Vera Silent komentáře u knih
Eh, film je stravitelnejsi, vizualne atraktivnejsi a optimistejsi. Nalakal me ke knize, ale dalsi od teto autorky uz nasledovat nebude. Ackoliv to nehodnotim jako odpad, take nad timto dilkem nejasam. Bohuzel z knihy zapacha prumernost a jak uz i byl zminen fakt, ze je napsana na objednavku. Jako by Lis byla sprtka, ktera pise sloh do hodiny anglictiny a dostane za jedna. A to je i muj nejsilnejsi dojem z knihy: na sloh dobry, hodna holka.
Nejpozitivneji hodnotim vypraveni o vztazich. Felipe, Lisin rozvod, David, to vse se cetlo snadno a prirozene. Bylo zajimave ponorit se do zkusenosti jine zeny a nepochopitelnosti citove komplikovanosti vztahu. Ovsem Felipe se zdal "too good to be real", zde trochu podezrivam autorku, ze si tuto postavu proste vysnila, aby alespon literarni Lis dosla dokonalemu stesti. Presto vsak, Felipe je skvela postava.
Vycislit podrobne vse, co me stvalo, by bylo na dlouho. Od zminenych pripadu nehorazneho chovani uradu v USA, pres egoisticke vylevy precitlivele krvacejici duse, po filozoficke rozpravy o nicem. Ano, Indie se vlece nejdele, ale autorka ma tendence k terapeutickym vylevum ve vsech castech knihy. Vlastne se stavate jejich psychologem, sedite na zidli a autorka si vyleva vleze na gauci sve emoce, zatimco vy se snazite tvarit moudre, kyvat hlavou a nezivat. Posledni vrhnuti bahna si dovolim na tradicni vycuc z turisticke reserse k danemu mistu. To mi vzdy pripadalo jako umele prodluzovani dila, aby to dalo na knihu. Historickou a faktickou hodnotu jsem tomu prisoudit nemohla, proc prosim mi Lis prezentuje vysledky sve reserse jako by byla na obhajobe sve bakalarske prace...
Inu, precist se to dalo, ale jsem rada, ze uz je to za mnou.
Kniha je rozhodně zaměřená na děti kolem 10 let věku a pro tuto skupinu je i milá a ideální. Velké názorné ilustrace a zjednodušené vysvětlení umožňují, že si tuto knihu je schopné dítě přečíst i samo. Taková ta ideální první knížka pro děti, které na základce odpoví na otázku "čím se chceš stát" doktor/kou.
Naprosto zboznuji ty ilustrace. Samozrejme kniha nemuze byt uplna, ale nejznamejsi zvirata tu jsou prehledne razena dle kontinentu. Pro ten zakladni prehled naprosto dostacujici, lehke na orientaci a clovek si knihou rad zalistuje.
Samozřejmě chybí této knize jakási vyzrálost a dospělácký nadhled by příběhu neškodil, ale pokud přihlédneme k věku autorky, je to skutečně obdivuhodný výsledek. Dílko je to originální, poutavé, krásně se čte, postavy si oblíbíte. Kniha si zkrátka rozhodně zaslouží pozornost a uznání. Snad se od autorky ještě něčeho dočkáme.
Jelikož film mám moc ráda, obávala jsem se, že kniha bude horší. Ale musím přiznat, že jsem se opravdu bavila, i když samozřejmě těch pět hvězd odpovídá žánru této knihy, není to stejná liga jako Marquez nebo Tolstoy. Mark se objevoval mnohem méně než ve filmu, zato drama kolem Brigetiny matky bylo mnohem divocejsi. Nakonec jsem od této knihy dostala přesně to, co jsem chtěla a v angličtině se to čte krásně, takže za mě spokojenost.
Klasické čtení z epochy Biedermeier. Příběh nemá vynikat povrchním dobrodružstvím, ale naopak získat si čtenáře skrze silné niterné emoce postav. Jejich život je obyčejný a poklidný, ale právě v tom nacházejí svou sílu a skutečné štěstí. Jejich naplnění na ně nečeká někde v dali, ale skrývá se u nich doma, v srdcích milovanych osob, v harmonicky opečvávanych parcích a uklizenych obývacích. Samozřejmě je to v mnohém závan z jiné doby a žádný člověk by takto v dnešní době nejednal - v době internetu už toho moc o uctivem chování nevíme, natož abychom se s takovou úctou, respektem a sebekazni chovali k vlastnímu partnerovi-, ale krásně se to čte.
Celkove uzasne dilo, ale ke konci mne trochu opoustela trpelivost. Kvuli bolestnym zjistenim, zarlivosti a umrtim se ustredni par temer nesetkaval a kdyz uz, tak spolu prakticky nemluvil. Ne, ze by tam prece jen nebyla pekna scena, ale trosku me udolavalo to milostne utrpeni. Navic Margaretin zivot bych asi neprezila, jaka to musela byt nuda. V podstate mela roli spolecnice, ktera se musi porad usmivat, naslouchat a prikyvovat, bez nejake funkce a vyznamu zivota. Samozrejme to lezlo na mozek i ustredni hrdince, ale povazovala to za svoji povinnost. No na masli, jeste, ze ji John z te bubliny nakonec vytahl do reality. Zaver by klidne mohl byt i fyzictejsi, ale jsme holt zkazeni nasi dobou. V cudne viktorianske dobe se samozrejme takove veci s damou a gentlemanem oficialne nespojuji.
Parada! Lingvisticky naprosto dokonale vybrouseny jazyk (tedy alespon v originalni nemecke verzi urcite). Takhle diplomaticky a pritom uderne umi formulovat jen malokdo. Uprimne respekt, Herr Böll, to bych chtela taky umet. Co se tyka zapletky a napadu, tak vse je velice poutave a aktualni i tolik let po vydani, coz je nekonecne politovanihodne, protoze se nase spolecnost (nebo presneji receno "verejnost") asi nikam moc nevyvyji. Psano na zaklade skutecnosti a to velice inteligentne a uprimne. Fakt jsem se pobavila, kdyz jsem si pozdeji precetla, ze to kvuli teto knize skutecne padly zaloby, potrefena husa (noviny) vydaly plno clanku o Böllove podpore teroristu a Böll jako odpoved pozadal jednoho grafika a politickeho aktivistu, aby politika, ktery varoval nemecky lid pred Böllovym zlem a terorismem, znazornil jedouciho na krave s napisem "Rajtuje za Nemecko".
Jedine upozorneni: zacatek je tezsi. Trosku trva nez se vystavi napeti a navic naval vsech tech jmen a faktu je do zacatku matouci. Ale pozdeji se to samozrejme vytribi.
Prvni polovina knihy me pripadala monotonni vcetne popisovane krutosti zivotni reality taznych psu, ktera byla po jedne kapitole nezazivna. Ale od druhe poloviny me Buckuv osud chytnul a napjate jsem mu fandila, aby dosahl sve svobody a nejakeho toho zivotniho naplneni ve ctyrtlape podobe. Samozrejme kdo se vice zajima o realie zlate horecky, toho to mozna zaujme spolehliveji a rychleji. V porovnani s Bilym Tesakem povazuji tento pribeh za mnohem realistictejsi, uprimnejsi a o stupen lepsi.
Asi velmi dobry radce na cesty, ale na muj vkus az moc vypravny. Hodne kapitol jsem spise prefiltrovala pohledem nez cetla, ponevadz koncentrace na spanelskou kulturu byla prilis. Nejsem tak narocny cestovatel, nepotrebuji si projit celou historii hispanskych kmenu, abych se dozvedela neco o Tenerife. Nektere kapitoly byly take zbytecne, napr. druhy ubytovani. Ja vim, co je hotel, apartman apod, k cemu to vysvetlovat. Kladne hodnotim prolozeni mapkami a strucny spanelsky slovnicek.
Naprosto dostacujici kniha, pokud ji pouzivate jako inspiraci. Celkove se v dnesni dobe neda spolehnout pouze na tisteny zdroj, protoze druhy rok uz to neni aktualni. Tady v te knize najdete dostatek tipu na zajimava mista i vysvetleni kultury a krajiny. Pokud si to, co vas zaujme doguglite (coz beztak udelat musite, ja napr. objevila, ze jedno misto je uz pul roku nepristupne), tak vysledkem bude urcite spokojenost. Je to paradni prehled, ktery vam nezabere moc casu a nemusite se nicim slozite procitat jako u podrobnejsich cestopisnych publikaci. Trochu chybi jen cestovni slovnicek...
Cait je sympaticka zenska prave tim, ze neni dokonala. To neni ani tato sbirka jejich clanku. Nektere jsou skutecne celkem nudne, nektere mi nic nerikaji, protoze neznam ty mensi zanrove hudebniky, ktere zminuje, a tak asi tezko ocenim prirovnavani k jejich skupine apod. Par clanku bylo skutecne vtipnych a mnoho se proste jen prijemne cetlo. Co na ni ocenuji ale nejvice je jeji schopnost sebekritiky a prastenost. Prizna, kdyz neco skutecne po*ere, a kdyz zrovna magori, aspon to bere ironicky. Nemyslim si, ze by se snazila byt za kazdou cenu vtipna - vite, ona je proste jenom fakt prastena takovym tim lidskym, zenskym a pro ni originalnim zpusobem.
V knize je tak malo okruznich tras, ze by se daly spocitat na jedne ruce. Vetsina jsou trasy z bodu A po primce do bodu B, coz je pro samostatne spanelsky nemluvici cestovatele tezko praktikovatelne. Nektera mista jsou i bez autobusovych spojeni anebo se rozcilovat 2x denne s autobusy a prestupy ci mit opravdu zajezdovy autobus, ktery vam prijede do cile az pod cumak. Ale pro ty, co maji radi vlastni vozidlo/motorku, kniha nema skoro co nabidnout. Ledaze byste chteli prespat pod vavrinem a k autu se vratit stejnou cestou druhy den.
Vzala jsem si to na dovolenou a prvni stranky byly takova nuda a zvejk, ze jsem se radsi divala na more, sbirala musle a stavela hrady z kaminku a pisku.
Milé povídky, některé více, některé méně. Na Schnitzlerových povídkách je přitažlivý jejich vkusné pojetí erotiky či spíš romantiky, nebot to, co nám přijde jako flirt, bylo na tehdejší dobu mnohem odvážnější. Jedná se samozřejmě o náhledy do psychiky postav a tam se, jak se na začátku 20. století věřilo, vždy nacházely myšlenky na smrt a/nebo sex. Celkově mám radši ty krátké povídky. Obvykle čím delší, tím nudnější...
Takova prastena zapletka, chtelo by se rict. Ze zacatku ma clovek pocit, ze jde o uplnou blbost, ale pak to zacne byt zajimave a smutne krasne. Clovek se neubrani a musi mu byt Jerryho lito. V divadle je to jeste dokonalejsi, pokud ma clovek stesti na talentovaneho herce v Jerryho roli.
Zajimavy protiklad hyriveho Richarda, ktery se chova jako velke decko a at uz jde o cokoliv, musi se predvest dostatecne srdcervoucim monologem, a Henryho, racionalniho cloveka z "lidu". Henry se citi ukrivden a ma byt ten v pravu, ale vlastne prvni veci, kterou zacne provadet, kdyz je u moci, je popravovat lidi. Hm, jiste, tomu vubec neslo celou dobu o trun, dostal se k nemu nahodou. V porovnani s ostatnimi historickymi dramaty Shakea je vsak Richard II. ale spise nudnejsi...
Moje oblíbená kniha o akvarelu. Baví mě, že prozrazuje různé vychytávky jako např. tvoření textur, práce s maskovacími materiály aj. Navíc má skutečně krásné ilustrace.
Hebbelovy Nibelungy byly pro me celkem neprijemnym zazitkem, ale rikala jsem si, ze dam autorovi jeste jednu sanci, jelikoz zrovna Mařka M. mela dobre reference - pry Hebbelovo nejlepsi drama. No a vyplatilo se, tahle hra je skvela! Treti akt je nesmirne napinavy a ackoliv je to tragedie, tak ta nejzapornejsi postava stihne byt potrestana (ne ze by to ovsem zachranilo ty kladne). Presne vim, co jedine by tomu dnesni ctenar vytykal: Je to prehnane melodramaticke, moc pobozne...ale vezmeme v uvahu dobu, kdy to bylo napsano. Vzhledem k obdobi realismu je tam te poboznosti celkem malo (obcas nejaky ten Otcenas, kdyz se nejaka postava psychicky hrouti, je snad pochopitelny) a ze se jina postava pri vyslechnuti spatne zpravy kaci hned k zemi mrtva? No u tragedie se s vysilovanim a smrti pocita. Je to kazdopadne velice zajimavy nahled do zivota lidi 19. stoleti. Kdyby postavy zily dnes, tragicky by urcite neskoncily. Matce by predepsali antidepresiva, vysetrovatele by sebrali otisky prstu a nedoslo by k obvineni nevinnych, Klara by vymohla aspon alimenty a Friedrich by svemu sokovi normalne rozbil tlamu, misto aby se hned sli strilet do lesa. Ze by novy namet na hru? P.S. Marie Magdalena je reklamni tah, nikdo s timto jmenem ve hre nevystupuje. P.P.S. Nectete autorovu predmluvu - unudite se k smrti a hru vubec neprectete a to by byla skoda.
Sokujici a smutne vypraveni. Tak mi pripadalo, ze zivot Handkeho matky za tak moc nestal a zase sem si jednou rikala, jak se ja mam oproti tomu dobre... A ta jeji duslednost v priprave vlatni sebevrazdy me prijde docela desiva. Take jeho reakce na jeji smrt mi prijde minimalne trochu zvlastni, ale text pusobi celkove vecne a realne, a je to zajimave i kdyz smutne cist.