trpaslyk komentáře u knih
Od začátku do konce jsem čekala na něco, co nepřišlo. Příběh mě vůbec nevtáhnul, byl naprosto povrchní, příliš jednoduchý a přímočarý. Knížka mě proto úplně zklamala. Je vhodná tak pro věkovou skupinu 10–13, starší opravdu ne. S hlavní postavou (ani s žádnou jinou) není možné se ztotožnit, a to ani částečně. Je sebestředná, sobecká, inteligence moc nepobrala, ničemu nerozumí, nic neumí, všeho cizího se panicky bojí, a pak najednou jí autorka ukáže jako neohroženou a nebojácnou zachranitelku všeho! Postava Davida je tak jednotvárná a samoúčelová, jak to jenom jde – od prvního dne se do Laurel zamiloval, nemusel s ní ještě ani mluvit, ani mu nijak jeho city neoplácí, ale on by za ni stejně položil život. Nikdy nezapochyboval, nikdy se nezachoval špatně, je tak kladný, až je z toho člověku zle. Příběh je velmi silně amerikanizovaný, že čtenářům z jiných zemí ani blízký být nemůže. Dost uměle a násilně působí snaha o zakomponování nejrůznějších angloamerických legend, pověstí a literárních postav do světa, v němž se Laurel pohybuje.
Wow! Už dlouho mě žádná knížka nepohltila tím způsobem, kdy se vám nechce dělat nic jiného, než se zase moct vrátit ke čtení, a neuvěřitelně vás vyrušuje už jenom to, že musíte jít spát, do práce, a je vám za tyhle myšlenky typu "kdy už zase budu moct číst dál" trapně, když se bavíte na oslavě s přáteli, a přitom jste duchem jinde.
Začetla jsem se naprosto báječně a opravdu mě to chytlo, zhltla jsem ji za dva dny. Neříkám, že tam nejsou slabší místa, kdy si říkáte, že tohle už autorka zrovna nemusela, že už to dovádí do extrémů, ale oproti jiným autorům tohoto žánru je to opravdu jen výjimečně, většinou se naopak úspěšně vyhnula těm nejtrapnějším klišé a nenechala postavy, aby si samy tolik šlapaly po osudu.
Skvělá oddechovka, citová horská dráha, ale super.
Zpočátku mě tahle knížka pohltila, měla dobrý spád, zajímavý děj i popisy, ale postupně se hlavní hrdinka začala stávat takovou s prominutím pubertální "tupkou", že to úplně zkazilo můj dojem z knížky.
POZOR, SPOILERY:
Třeba vyběhnout uprostřed temného obřadu proti bytosti, která má evidentně nadpřirozené síly a já ještě netuším, jaké, sama, beze zbraně, bez plánu, bez pomoci, a prostě jenom zařvat "přestaň", to asi fakt není dobrý nápad. V tu chvíli jsem téměř jistě očekávala, že autorka, která tohle napsala, bude natolik duchapřítomná, že pobaví čtenáře naprosto iracionální situací, kdy zloduch opravdu provinile sklopí oči, přestane dělat, co má rozdělané, omluví se jí a bude čekat spravedlivý trest. Opravdu bych pak před ní smekla klobouk, že mě dokázala šokovat, překvapit a vybočit ze stereotypu. Jenže bohužel, opět bylo naprosto jasné, že zloduch na slova "přestaň" prostě neslyší.
A kromě toho jsem měla opravdu velký problém s uvěřitelností děje ve chvíli, kdy autorka popíše scénu, jak se dvě hlavní postavy (zamilovaný pár středoškoláků) svléknou donaha, a pak si spolu v objetí lehnou na postel a celý večer tak vydrží jenom ležet a povídat si bez nějakého dotýkání se a tak. No, nevím, nevím...
Každopádně oddechovka dobrá a obálka vážně hezká.
Čte se dobře, rychle, děj má spád. Obsah odpovídá názvu i barvě obálky - prostě klasická červená knihovna. Za týden už nebudu vědět, o čem to bylo, ničím nevyniká nad ostatní knihy tohoto žánru.
Pohodové, oddychové povídky, které spojuje motiv maturitního plesu a také to, že se kolem vždy motají nějaké nadpřirozené bytosti. Jednou jsou to upíři, jindy démoni, setkáme se i s anděly nebo blíže neurčenými nadpřirozenými postavami. Někde zůstane konec otevřený, někde čeká čtenáře happyend, jinde to dopadne špatně. Fajn oddychovka.
Uf, drsný příběh, jsem ráda, že už je u konce. Tím nechci říct, že by to byla špatná knížka – naopak! Je skvělá, strhující, čtivá, nutí k přemýšlení, až moc v sobě zrcadlí leccos ze skutečných lidských dějin, ale je tak krutá, tak krutá, že jsem ráda, že už jsem ji dočetla. Rozhodně stojí za přečtení, ale ani omylem bych ji nedala číst dětem nebo teenagerům. Na to mi přijde příliš drsná.
Po trochu vlažném a pomalém začátku se zakrátko rozjíždí velmi nabitý děj s rychlým spádem, který člověka vtáhne. Celou knížku jsem zhltla za dva dny a hned otevřela další díl. Leccos se vyvíjí tak, jak očekáváte, ale pak jsou tam důležité zvraty, které by čtenáře ani ve snu nenapadly a které tímpádem příjemně překvapí a vlijí do příběhu novou energii. Těším se na další díl.
Autorské duo Kepler má vynikající smysl pro udržování konstantního napětí od začátku knížky až do konce. K vraždě dojde hned na začátku příběhu bez nějakého zbytečného protahování na úvod a také konec není zbytečně vysvětlující, odkrývající ani moralizující. Prostě neustále jsou čtenáři servírovány nové překvapivé informace a zvraty, které příběh oživují a posouvají kupředu.
Přesah k ostatním dílům série o komisaři Joonu Linnovi je patrný, ale není ani sumarizující, aby rušil toho, kdo plynule čte jednotlivé díly v řadě za sebou, ani není tak silný, aby nebylo možné číst samotnou knihu bez předchozí znalosti předešlých dílů.
Postava Joony Linny má nadprůměrný pozorovací smysl, takže některé scény jsou zaměřené vysloveně na vizuální vjemy a působí na čtenáře jako filmové zpracování. Jednotlivé kapitoly jsou velmi krátké, opět připomínají střih jednotlivých scén na filmovém plátně.
Tak tohle jsem teda fakt nečekala! Přečteno za 21 hodin včetně spánku v noci a pak osmihodinové pracovní doby. Bylo to jako rychlá jízda vlakem s otevřenými vagóny přes město… Spousta adrenalinu, napětí, touha vrhnout se do toho po hlavě.
Skvělý příběh, zajímavá myšlenka, charakterní a různorodé postavy.
Mám-li tomu něco vytknout, pak je to na můj vkus příliš mnoho mrtvých a příliš mnoho otevřené brutality. A přesto jsem z příběhu nadšená, protože prostě bez toho vraždění a brutality by to nemohl být ten příběh, jaký je, postavy by nebyly nuceny jednat tak, jak jednají, všechno by bylo jiné. A pak mi trochu vadilo zakomponování některých stereotypních vzorců – např. on a ona se konečně sblíží, dají si najevo své city, ale když se on další den před ostatními chová, jako že se mezi nimi nic nestalo, aby tak neodhalil jejich „slabinu“ před ostatními, ona se okamžitě urazí, protože pochybuje o jeho citech k ní – panebože, kolikrát už to přesně takhle v knížkách proběhlo? To opravdu neexistuje originálnější vývoj vztahu mezi zdánlivě nerovnými partnery? Pak mám ještě výtku k tomu probuzení Čtyřky z vlivu séra – to jako fakt tak jednoduše? Po tom všem?
A ano, člověk se prostě neubrání srovnávání s Hunger Games. Ale upřímně – je to sice stejný žánr, ale je to jiné a rozhodně obojí má svoje kouzlo.
Knížka byla inzerovaná jako skvělý psychologický román, sonda do hlavy dívky, která zemřela a je nucena napravovat své světské chyby, ale místo toho jde o dost málo uvěřitelný a celkem vyumělkovaný pokus přerodit totální puberťačku bez rozumu na myslící bytost. Hlavní postava je od začátku naprosto nesympatická arogantní a rozmazlená káča, které nepomůže ani svěcená voda. Ve svém životě udělala tolik chyb a ublížila tolika lidem, že i kdyby se stala do konce sedmdesátiletého života jeptiškou, měla by co dělat, aby své hříchy napravila. Nejhorší na tom je, že nakonec stejně umře bez toho, aby si většinu ze svých chyb uvědomila, prostě rozlišuje dobro a zlo jedině podle toho, jak je to společensky vhodné nebo ne.
Pokud někdo tvrdí, že tahle knížka je čtením bez omezení věku, tak nemůžu souhlasit. Je to jednoznačně pro teenagery, výš ani omylem. Obálku má krásnou, redakční úprava je skvělá, ale to je tak asi všechno k pozitivům.
Moc pěkná knížka, aspoň mně se teda četla opravdu dobře. Děj má rychlý spád, žádné zdržování, hlavní postava není jedna, ale dvě - pravidelně se střídá vyprávění z pohledu jedné a pak druhé. Docela dost postav, ale ne tolik, aby se v tom čtenář ztrácel, takže fajn. Těším se na další díl. Nechce se mi čekat, tak ho asi lousknu v angličtině.
Velmi čtivá, napínavá, strhující knížka, která mi (všichni kritici, co to neradi slyší, mi prosím prominou) opravdu velmi připomíná Millenium Stiega Larssona. Například tím, že hlavní hrdina záměrně není jednoznačně kladný. Je to spíš samotář, individualista, žije sám, ale přesto nemá nouzi o sexuální příležitost, je zvyklý spoléhat se sám na sebe a má spoustu, spoustu nešvarů a špatných vlastností. Přes to všechno mu ale fandíte a přejete si, aby to dobře dopadlo.
Už se moc těším na druhý díl téhle série o Harry Holeovi.
Stephenie Meyer touto knihou dokázala, že není jen romanticky zasněnou milovnicí upírů, ale i dobrou narátorkou. Příběh je zajímavě promyšlen, samotná myšlenka je neotřelá, i když určité nedostatky v knize také jsou. Meyerová je obratná "splétačka" dějů, událostí, situací apod. - Hostitel opravdu nepatří mezi díla, kde máte po druhé kapitole jasno. Zároveň se ale nedá přehlédnout, že Hostitel přes veškerou snahu není ani tak sci-fi, jako spíš milostný příběh s dramatickou zápletkou, kterému fiktivní světy a jiné bytosti dodávají pouze pozadí.
Objektivně, čtivě a velmi zajímavě napsané pojednání. Zabývá se jak naprosto základními otázkami spojenými s Vatikánem, tak i obecně rozšířenými mýty o papeži, jeho moci, fungování Vatikánu apod. Ještě jsem se nesetkala s tak dobře zpracovanou a nenábožensky pojatou příručkou o Vatikánu, která by dokázala rozšířit obzory i naprostého bezvěrce bez nutkavé potřeby přesvědčovat ho k víře. Klobouk dolů před autorovými znalostmi a přehledem a díky za skvěle textově zpracované zajímavé informace.
Velmi jednoduchý, prvoplánovitý a přímočarý příběh, který nenabízí žádné zajímavé zvraty, vedlejší dějové linie, složitější vykreslení postav ani nic jiného, co by mohlo čtenáře zaujmout. Zhruba polovinu knihy tvoří podrobně popisované sexuální scény mezi Mattem a Kamilou, kdy prožívají stále větší a větší rozkoše. Přestože je několikrát v knize zdůrazněno, že sestry Drakeovy jsou jediné, kdo v městečku ovládá kouzla, několikrát se zadaří něco nadpřirozeného i jiným postavám. Jako by všichni poblíž měli skvělé schopnosti. Ani hlavní dějová linka není ničím zajímavá, prostě je jasné, že se všechno povede a holky Drakeovic všechno svými kouzly vyřeší. Všichni v městečku jsou navíc na jejich schopnosti dávno zvyklí, takže prostě jen přihlížejí a berou jako úplně normální, když před jejich zraky děvčata bojují s mlhou, s temnými silami apod.
Tolik chyb, jako je v téhle knize, jsem už dlooouho neviděla. Chybí písmenka, tečky na konci vět, jsou tam zpřeházená písmena, prostě šílené. Redakční úprava asi neproběhla.
Děj plynule navazuje na první díl série, pouze se změnily postavy, z jejichž úhlu je děj nazírán. Tentokrát jsou hlavními hrdiny Bojovník Dante a lidská Vyvolená Tess. Opět jsou představovány jejich výjimečné schopnosti a odlišnosti od ostatních a oni se s nimi během děje učí smiřovat. Děj je čtivý, má spád, opět obsahuje několik erotických scén, ale už méně, než první díl.
Pro mě jednoznačně nejmíň zajímavá kniha z celé série. Je rozvleklá, od začátku do konce se to jenom zauzlovává, ale nikdy nepřijde vygradování, prostě se to tak nějak „rozplizne“ a najednou se všechno jako zázrakem samo a snadno vyřeší. Opravdu divné, úplně jiné než ostatní díly. Snad budou další díly lepší.
Právě jsem dokoukala seriál True Blood, který byl natočený podle téhle knížky, a rozhodla jsem se přečíst si i knižní předlohu. Musím říct, že se mi líbí mnohem víc. Není to seriál, ale ucelená knížka, takže děj opravdu odsýpá, má to spád, navíc dokonce i trochu víc logiky. I postavy jsou trochu přirozenější než v seriálu, víc reálné a uvěřitelné. Co ale oceňuju nejvíc – na rozdíl od seriálu v knížce necáká neustále krev. Ona i ta upírská tematika se dá pojmout s noblesou, když se chce, ale tvůrci seriálu se asi zhlídli v Kill Billovi nebo co.
Naprosto se ztotožňuji s názorem HeliQ. Také jsem nejprve skepticky odsuzovala něco, o čem jsem skoro nic nevěděla, pouze jsem viděla naprosto tragický film, který zcela zbořil mé představy o tom, jak vyspělý filmařský průmysl už v 21. století existuje. Pak jsem si ale ze zvědavosti knížku přečetla a úplně jsem změnila názor. Stephenie Meyer je u mě velmi dobrá autorka, i když má svoje chyby, např. dost omezenou slovní zásobu.
Váhám mezi jednou a dvěma hvězdičkami. Musím uznat, že ta kniha má spád, dobře se čte, redakční úprava je skvělá. Na druhou stranu děj je neuvěřitelně předvídavý, plný otřesných a do očí bijících klišé, jednání postav není až tak založeno na skutečném vývoji jejich charakteru nebo děje, ale prostě to „šťastnou náhodou zrovna tak cítí“, a to mi prostě nestačí. Je mi líto, ale pro mě zatím nejslabší díl série. Pominu-li hlavní zápletku týkající se stěžejní dvojice hrdinů, pak si autorka na pozadí přichystává podmínky pro zřejmě docela zajímavý děj dalšího dílu, takže se aspoň trochu těším.
A málem bych zapomněla – ta česká obálka je neuvěřitelným šlápnutím vedle, naprostá hrůza!