triatlet komentáře u knih

Krátké kriminální příběhy. Na dvou třech stránkách autor rekonstruuje zločin. V závěru zmiňuje, na kolik let byl vrah potrestán. Příběhy mají spád.
...................................................................................................
Čtenářská výzva 2017 - 8. oblíbená kniha rodičů, prarodičů
...................................................................................................
Koupit babičce jako dárek soubor kriminálních příběhů, to byla sázka na jistotu. Když přečetla MF Dnes (od politiky po sport), tak ráda pročítala hlavně kratší příběhy ze soudní síně. Texty od jihlavského autora Borise Dočekala navíc dostala i s autogramem :-)

4 09.04.2017

Výbor z Rúfusových veršů bilancuje život a balancuje na hraně života, smrti. Zobrazuje všednost.
„Lomí se život na ostré hraně dýky.
A tu je tragika,
tam triumf. Květ prší na pomníky.
Slyšet zpěv – ústy básníka:

Zas jedna bolest slzy porodila.
Vrhla je ve tvář publika.
A co je pravda? Pohádková víla,
která nám věčně utíká.“ (Verš, s.20)

„Ba za hrst výslužky rýmuje prázdné chvály
žvatlavým veršíkem, pýchou se zalyká.
Na prsou smutných lyr písničky zaplakaly:
Bože, bože můj, ó stvoř mi básníka.“ (Básník, s.24)

„Ach slovo, uzlíčku pod hlavou.
Viděl jsem básníky nad strašnou
hloubkou ticha.
Po křehkém mostě slov šli s básní do věčnosti.
Vzlykali obavou. (Slova /F. Halasovi/, s.43)

Zaujme aluze na válku: „Gavrila Princip čeká na Jeho Jasnost.“ (Smrt, s. 45)
Opakují se motivy smutku: „A venku prší stesk jak hvězdy na stodoly,
na prázdná, bohem vylidněná slova.“ (V zemi nikoho, s. 46).

Autor klade důraz i na práci: „Na všecky strany zpívá kohout práce.
Kraj obrůstá sladkými mozoly.“ (Letní krajina, s.56)

Patný je vztah k vlasti: „Zvon domova ti zazvoní.
Kadloubek. Hněv i láska
odlévaly v něm tvoji podobu.
(…)
Vydrž nás, buď nám trpělivá zem
a zůstaň s námi v tom těžkém čase.“ (Zvony, s.73)


Často se objevuje smrt: „Tím, čím se mrtví drží života
a živí smrti. Zkusmo vrženým,
aby nás Nikde neodneslo Nikam.“ (Oféliin pohřeb, s.83)

Verše přeložené Miroslavem Florianem, Josefem Peterkou, Janou Štroblovou, Jiřím Žáčkem se mi líbily, i když je Rúfusovo vnímání světa posmutnělé.

"Položit na stůl přesnou jako krajíc
A hrnek vody. Anebo
do špetky soli. To je báseň.

A nestavět se přitom na paty.
Tím méně na špičky. Mít čas. Z hlubokosti
vytáhnout okov, ale na prameni
nestavět krám ni chrám.

Nahoru Jordánem až půjde pstruží tah,
neshánět prut, a vědět, že řeka
neskládá se z ryb.

Že je jí o to víc,
O co se báseň zdvihá nad slova.

Ne kámen.
Socha. Žena Lotova
je báseň." (Co je báseň, s. 86)

"Co bylo třeba oznámit,
je oznámeno.
Co bylo třeba povědět,
se řeklo.

Co dál?
Nic. Žádný tklivý památníček.

Zem neodkládá listy do poliček.
Přečte, zmačká
a rovnou zahodí.
Zem nemá splín a nezná odchody.
Zem, ta zná déšť a rosu.

Ale slza?
Jen člověk umí prožít dojetí.

Lidský smutek
je smutkem paměti." (Podzimní listy, s. 112)

........................................................................................................................................
Čtenářská výzva 2017 - 11. kniha od autora ze sousedícího státu

4 07.04.2017

Autorka dokáže i v přetechnizovaném 21. století vytvořit vtipný příběh připomínající lindgrenovská (ne)všední dobrodružství. Text je sice jednoduchý, ale v jednoduchosti je síla. Ilustrace Káju s Olivou doslova oživují :-)

4 02.04.2017

"Čáry máry dobře slyš,
z živého hned bude plyš.
Tohle kouzlo se pak změní
pokaždé až po setmění."
Nápaditý příběh pro začínající čtenáře, milovníky plyšáků a (ne)všedních dobrodružství.
Didaktickou formou se děti seznamují s nástrahami lesa (rulík zlomocný) a s láskou k četbě.
Příběhu dodávají kouzlo ilustrace Daniely Kolářové.
........................................................................................................................................
Čtenářská výzva 2017 - 13. kniha poprvé vydaná v roce 2017 (zcela nová kniha)

4 29.03.2017

Vtipně pomíchané dvojice pohádek. Začínající čtenáři ocení.
Chválím i kontrolní otázky na konci kapitoly.

4 18.03.2017

Odpozorováno životem Jana Borny.
Verše působí prévertovsky, krchovsky,
ale hlavně lidsky – jak smutně, tak sarkasticky.

Veselá čekárna

Hřadujeme v čekárně a věříme,
že si nás vyzvednou ti,
pro které jsme měli být oporou,
a teď nás podpírají.
Brady opřené o berle,
vyťukáváme do linolea žerty
a sbíráme odvahu pro chvíle,
kdy nepřijdou,
abychom dokázali
opustit jim
i sobě.

...

v duchu

Odešli z mého dotyku,
a přesto je jejich stopa ve mně,
jak noha vbořená do zamrzlé kaluže.

Autobusem, vlakem, autem
bych k nim dojel za chviličku,
ale už nikdy se nevydám
jejich směrem.

(Dokonce jsme se i potkali,
ale čas nechal důvěrnosti zplanět.)

Jsou lidé,
s kterými dokážu mluvit
(už navždy)
jen duší.

...

staří známí

Znám podivného muže ze zrcadla,
na krk mu druhá brada spadla
a namísto jiskry mívá v očích stín,
přesto mu vždycky zuby vyčistím.

...

Modlitba za smích

Aby i do umírání přišel
lehounce nadzvednout koutky
spadlé strachem
z návratu k nebytí.

Jinak budu jen tupě hledět
na bránu do řiti.

...

pastevecká

Krávy se pasou na louce
A hnojí, kudy chodí.
Já trůním bez užitku
S výhledem do kraje.
Tak alespoň pasu krávy
Tam, kde to lidé potřebují,
A domlouvám jim:
„Kálejte, člověk je výživný,
Ale nakonec vás sežere.“

A krávy bučí,
hmyz bzučí,
slunce pere,
člověk si k užitku ani louku neposere.

...

Requiem

Hledám větu,
tak průzračnou,
že jí světlo projde
nelomeno.

Hledám větu,
tak průzračnou,
že se dá říct
umírajícímu kamarádovi.

...................................................................................................
Čtenářská výzva 2017 - 14. kniha od českého autora

4 20.01.2017

Poslední věta krátkého vtipněhravého textu: "Co si o tom myslíš?"
Mě by zajímalo, co si o tom myslí myši. A nejen kodaňské :-)
Zajímavé ilustrace.
V předmluvě Anastazie Herbertové jsem se neztratil, popisuje genezi vzniku díla a nezatěžuje akademickými rozbory.
...................................................................................................
Čtenářský výzva 2017 - 15. kniha se zvířetem v názvu

4 04.01.2017

Jednoduché, úsměvné příběhy Lišáčka a jeho zvířecích kamarádů doprovází výstižné ilustrace.
Zaujalo mě zasazení do prostředí (Vysočina).
Za nejvtipnější považuji příhodu s medvědem.
Občas vadilo nadužívání příslovce zde, nebo věty typu "Ten den, bylo posledního dubna, byl dnem pálení čarodějnic." (...) "jediný, kdo se nebojí, jsou medvědi".
...................................................................................................
Čtenářská výzva 2017 - 17. kniha, která má jednoslovný název

4 02.01.2017

Ve srovnání s Pekařovou dcerou (http://www.databazeknih.cz/knihy/pekarova-dcera-263234), Vypravěčkou (http://www.databazeknih.cz/knihy/vypravecka-218323) a Kabinetem milostných dopisů (http://www.databazeknih.cz/knihy/kabinet-milostnych-dopisu-259241) prachobyčejná červená knihovna.
Nesympatická, naivní hrdinka. Válka jen na pozadí. Předpokládám, že nebylo cílem autorky, aby mě na konci 2. kapitoly rozesmála :-)
Zaujal snad jen popis života (lepších) prostitutek v poválečném Londýně.
Ve výše uvedených knihách jsou výrazné motivy pečiva, respektive hudby. Ve Švadleně je to šití, ale nějak jsem nevěřil, že takové naivní přihlouplé trdlo zvládne v tíživých podmínkách ušít ty nejluxusnější šaty. Ale pokud si to Ada vysnila podobně jako Thomyho, pak patrně celý život látala ponožky :-)
Čtivé - ano, strhující - rozhodně ne.

4 23.02.2016

Rozpůlenou housku s pusinkou si asi nedám, leda by mi "pochoutku" servírovali přímo v pekařství v El Pasu :-)
Příběh je čtivý, převažující epistolární forma zajímavě posouvá děj. Taky jsem se víc těšil na pokračování válečného příběhu, ale prolínání s problematikou ze začátku 21. století bylo zajímavé.
Podobně jako ve Vypravěčce (http://www.databazeknih.cz/knihy/vypravecka-218323) válečný příběh je provoněn pečivem.
Jednoho z posledních autorů dopisu jsme čekal dřív, ale jeho sdělení hezky doplnilo mozaiku příběhu.

4 05.01.2016

Styl vyprávění i pohnutý osud postav mi trošku připomínaly Kobolda od Radky Denemarkové.
Paralela osudů ženských postav se zvířaty byla zajímavá. Naturalisticky působil především popis chovu slepic.
Králičí epilog se zajímavě prolínal s příběhem Dášenčiných lidí.

4 27.10.2015

Jednoduchá, originální grafická úprava je propojená s vyprávěním jednotlivých povídek. Závěrečná povídka, která pro(roz)plétá předchozí osudy zajímavě orámovala celý soubor.

4 06.09.2015

Knížku jsem si koupil těsně před setkáním s autorem. Vybíral jsem takovou, kterou jsem nečetl. Během čtení jsem si uvědomil, že jsem viděl televizní zpracování. Politické změny konce 40. let jsou zachyceny poutavě.

4 27.07.2015

Autorka dokázala přesvědčivě vykreslit prostředí nemocnice. Vztahový příběh byl zajímavý, i když role náhody (srážka s autobusem) mi přišla chvílemi až překombinovaná.
Celkově příjemné oddechové čtení.

4 28.02.2015

Příběh posunují dopředu dialogy Cilky a anděla. Autor dokáže, podobně jako i v dalších svých knížkách, nenásilnou formou předat zajímavé myšlenky. Moc hezké ilustrace Jindřicha Jelena.

4 27.12.2014

Při čtení jsem měl pocit, jako by Dan seděl vedle mě a vyprávěl. Běžecké zážitky jsou podány s lehkostí, i když popisují ne zrovna lehký krok. Stylisticky je text sestavený bezchybně. Výjimečně užitý hovorový výraz nepůsobí rušivě, naopak dodává autenticitu.

4 27.12.2014

100% naplněný dvojsmyslný název knihy. Originální příběh, výborná typografie, parádní ilustrace.

4 17.12.2014

Čtivé a jak píše Frakira - ideální při léčení virových onemocnění. Nemusíte moc přemýšlet o supermanských schopnostech hlavního hrdiny.

4 14.12.2014

Balabánovy příběhy jsou plné života. Každé slovo má svůj význam.

4 24.08.2014

Jan Hnízdil mě přesvědčil už svými přednáškami o dopingu. Občas jsem si přečetl některé jeho články, případně rozhovory s ním.
Ve výběru z jeho článků se objevují sice občas stejné pasáže, ale na výsledný efekt to nemá vliv.
Napsáno vskutku fejetonově - břitce, přijatelně, pestře, s nadhledem.

4 04.07.2014