Ulala komentáře u knih
Autor s lehkou ironií a laskavým humorem popisuje příběhy lupiče slušňáka a zároveň i majitele antikvariátu, který sám řeší případy, které se zvrtly při jeho loupežných aktivitách. Velmi vtipné a sympatické. Je to jedna z mých oblíbených knih, ke kterým se pravidelně vracím.
Příjemná oddychovka. Film znám skoro z paměti takže volba do této kategorie Čtenářské výzvy byla jasná.
Drsné a především smutné, protože se to většinou týká dětí. Přesto se kniha čte velmi dobře. Svižné vyprávění ukazuje Burkého jako velmi sympatického chlápka, který sice je zloděj a občas i zabíjí, má stále kontakty s bývalými spoluvězni, ale ve všech případech pomáhá policii s nevyřešenými případy. Sice na hraně zákona, ale účinně.
Tak to se povedlo. Hodně dobrý příběh, který mně dostal- Na jezeře to začalo a na jezeře to i končí a možná se z toho vyklubala i láska. Když jsem začala s prvním dílem, tak mně ani nenapadlo, jak se to bude vyvíjet dál a teď bych si přála další pokračování. V každém případě stojí za to si tyto tří díly přečíst.
Taková příjemná a vtipná jednohubka. Zajímal by mně názor Miss Merkel na tento příběh. Já osobně si ráda přečtu i další pokračování.
Tak Jak mám knihy pana Vondrušky ráda a zejména tuto sérií, tak tentokrát ubírám jednu * za překombinovanost. Oldřich z Chlumu jako by nebyl tím klasickým vyšetřovatelem. Chyběly mi ty rozvahy s logickými závěry a nelíbilo se mi to neustále ustupování jak církví, tak křižákům i ostatním. Nějak tomu chyběla obvyklá šťáva.
Po dlouhé době jsem sáhla po klasice z dřívějších let, kterou mám v knihovně a myslím, že budu pokračovat, Knihy "Třikrát s...." byly skvělým počinem, který přibližoval v osmdesátkách nám milovníkům detektivek, to nejlepší od jejich autorů. Margery Allingham je sice považována za následovníci Agaty Christie, mně však moc nenadchla. Z jejich tří příběhů: Čtvrtý rozměr, Případ prázdné rakve a Tygr v mlze, se mi nejvíce líbila ta poslední. Styl paní autorky mi připadal moc upovídaný, hodně popisů, hodně osob, které jsou do případů zamotány a jejichž jména se mi neustále pletla a "mlčenlivý střihoun" se vyskytuje pokaždé jen velmi okrajově. Je vážně mlčenlivý a mně připadá někdy i jako neviditelný. Zápletky však byly výborné a to mně lákalo dočíst knihu do konce.
Byla jsem zvědavá na třináctku, tak jako ostatně asi všichni. Mně nezklamala. Harry skoro střízlivý, zápletka neotřelá, staré vztahy obnoveny, rodinné pouto se synem navázáno. Půl hvězdičky bych ubrala za ty omyly v úsudku ke konci knihy - těch zatčených podezřelých bylo na mně trochu moc. A samozřejmě psycholog Aune bude v dalších dílech chybět. Nezbývá mi než konstatovat, že Jo Nesbø umí.
Na prvotinu docela fajn. Tuto sérií začínám první knihou, kterou autor se znalostí prostředí zvládl na jedničku.
I čeští spisovatelé mají něco do sebe. Jak je u autorky zvykem kniha není klasickou detektivkou, převládá tu historie jedné malebné vesnice vyprávěné v příbězích jejich obyvatel. Kdyby se na okraji vesnice neobjevila mrtvola dívky, u které je podezření, že je další obětí sériového vraha, mohl to být psychologický román o strastech a slastech obyčejných lidí. Ale tak se mi to také líbí a jelikož čtu tuto sérií na přeskáčku, mohu říct, že i další příběhy jsou dobré.
Po knize Na odstřel jsem sáhla, protože jsem byla zvědavá na příběh oceněný Literární cenou KK. Při hodnocení knihy sama pro sebe jsem byla tak trochu v rozpacích. Snaha autora ve věku 60+ popsat myšlenkové pochody puberťáků asi dopadla docela dobře. Základem však byly vztahy k rodičům, známým, přátelům, dívkám - a ty se vzhledem k současnému životnímu stylu docela autorovi povedly vystihnout. V jednom momentě jsem už měla skoro otevřenou další knihu a k této, že se vrátím později, nakonec jsem to ustála a musím říct, že to nebylo špatné. Není to počin století, ale špatné to nebylo. Dávám 4 *, ale myslím tím 3 a půl.
Čteno jedním dechem. Musím však i sama sobě připomenout, že knihy L. Penny nejsou klasickými detektivkami, jsou to příběhy lidí, vyjádření jejich pocitů, vztahů, utajených myšlenek. Prolínají se zda osudy vyšetřovatelů, rodiny a obyvatel městečka Tree Pines. A v tom je to kouzlo jednotlivých knih i série jako celku.
Čím dál lepší, alespoň z mého pohledu. Autorka na vlně své fantazie a určitě i osobních zkušenosti se dostává ve svých knihách na vrcholky hor i do hlubin moře. Popis přírody na Aljašce a atmosféra viděna očima Kate je jedinečná. Tentokrát se příběh odehrává v době lovu lososů a člověk si připadá jako by sám byl na té lodi či člunu a viděl naštvaného přecpaného lososy medvěda, kterého jsme svým pohybem vyplašili. To vše se odehrává jako obvykle na pozadí obchodních "postrkovaček", do kterých jsou tentokrát zapleteny i tety Kate.
Píseň mrtvých je příběhem o korupci ale i o osobních problémech hlavní hrdinky Katie. Osobní problémy se vygradovaly otcem spáchanou vraždou a jeho následnou smrti, a spáchánim trestného činu přítelem, který na konci se stal snoubencem. Autor jako obvykle rozpracovává několik linií příběhu, které se protínají aniž by se všechny potkaly, ale na to jsem si už u G,Mastertona zvykla. Naopak jeho hororové prvky mi pořád nesedí. Přesto se mi kniha líbila a určitě si přečtu další pokračování.
Musím říct, že D.Lagercrantz psát umí. Sice závěr knihy byl trochu ujetý a superschopnosti Lisbeth byly nadsazené, přesto s celkem jsem spokojená a konečně si mohu s klidem přečíst první 3 díly Milenia.
Z prvního dílu jsem byla trochu rozpačitá. Neuměla jsem to zpracovat z toho správného pohledu. Tento už jsem četla jedním dechem. Nemohla jsem se odtrhnout od atmosféry Vídně v roce 2018, kdy docházelo k pádu monarchie a nastolení něčeho, o čem nikdo nevěděl co přináší, od neutěšené situace všech obyvatel Vídně po válce a dalších politických změn. Samozřejmě důležité jsou i vraždy, které David Bronstein řeší, ale ty jako by byly upozaděny, což nevadí. Zajímavý je i život majora D.B. a jeho nová láska. Pátou hvězdičku si šetřím na Horký červenec. I když tomuto dílu dávám 4 a 1/2.
Přes velmi komplikovanou zápletku si autor s tématem poradil velmi dobře. Byla jsem nadmíru spokojená s tím, že jsem si knihu zakoupila. Příběhy Martina S. Sneidera a Sabiny Nemezové sice čtu pozpátku, ale vůbec mi to nevadí a těším se na další.
Série se Sloan mi docela sedla. I tento díl byl poutavý - Hodně informací o podvodním světě, o práci potápěčů a další, kromě toho se mi líbí a oceňuji styl autorova psaní formou "já". Těším se na další pokračování.
Ani jsem nestihla zapsat knihu do čtených. Skvělé, bez vraždy v přímém přenosu a přesto velmi napínavé a čtivé. Zhltla jsem to za den a těším se na další pokračování.
Úchvatná obálka a zajímavý děj, co víc si čtenář může přát. Mrtvol je v tomto díle "hafo", ale přesto mi při čtení myšlenky pořád odbíhaly k tomu, že jde více o psychologickou studií obětí zločinů a závažných případů. Oba hlavní představitelé mají své problémy a v průběhu se objeví ještě jeden, o kterém zatím nic moc nevíme. Možná nám to objasní další díl.