Ulala komentáře u knih

První dvě povídky jsou pojaty jako jeden detektivní příběh. Přemýšlela jsem, zda to autor myslí vážně, nebo si děla z čtenářů legraci. Nakonec jsem se rozhodla, že to asi bude parodie na zahraniční detektivní romány s kritikou českého systému. Toto moje rozhodnutí mi pomohlo strávit styl autora, který mi připadá jako kombinace několika detektivních televizních seriálů. Humorné prvky beru, v několika částech mně srdečně rozesmály. Zda jsem se však smála v těch správných místech, ve kterých autor předpokládal smích, to nevím. Poslední povídka je rozvahou nad existenci mimozemského života. Do dokončení četby se však trochu nutím. Ještě mi zbývá pár stránek, ale není to můj styl literatury. Lehce se však kritizuje, hůř tvoří. Dávám autorovi dvě hvězdičky a snad jeho styl někdy pochopím.

1 09.04.2016

Čtivá, příjemná detektivka. Právě tak na nedělní den. Postupně se u Agathy "obrušují hrany", z nepříjemné "megery" se stává oblíbenou členkou vesnické komunity. Docela se těším na další část série.

3 03.04.2016

Opět nezapomenutelná atmosféra vesnice Three Pines, jejíž obyvatelé si žijí svým životem. Jejich osudy narušené náhlým úmrtím se neustále vyvíjejí a otevřené konce knihy slibují další zajímavé čtení. Inspektor Gamache kromě řešení vraždy čelí svým „nočním můrám“ a druhá linie příběhu odtajňuje i jeho život. Dávám zasloužených pět hvězdiček a těším se na další pokračování.

7 03.04.2016

Jsem z knihy velmi rozpačitá. Čekala jsem kuchařku, která bude přibližovat kraj ve kterém žiji, proto jsem si ji také koupila. Jenže překlad a pojmenování některých pokrmů se nepovedl tak, že se musím podívat do popisu, abych přišla na to, o co vlastně jde. Názvy neodpovídají surovinám známým pod uváděným pojmem a vrcholem kulinářského umění snad je Čaj heřmánkový a Čaj heřmánkový s citronem.

2 13.03.2016

Knihu jsem přečetla za jeden den, bavila mně. Ke komentářům je snad zbytečné něco dodávat. Historická fikce mi nevadí, je to přece jen beletrie, a otevřený konec může nakopnout naši fantazii.

4 13.03.2016

Mám ráda Irsko. Odpověď na otázku proč, však zní: ani nevím. O Irsku jsem pouze četla, viděla o něm filmy. Připadá mi však, že je to země, která kromě úchvatné krajiny má svou historii. Když jsem objevila spisovatele píšícího historické detektivky situované do Irska, koupila jsem knihu a začetla se, už ani neví do kterého z titulů. Tremayne mně „chytil“. Je překvapivé kolik historických informací jsem se dozvěděla při čtení detektivky. Právní systém doby, ve které se příběhy odehrávají, je úchvatný. Vývoj tzv. pravé víry velmi zajímavý. Nelpím na přesných historických datech v beletrii, ty si mohu najít v historických spisech či encyklopediích. Příběhy sestry Fidelmy mi však poopravily názor na některé historické události, které jsem dříve nezkoumala, protože jsem si myslela, že je vše jinak. Poslední kniha (za rok a půl se mi povedlo přečíst všechny příběhy) mi připadala ucelenější. Zápletka opět skvělá. K vyřešení případu je komentář zbytečný. Kniha se čte jedním dechem. Je velmi zajímavé sledovat myšlenkové pochody právničky, která přes různé překážky a své vlastní problémy, dospěje pro čtenáře většinou k překvapivým závěrům (pokud ovšem nejuknete na konec knihy – to však nedoporučuji, zajímavější je postupný vývoj situace). Doporučuji a dávám pět hvězdiček.

6 09.03.2016

Jelikož Cukuru Tazaki a jeho léta putování jsou mou první knihou Haruki Murakamiho, nemohu ji komentovat z širšího pohledu. Samotné „putování“ Cukuru za objasněním vlastních niterních pohnutek mi připadá jako odraz společnosti, ve které Cukuru žije. Zpřetrhání pout se všemi blízkými, myšlenky na sebevraždu, zaměření se na svůj jediný „koníček“, čímž je stavba nádraží, je hodně temným tématem. Zjištění překvapivých důvodů náhlého ukončení vztahů s kamarády z mládí jako by hlavního hrdinu nepřekvapovalo, přesto všechno v té neutěšené situaci všechno směřuje k naději. Tomu odpovídá i otevřený závěr knihy. Co říci víc, kniha se mi líbila. Dávám s čistým svědomím pět hvězdiček.

5 27.02.2016

„Jenomže někdy se to prostě tak sejde a začne se vzpomínat. Z hlubin paměti se vynoří dávno zapomenuté příběhy.“ Tento citát z knihy jako by byl motem celého příběhu. Na pozadí současných události – povodní v roce 2002, se prolínají vzpomínky tří generací, od druhé světové války až po současnost. Mám ráda knihy, ve kterých se dozvím něco málo o stylu života docela uzavřené skupiny lidí, kteří žijí mezi námi. Knihu jsem přečetla od roku 2013, kdy jsem si ji pořídila, již po druhé a myslím, že se k ni budu vracet.

3 14.02.2016

Ve čtvrtém případu Agathy se autorka zaměřila více na Agathu a Jamese jako na soukromá očka. Více mi vyhovovaly první dva díly, ale i výletníci z Dembley mají něco do sebe. Kniha se čte sama a vývoj vztahu hlavních protagonistů ukazuje na zajímavou zápletku dalšího dílu.

3 31.01.2016

Odpovídá mému očekávání. Lehká, odpočinková kniha, v níž se prolínají osudy obyvatel anglického venkova. Vřele doporučuji všem, kdo si chtějí odpočinout od každodenního stresu.

3 30.01.2016

Agatha Raisinová a otrávený koláč - opět jsem objevila kouzelnou, pohodovou sérií detektivek. I když, z mého pohledu, si nejsem jistá zařazením knih M.C. Beaton o úspěšné PR podnikatelce Ahathě, která se rozhodla užívat předčasný důchod, do žánru zvaného detektivka. Těm, kdo máte rádi anglický venkov s řadou svérázných obyvatel a situací, vřele doporučuji. Oddechová četba, při které jen tak mimochodem zjistíte, že se ve vesnici stala vražda. Autorka se soustřeďuje spíše na popis anglického venkova a jeho obyvatel, zvyků a situací, které se k tomu pojí, než na samotnou vraždu. Popis domku, který vyjádřila jedna z postav knihy, když zjistila, že se Agatha chce stěhovat zpět do Londýna: „ Vy tohle opouštíte? V životě jsem neviděla nic krásnějšího. Je tak starý, tak solidní. Vyzařuje z něj mírumilovnost, víte jak to myslím?“, mně ujistila, že autorka s lehkou dávkou anglického humoru bude pokračovat v popisu zabydlování se Agathy v Cotswoldsu. A já se na to těším.

5 25.01.2016

Po přečtení prvního případu jsem byla nadšená atmosférou. Je to oddechovka, která se čte jedním dechem. Krásná klasika, ke které se budu vracet. Postavy jsou vykreslené tak dokonale, že se zdá, jako bych je znala a příběh vtahuje do děje. Vražedný chlad jsem koupila po nějaké době, ale s třetím příběhem jsem neváhala a pořídila jsem si ho v předprodeji. Nevím, zda je vhodné se vyjadřovat o detektivce slovem laskavá, ale mně tak připadá.

13 19.01.2016

Příběh je dosti slabý. Stratila se kultivovanost soudce Ti a v tomto příběhu i jeho manželek. Škoda. Jako relax to ujde, ale nepřekoná původního autora.

09.12.2014