vasekv499
komentáře u knih
Anděl smrti
Vlastimil Vondruška
Musím přiznat, že kniha mě nenadchla ani nezklamala. Přišla mi trochu jinak stavěná než jiné jeho knížky a když jsem narazil na manské zákony, řekl bych, že Vondruška se lehce inspiroval knihami pana Martina Nesměráka. Nevadilo mi to, Vondruška Bezdězské many zapracoval do děje jinak než Martin ty Landštejnské a děj to spíš obohatilo. Možná i zamotalo... A ani tahle knížka nic nezměnila, pořád budu tvrdit, že současnou českou jedničkou historické literatury je Fanda Niedl. Vondruška na sobě ještě musí zapracovat...
Třináctý učedník
Larry H. Robinson
Četl jsem kdysi, je to už hodně let. Autor původním povoláním pilot aerolinek... Takže modlení se k Alláhovi skoro 650 let před vznikem islámu, nejběžnější dřevo pro truhláře v Kartágu je indický teak, po práci si zajít do lázní a přidávat si do koupele eukalyptový olej (i když toto nemusí být takový prohřešek, je sice pravda, že eukalyptus se už dnes vyskytuje jako původní druh pouze v Austrálii, ale jeho olej byl nalezen v balzamovacích směsích starověkých Egypťanů, tak tam možná tehdy obchod s později zapomenutou Austrálií fungoval), příjezd galéry do Ostie s přesností na minuty, i to Kartágo, které zaniklo ve 2. století před dějem knihy, nějak to pan autor nevychytal. Takže se na to musím spíše dívat jako na fantazy příběh. A za mě takový slabší...
Pravda, četl jsem i jiné příběhy od jiných autorů a několikrát narazil na hlouposti typu kukuřičná kaše jako pokrm starověkých národů Starého světa. Nebo když v sumerské říši rozbili zloději hlavnímu hrdinovi králíkárnu a ukradli všechny králíky, to byl úlet cca o 4,5 tisíce let... Tak takové podivnosti jsem tu naštěstí nenašel. Takže to vlastně není až taková tragédie.
Muž se srdcem kovboje
Jack Schaefer
Četl jsem už kdysi, možná dokonce v minulém tisíciletí. A několikrát. Lidi, tohle není kovbojka, i když má tohle slovo v názvu. To je příběh o snu. A Monte si ho splnil.
Lži otců
Tom Egeland
Toma Egelanda mám načteného komplet. Ze severských autorů mi přijde nedoceněný. A tuhle knížku jsem zkousl už dvakrát. Nemám moc rád krátké věty, Hemingway mi tolik k srdci nepřirostl, ale tyhle nekompromisní superstrohé větičky, kdy autor v první osobě charakterizuje duševní rozpoložení hlavního hrdiny... Tohle je nejúdernější Tomova knížka.
Zelená touha
Anton Myrer
První kniha tohoto autora, kterou jsem četl, je to už asi 16 let. A promiň, Poslední kabriolete, Velká válko i Jednou orle, ale tahle je nejlepší. Bohužel i jediná, co mi chybí v knihovně.
Víra poražených
Terry Goodkind
První dva díly cyklu byly nádherné, třetí díl mě hodně zklamal a pak se autor zase vrátil na vítěznou vlnu. Občas trochu nahoře, občas trochu dole, ale stále na hladině. Víra poražených je nejlepší díl série. "Ve srovnání se světlem rozumu jsou víra a city temnotou."
Zabíječ démonů
William King
Snorriho bych chtěl za kámoše. Připadal bych si chytrej... Nejlepší díl série.
Krvavý oheň
Juraj Červenák
Celou sérii jsem četl už několikrát. Krásná oddychovka. Ostatní asi múzy líbají, Juru nějaká rovnou přefikla. A doufám, že Vám Míra odpustil toho ztopořeného bůžka jménem Žamboh. Fakt sranda.
Rytíři z Vřesova
František Niedl
Jednu věc ale pan Niedl neumí.
Zklamat.
Prostě česká jednička.
Doktor Živago
Boris Leonidovič Pasternak
Četl jsem už asi osmkrát, vždy po pár letech. A nevím jak se na knihu dívají ostatní, ale pokaždé mám pocit, že ke trochu jiná. Člověk si prostě něco odžije a najednou z knížky vycítí něco, co tam dřív nenašel. Je nádherná. Patří do mé desítky.
Ohněm a mečem
Henryk Sienkiewicz
Tahle kniha patří do mé desítky nejnejnej knih. Po revoluci začaly vycházet komiksy jak houby po dešti a v jednom z nich byl příběh Křižáci na motivy knihy Henryka Sienkiewicze. Kreslil Kája Saudek. Sienkiewicze jsem do té doby vůbec neznal. Ten den jsem začal hledat v knihovnách a v antících jeho knihy. Křižáci skvělí, Potopa nádherná, Quo vadis úžasné, ale vrchol je pro mě Ohněm a mečem. Ale doporučuji starší vydání. Překlady Henrykových děl, které vyšly kolem roku 1920, nemají konkurenci. A maličkost na závěr: vím, že si historii upravoval a zkreslil, ale koho to zajímá? Já čtu příběh, na studium mám učebnice.
Země vod
Graham Swift
Tuto knihu jsem četl jako mládě pár let přes 20. Nudné a jaksi podivné. Ale je zvláštní, když knihu dočtu a tak nějak se od ní nemohu odpoutat, v mysli zůstává. Prostě něco tam je, něco, co neumím vyjádřit. A to jsem tady zažil. Před rokem jsem ji našel v antíku a ze zvědavosti jsem si ji koupil a přečetl. A světe div se, je to skvostný příběh. Jen do něj musí i čtenář dozrát.