Tvurce001 komentáře u knih
Poesie je, byla a bude vždy jen líbezným zpěvem ptáka k přivábení partnera. Ať už je pod tím peřím slov skryto cokoli. A Nezval teď nejspíš svádí anděly v nebi.
"Přežije pouze ten, kdo přežije." S láskou Kalašnikov a Darwin.
Život je blbost... a má existence jest tohoto tvrzení nezvratným důkazem.
Reportáž, nebo spíš koláž, psaná asi U piva...Na pivu...S pivem...hezké a čtivé vycévkování duše národa tam někde za Sněžkou.
Před mnoha a mnoha lety jsem se s panem Johnem děsně porafal. Byl jsem onehdá na "vojně". Utrpěl jsem tehdy takový 3.měsíční exkurz do absurdistánu, než jsem se "zbláznil" a "oni" mne raděj vyhnali do civilu, abych jim nedejbože nedělal v zákopech ostudu. Ale zpět k pointě. Pohádali jsme se s panem J. z toho důvodu, že už v tom idiotském roce 1990 jsem byl přesvědčený o tom, že by se drogy měly sakumprásk zlegalizovat a problémy s narkomanií a drogama by pak společnost mohla řešilt podstatně pružněji, a s alespoň "nějakým" výsledkem. A jak vidím, historie mi dává za pravdu. Knihu jsem četl a nasrala mne, protože šlo o jen odporný, poměrně dobře napsaný, kalkul.
Bůh je natolik hmatatelný, jako to prázdno v každém z nás. 6*
Souhlasím s autorem. Bůh je jedna veliká fikce. Přesto mu občas napíšu básničku.
Positivní
"Ahoj Bože.
Kdo vlastně jsi?"
"Jseš ten, co si včera
zapomněl uklidit
hračky."
"Ty Vole!"
"Ano takhle je to prosté.
Až to uklidíš
můžeš tu se mnou
do včerejška mlčet."
Do Ormova příběhu se nelze nezamilovat. Ano takto si představuji život starých Vikingů, kde i useknutá hlava při hodokvasu je jen dalším zpestřením večera. Každý den vám život visí takřka na vlásku, takže vám vlastně nezbývá nic jiného, než se tomu zasmát. A u této knihy jsem se upřímně smál od začátku až do konce.
..."Lidský svět se mu zjevil jako množina malých egoistických nesouvisejících koulí trusu, které se občas vzrušily a kopulovaly, každá po svém, z čehož vyplývala existence dalších koulí trusu, tentokrát maličkých."... inu co dodat prostě skvělé. ;)
"Tuhle krabici nikdy neotvírej." říkal si kdysi asi v Duchu Bůh, jenže se neposlechl a pak to s největší (ne-li větší) pravděpodobností dopadlo tak, jak to možná je. Tedy tak, jak to je i není. Přeji zábavné čtení. ;)
Svébytně tendenční a laskavě krásné, ale tento způsob projevu asi patřil k té době. (Ostatně, jako by tomu bylo někdy jinak ;). Krása musí být tendeční, už z ujeté podstaty pojmu krása. V "podstatě" jí nic jiného nezbývá. Jinak by totiž krása jen mrhala talentem. 5*
Bílá hora vymazala podstatnou část národní identity, možná dokonce všechnu. A ty následné historické peripetie jen dovršily zkázku našeho sebeuvědomění. Obrodit společnost bude ještě dlouho trvat. Vlastně to možná ani nebude už možné, národ zbavený elit je prostě předurčen k úpadku. Je to smutné, ale s lúzou, které je umožněno vládnout, musí zákonitě vývoj společnosti stagnovat, pokud, jako koráb bez kapitána, rovnou neztroskotá hned při další dějinné přeháňce.
... " Jak by se někdo mohl nestat zlým, s tolika bombami na dosah ruky?" tohle napíšu Putinovi na pohlednici, až mu ji budu z pekla posílat i s čertem. Kniha samotná je půvabná, jako víla. 5*
Čas nehraje v životě, podobně, jako ve fyzice, vůbec žádnou roli. Ovšem pouze za předpokladu, pohybuje-li se světlo rychlostí světla. Což je z principu nemožné myšlenkově správně uchopit. Z toho by se jeden zbláznil. Jenže Amis o tom píše až nehezky hezky. 5*
Propůjčím si, bez dovolení, citaci od čtenáře Jiziho "V hymnách světa se jde, kráčí, pochoduje, dobývá a nese prapor. V české hymně... se pravděpodobně leží. Co jiného se také dá dělat v ráji?" (s. 196) Přátelé a o to tu kráčí, lépe řečeno, o to tu leží...milujte svou zemi a ona se vám ta láska časem vrátí. Milujte svou zemi nezištně. Nevycucávejte jeji krásu a potenciál. Milujte svou zemi tak, aby se za vás nemusela po čase Ta vaše láska stydět. Zkrášlujte se uvnitř a zkrášlíte svou vlast i navenek. Pro každý národ znamená nedostatek vnitřní krásy, chcete-li lásky, jen další morovou pohromu. Přeji hodně štěstí milí čtenáři a na shledanou v pekle.
Po přečtení mám rád Poláky, protože jsou tak jiní, jak jiný může být pouze váš soused, co se uhnízdil hned za plotem skutečnosti. Tak asi proto je mám taky rád. ;)
Dočteno dnes. Brácha děkuji za dárek, ale až na pár vtipných vět a dvě průmyslová moudra, která už se mi vypařila z hlavy, musím konstatovat, že jde o průměrnou detektivku s nejapným začátkem a koncem, který je více, než jen přitažený za vlasy... :( I když čte se to celkem dobře ;).
Láska je surreálná entita. Nota bene pokud stojí ve frontě u kiosku na plovárně. A pokud tomu někdo nemá odvahu uvěřit, nechť se postaví slušně do řady za poslední střep. PS.Effenberger mi hódně zamotal srdcem.
Má první kniha o Vesmíru. Tuším, že jsem ji dostal od nějakého Ježíška, jen čert ví už jakého, v každém případě mi udělal tenkrát obrovskou radost a já v té knize lehával po celé dny.
Četl jsem několikrát. A rád si přečtu znovu. Už z toho prostého důvodu, že Degrelle měl opravdu literární talent. Podařilo se mu totiž ty obludné krutosti, které se odehrávaly na východní frontě popsat poetickými slovy. Já osobně zažít, a hlavně přežít, to co on, dokázal bych po zbytek života leda tak zvracet a svíjet se v denních i nočních můrách, pokud bych vůbec ještě někdy usnul. Za mne výborná a čtivá sonda do pekel oněch dnů.