Varvara
komentáře u knih

3D obrázky pro pokročilé. Pro řešení rébusů je potřeba se na 3D obrázky vydržet dívat delší dobu. A hodí se také prostorová představivost.


Na tomhle souboru jsou podle mě nejlepší karty, které jsou velké (sice se hůř míchají, ale obrázky líp vyniknou). Mág je tu jeden a klasická bílá a černá karta chybí (to je ale asi samozřejmé, protože momentálně sady s černou a bílou kartou vůbec nejsou k sehnání). Co se týká knihy, v něčem mi vyhovuje, v něčem ne. Jako základ k tomuhle tarotu slouží prostě přímo Crowleyho Kniha Thothova, ostatní knihy jiných autorů už jsou (pochopitelně) zatíženy jejich poznatky, znalostmi a představami.


Knihu lze doporučit všem, kteří se chtějí aspoň trochu seznámit s kabalou. Seznamuje mj. se sefirami i čtyřmi světy podle kabalistické tradice.

Výborná kniha kapesního formátu, ve které autor čtenáře sugestivním a poutavým způsobem čtenáře seznamuje s pověstmi a legendami Berounska.


Populárně naučná kniha, která čtenářům srozumitelně a čtivě přibližuje problematiku nepříjemných chlamydiových infekcí. Jsou zde informace jak o původci onemocnění, druzích chlamydií a jimi vyvolávaných onemocnění, tak také o obtížné diagnostice a problematické léčbě těchto bakteriálních infekcí. Jsou tu také cenné epidemiologické informace, které možná mnohé překvapí. Autor se občas opakuje, což ovšem nemusí být na závadu. Kniha má malý formát, čte se rychle a určitě i odborná veřejnost si v ní najde svoje.


Ranka v této knize seznamuje čtenáře a vykladače se svým pohledem na karty zenového tarotu. Karty na přímo rozděluje na pozitivní a negativní, což podle mě ovšem může být někdy zavádějící (nemám v lásce černo-bílé vidění).Ale určitě knihu ke kartám doporučuji, minimálně často umožní trochu jiný pohled na karty, než jaký nastiňuje doprovodná kniha ke kartám (jsou karty, které podle popisu vypadají pěkně, ale Ranka u nich vyzdvihuje, že jsou nebezpečné a negativní, dokonce až tzv. ďábelské). Karty v knize nejsou vyobrazené, nejsou rozděleny podle arkán a živlů, ale podle abecedy, což je praktické a umožňuje to rychlé vyhledávání. U každé karty je pak uveden stručný význam na jednotlivých pozicích ve výkladu Diamant a vztahovém výkladu, dále je zmíněn význam karty v čakrovém výkladu. Místy Ranka kartu přibližuje i nějakou osobní zkušeností.


Není to jen Octo Codes aplikované na muže, takže má smysl si knihu přečíst, i když už jste četli ostatní Tániny knihy/absolvovali její programy. Vysvětluje tu trigramy každého typu, což v žádné předchozí knize není. Takže ano, kniha jde opravdu do větší hloubky, ale přesto bych k mužské OC typologii ještě nějaké otázky měla. Bohužel i přes dvě jazykové korektorky jsou v knize nějaké ty hrubky a fenotyp opravdu není (jen) "vliv prostředí". Ale na funkci to nemá vliv.


Pro mě zklamání - přímo o komunikaci s nenarozeným dítětem je toho v téhle útlé knížce hrozně málo. Zbytek je vyplněn informacemi, které se najdou skoro v každé "těhotenské" knize. Z toho některé informace jsou zastaralé (např. že se ženám nad 35 automaticky doporučuje odběr plod.vody - leda by to v Německu měli jinak, ale dost pochybuju), některé by zasloužily právě doplnit poznámkou, jak je to u nás (třeba porodní domy u nás nejsou běžné místo pro porod, ale to je nakonec detail).


Juliet mě moc baví! Jak svým pestrým a dobrodružným životem s velkou hloubkou, tak i způsobem psaní - dovedla mě, opět, zaujmout, a kniha se tak četla skoro sama. Druhá kniha autorky je rozšířením jejího příběhu - jak před, tak po epizodách z Lat. Ameriky sepsaných v knize Myslet srdcem. Obdivuju Julietinu upřímnost a otevřenost a samozřejmě i její neskutečný život, který by mnohým vydal na 10... A přitom je ještě tak mladá. Našla jsem si tam mnohé inspirace a podněty k zamyšlení, kniha je pro mě i jistým způsobem nakopávací. Ráda se k ní někdy vrátím, když to vyjde.


Pro mě trochu zbytečná kniha, pardon. Mám dojem, že autorka se prostě musela vypsat z toho, že se po porodu prvního dítěte nechala ovlivnit zdrav. personálem v porodnici a hlavně pak svými blízkými, jak o své dítě ne/má pečovat, načež objevila Ameriku - kontaktní rodičovství. A musí tak světu sdělit, že není dobré nechat dítě vyplakat (to fakt ještě někdo dnes dělá..?) a že existuje možnost společného spaní a náhrada kočárků šátky/nosítky. A že existuje ambulantní porod. A tak dál... Asi jsem pod vlivem své bubliny, ale tyhle věci jsem znala dlouho před tím, než jsem se sama stala matkou. Další věc, kvůli které zejména dávám tak nízké hodnocení, jsou autorčiny fabulace. Možná kdyby s knihou počkala, až bude mít víc než jedno dítě, "hovořila" by jinak. Ač jsem sama příznivkyní nošení, znám kolem sebe X případů, kdy dítě nosit nechtělo (třeba už druhé a další, takže špatným úvazem to asi nebylo) a bylo radši v kočárku. Nebo autorčina sebejistota ohledně příčiny SIDS? To je až trochu k pousmání. Přitom by stačilo podat to čistě jako názor. Spoustu osobních zkušeností s jedním dítětem vydává za všeobecné pravdy. Ale chápu, že málo informovaným prvorodičkám kniha může v něčem otevřít oči.


Kniha se četla skoro sama, každý příběh mě dovedl zaujmout. Akorát drsný slovník uvažování Marcely mi přišel přehnaný a na sílu, působila extrémně na*raně na celý svět. Ale sdělení knihy je jasné, sice nijak překvapivé a objevné, ovšem není na škodu si ho připomenout. A hlavně se mnohým ženám-matkám může díky čtení trochu ulevit, když můžou někomu přikyvovat a v některé z hrdinek se do jisté míry najít.
Ovšem kabelkové balení si teda představuju jinak ;-)


Knihu nechávám bez hodnocení, jelikož snový svět autora mě moc neoslovil, nedovedla jsem si ho dost dobře představit a hůř se mi při čtení těch pasáží držela pozornost. Ani mě vlastně nezajímalo, jak zápletka ve snovém světě dopadne. Pořád tam byly nějaké boje, hlavně se zvířaty, což bylo spíš smutné (když zvířata dostala na frak). Ale četla jsem dál, protože jsem byla zvědavá, jak to dopadne s Mikulášem. A dobře že jsem vydržela, protože pointa knize nakonec dala smysl a vše zapadlo.

Také myslím, že by se kniha dala napsat stručněji. Např. první cca půlka o výhodách bytí bez plenky pro mě nebyla nijak zvlášť užitečná, ale víc mě zajímala praxe. Ovšem autorka holt zvolila komplexní přístup, což určitě není špatně. Samotné návody zatím hodnotit nemůžu, ale inspirací, jak na to, autorka nabídla myslím dost.

Kniha pro všechny prvorodičky, zvlášť pokud mají strach z porodu nebo z šestinedělí a vůbec adaptace na roli matky. Oceňuju stručnost a zároveň celkem široký záběr témat. V knize jsou citace a odkazy na zdroje, tak zájemci si můžou dál rozšiřovat obzory. I muži, novopečení otcové, v knize najdou zajímavé informace, myslím. Přinejmenším aby lépe pochopili své partnerky v době hormonálních bouří, které můžou být náročné pro všechny. A také aby včas rozpoznali projevy poporodních depresí, laktační psychózy, ale i OCD aj. Kniha o mateřství bez lakování narůžovo.


Kniha, která ve mně stále doznívá... Četla jsem ji pomalu, vždy pár stránek před spaním. Je jako voda, která pomalu kape na skálu, až v ní vytvoří jamku. Takže s postupujícím čtením se mi kniha dostávala víc a víc pod kůži. Jedno přečtení mi nestačí. A nejsou v ní hrubky!


Styl humoru autorky mi úplně nesedl, s ilustracemi je to podobné. Deník to tak docela není, naopak se tu celkem skáče v čase. Ale to až tak nevadí, jelikož je to, jak už napsaly jiné čtenářky, obrázková kniha s pár stranami souvislejšího textu. Chápu, že si autorka v náročné mateřské roli "ulevuje" tímhle kreativním způsobem. Jistě může oslovit hodně dalších žen/rodičů. Já sice nemám zkušenost s takhle malým dítětem, přesto mě v knize nic nepřekvapilo.


Opravdu důležitá kniha, nejen pro ty, kterých se téma osobně týká. Kdyby měla kniha kvalitní jazyk. korekturu, dám pět hvězd. Děkuju všem zapojeným ženám za odvahu sdílet své velmi intimní příběhy.


Nádherná kniha. Útlá, ale přebohatá. K příběhu se nedá moc vyjadřovat, je o fantastických cestách a ukazuje vlastně kouzla tvoření a bytí. Nejen. Ilustrace Mae Sary jsou krásné. I celá forma knihy se mi líbí. Absence pravopisných chyb a překlepů mě taky potěšila.


Knihu bych doporučila (nejen) forexovým začátečníkům, ale i pokročilým, jelikož si díky informacím v knize můžou rozšířit obzory. Je poměrně stručná, z hlediska všemožných strategií ani nemůže být vyčerpávající. Bohužel kniha působí, jako by vůbec neprošla jazykovou korekturou. Psala jsem ohledně toho autorovi a prý se v chystaném třetím vydání polepší.


V téhle stručné knize jsem se o pudlech dozvěděla mnohem víc podstatných věcí než ve Velké knize o pudlech. Kniha je psaná čtivě a zajímavě, je znát, že ji psal zkušený chovatel tohoto plemene. Dozvíme se tu něco o historii plemene všeobecně a o historii jeho chovu u nás, je tu podrobně popsané, jak se vyhodnocuje stavba těla a jaké jsou odchylky, za obzvlášť přínosnou považuju kapitolu o dědičnosti barev u pudlů. Akorát o harlekýnech aj. vícebarevných "pudlech" se tam nepíše. Pokud vás zajímá, jak správně pečovat o srst či ji stříhat, hledejte jinde. Tedy kniha není vyčerpávající, ale to je vzhledem k jejímu rozsahu pochopitelné.
