rozhodnout pro takové povolání, v němž budu více milovat. "Moje pomíjivost touží po vytvoření takového životního projektu, jehož smysluplnost přetrvá i po smrti." (K. Demmer)
Jezuitský kněz zde pojednává o důležitých prvcích, které bychom neměli v životě opomenout, a které nám mohou pomoci žít život naplno. Usilovat o vnitřní soulad, vytvářet vztahy, otevřenost vůči celé realitě, žít přítomnost, mít chuť učit se, budovat zdravý úsudek, přijmout sám sebe, snažit se dívat na věci pozitivně atd. Ve všem samozřejmě počítá s Bohem, a právě ono poznání, že člověk je milován, má být pro nás výzvou a hnací silou k překonávání strachů a výzev, které život klade a které nás mohou posunout dál.
Kniha se mi líbila a vnímám ji jako takové volné pokračování autorova dřívějšího díla Porozumět Božímu volání, které mně přišlo o něco lepší a obohacující. Přesto i zde se nacházejí pěkné myšlenky a autor tak od tématu povolání přechází k zrání člověka.
"Země nemusí být ve středu fyzického vesmíru, aby byla středem Boží pozornosti." Bůh stvořil vesmír pro člověka - je vrcholem stvoření. Není produktem slepých neřízených procesů. Je na něm něco výjimečné...
Knihu jsme si rád přečetl, protože si myslím, že John Lennox je osobnost, která se snaží budovat mosty tam, kde by je jiní zbořily. Ukazuje na skutečnost, že biblická verze stvoření není v rozporu s vědeckým výzkumem, ale naopak lze nejít mnoho paralel. Kniha se čte samozřejmě obtížněji, protože nemáme český překlad a zřídka obsahuje náročnější pasáže, byť je napsána stylem určeným široké veřejnosti a obsahuje přínosný a ucelený pohled na dané téma.
Kniha se mi velmi líbila, protože podává nádherný obraz světce, který je bezesporu velkým vzorem. Především si cením jeho zápalu v službě druhým i v době utrpení od vlastních bratrů. Kniha je mírně náročnější oproti dílu Oheň lásky, kde se snaží vykreslit životopis světce poutavějším způsobem. Zde se autoři opírají více o podložená fakta.