verense komentáře u knih

Historické romány, notabene české, patřily ani nevím proč vždycky na okraj mého čtenářského zájmu. A jsem ráda, že jsem se díky Čtenářské výzvě 2018 mohu své čtenářské preference poopravit minimálně o díla Nadi Horákové. Ženy na pranýři jsou psané velmi čtivě, i když ze začátku jsem se chvíli orientovala v postavách (a přiznám se, že jsem poněkud rezignovala zapamatovat si všechny ty příbuzenské propletence), a také v některých dobových výrazech. Jsem ráda, že nežiju ve 14. století a manžel si se mnou nemůže jednat, jak se mu zlíbí, neděsí mne inkvizice, nemusím se bát, že zemřu na spálu. Za chyby v textu ubírám jednu hvězdu, ale k autorce se určitě ještě vrátím, protože příběh vystavěla velmi pěkně a uvěřitelně.

2 24.02.2018

Zakončení celé trilogie o Fionavaře, ve které dojde k rozhodující bitvě mezi zlem a dobrem. Opět velmi výpravně napsáno, i když někdy mám dojem, že se autor zamyslel a řekl si: je to poslední kniha, tak co bych tam tak ještě nacpal (viz např. Rakothův drak...). Takže souhlasím, že něco málo proškrtání by nebylo na škodu. Osobně mi už od předchozího dílu nesedí zakomponování artušovské linky, a také Darienovy myšlenkové pochody jsou místy poněkud zvláštní, když si vezmete, jak je starý. Ale to holt je neduh rané tvorby, a člověk musí přimhouřit oko. Celkově je celá triogie velmi zdařilá a určitě se k autorovi ještě vrátím.

22.02.2018

V druhém díle octneme ve Fionavaře na prahu války. Hlavní postavy nám krystalizují, některé otázky jsou zodpovězeny, jiné se objevují. Opět napsáno poutavě, navíc už člověk ví, jaký styl vyprávění čekat. Osobně mi však ne úplně sedlo začlenění Artuše, Lancelota a Guinevry, byť se autor snaží, aby hlavní těžiště stále zůstalo na dosavadních postavách. Dala bych 4.5 hvězdy, kdyby to šlo. :-)

1 18.02.2018

Pro mě krásná fantasy, ze začátku mi chvilku trvalo zorientovat se v postavách a příběhu samotném, ale pak jsem se nemohla odtrhnout. Samozřejmě jsou zde podobnosti s díly jiných spisovatelů daného žánru, ale nemůžu říct, že by mne to nějak iritovalo, zase je tam řada originálních myšlenek, které to vyváží. Je zde důraz na myšlenky a emoce hlavních hrdinů, které ozřejmují jejich činy, některé jsou pochopitelné více, některé méně. Část otázek zůstává nezodpovězena, uvidím, zda se odpovědi dozvím v následujících dílech trilogie.

1 12.02.2018

Stylem vyprávění je to zajímavá netuctová detektivka - krátké věty připomínající spíše filmové záběry než knihu, myšlenky oběti provázející vyšetřování. Přidejte vcelku sympatický vyšetřovací tým, kde si nikdo nepotřebuje dokazovat, že je lepší než ostatní. Brutální a nepochopitelný zločin na slabším jedinci, který vyvolává nesouhlasné emoce. Kapitoly, které pro mne jako pro milujícího rodiče vždycky budou velmi těžko stravitelné (ať už v knize, či v realitě). ALE! Pak je tu postava samotného vraha a to pro mne bylo velké zklamání. Já prostě nemám ráda, když spisovatel zvolí cestu psychicky narušeného člověka, kterému prostě jednou "rupne v kouli". Mám pak dojem, že autor se do příběhu tak zamotal, že není schopen vymyslet jiný motiv, než nějaké bludné představy ve vrahově hlavě, protože nic jiného už by nedávalo smysl. Proto pro mne vždycky zůstane na vrcholu detektivního žánru A. Christie, D. Francis či D. Sayers a jim podobní, jejichž vrazi jsou zcela příčetní a vraždí z lásky, pomsty či pro peníze. Což jsou motivy, pro které by leckdy ke zločinu sáhl téměř každý.
Neříkám, že Mons Kallentoft píše špatně, ale mne k přečtení dalších dílů s Malin Forsovou nenalákal.

1 05.02.2018

Je to čtivé, z části veselé, z části romantické, z části velmi smutné. Jsem ráda, že si autorka odpustila cukrkandlový konec, který by z knihy udělal tuctovou harlekýnku. A hrozně ráda bych naživo viděla Louisin šatník. :-D
Z knihy si odnáším jeden hlavní dojem: že často máme tendenci dirigovat jiným život, aniž bychom se doopravdy zajímali o to, co ten druhý cítí a chce. A že ne vždy je náš názor pro druhého to nejlepší.

4 03.02.2018

Pro mě je tahle kniha tak někde na rozhraní - některé historky mi přišly vtipné, u některých jsem se ptala "Proboha, proč?". Nebýt čtenářské výzvy 2018 (Kniha o jídle), asi bych ji odložila a nejspíš ani nedočetla. Holt se autorův humor s tím mým protíná jen v málo bodech, aby mi jeho dílo důkladněji polechtalo bránici.

1 31.01.2018

Autorku už mám vyhlédnutou delší dobu, tohle byla moje první kniha od ní. Vzhledem ke komentářům jsem neměla nějaké přehnaná očekávání, a myslím, že to bylo dobře. Není to špatná kniha, kterou byste znechuceně odhodili jako ztrátu času, spíš bych ji zařadila mezi takové ty oddychové, které si s sebou zabalíte na letní dovolenou, když nechcete číst nějaký bezduchý škvár. Je zde postupně odhalované tajemství, dost romantiky, krásné líčení přírody, trochu dramatu a 100% happyending, který by se v reálném životě takhle hladce nepřihodil. Osobně mám trochu problém pochopit některé Lisiny myšlenkové pochody a jednání, a těžko se kdy octnu v její kůži, abych mohla srovnávat (díkybohu). Tudíž mi nezbývá než se vrhnout na autorčina díla a doufat, že některé ve mně zanechá hlubší a trvalejší dojem, než Stříbrná zátoka.

3 17.01.2018

Moc hezký střípek ke kouzelnickému světu Harryho Pottera, klidně by tam mohlo být pohádek víc. Komentáře Albuse Brumbála dodají další náhled, ale bez poznámek pod čarou bych se obešla - zbytečně mne rušily ve čtení a přišly mi často i zbytečné. Podle mne po Bajkách sáhne z 99% čtenář, který je se už obeznámen se ságou o HP, tak nic dovysvětlovat netřeba. ;-)

6 14.01.2018

Dick Francis má tu schopnost vykreslit hlavního hrdinu tak, že prostě neodoláte a fandíte mu, aby padouchy poslal tam, kam patří. V tomhle příběhu se navíc dozvíte i pár věcí z umělecké tvorby skla (ve mně osobně to vzbudilo chuť jít na exkurzi do nějaké sklářské dílny...). Vzhledem k tomu, že videokazety jsou v dnešní době už passé, tak mi místy zápletka přišla trochu úsměvná, ale jinak je příběh vystavěn pěkně, s úměrnou dávkou napětí a akce (litry krve ovšem nečekejte, na to jsou jiní odborníci). Celkově hodnotím jako dobrou oddychovou detektivku, i když si troufám tvrdit, že mezi Francisovými díly jsou zajímavější kousky.

3 10.01.2018

Není to špatné, ale literární veledílo nečekejte. Spíš takový laskavý a jemně legrační pohled do míst, kam běžný divadelní/televizní divák nedohlédne a tak ani nemá ponětí, co vše je také s herectvím spjato (ale pro mne prostě v tomhle směru vedou Bezouškovy Tajnosti zákulisí). Je to knížka, kterou otevřete, když si dáte kafe a cigaretu a nechcete u toho jen tak lelkovat. Přečtete 2-3 kapitoly a pak klidně můžete knihu odložit a vrátit se k ní kdykoli jindy. Nebo vůbec. Nic podstatného vám totiž neuteče.

4 01.01.2018

Čtivě napsaná kniha, navíc s tématem, které asi nikoho nenechá chladným. Byť autor uvádí, že příběh je fiktivní, ani by mne příliš neudivilo, kdyby nějaká Transplantation-Zentrale skutečně existovala, v dnešní době je za peníze možné skutečně cokoli. Superintendent Grace je sympaťák, celému jeho týmu fandíte, Caitlin i bukurešťských dětí vám bude líto, Lynn je důkazem, že zoufalé matky dělají zoufalé věci a do jejíž kůže se nikdy nebudete chtít dostat. Kniha je správná směsice napětí, emocí i akce, s potrestanými padouchy na závěr, i když ne všichni zúčastnění jsou nakonec vítězi. Máte-li rádi tento typ detektivek, tahle dozajista stojí za přečtení (a není nutné mít přečtené předchozí díly série). Až bude kdy, určtitě popátrám i po dalších dílech tohoto autora.

2 11.11.2017

Nebýt Čtenářské výzvy, tuhle knihu bych odložila hned po pár stránkách. Hlavní postava je sobecká, povrchní a snobská pipka, která není s to pochopit, že svět se netočí pro její potěšení. Srovnání s Bridget Jones mi přijde trochu zcestné, spíš vidím snahu přiživit se na popularitě Bridget a zviditelnit knížku podobného žánru. Dávám jednu hvězdu - půlku za školní divadelní hru, která byla vtipně trefná, půlku za varování, abych si v situacích, kdy něco nejde podle mého, zachovala zdravý rozum a neskončila jako Margaret.

1 22.10.2017

Další z knih, které zařadím do škatulky "naleštěná bída". Je-li tohle kultovní román, pak mne poněkud děsí představa, jaké úrovně jsou v daném žánru romány nekultovní... Pro mě kniha patřící do regálu k harlekýnkám, Večerům pod lampou a Padesáti odstínům nesmyslů. Dávám 2 hvězdičky - jednu za práci se slovem - některé obraty, přirovnání a popisy je radost číst. Druhou pak za "turistického průvodce" po městech, která hlavní hrdinka navštívila. Rozhodně příjemné ozvláštnění toho kde, kdy, s kým a kolikrát Arienne spala. Ke konci už mi přišlo trochu únavné, jak veškeré problémy řeší roztažením nohou a/nebo otevřením úst. Ale když s ní jednají jako s děvkou (pardon), tak jí to po chuti není. Úsměvné. Thrillerová zápletka je tak překombinovaná, že se mi vybavila věta z nějaké cimrmanovské hry: "Já nejsem tvůj otec, jsem tvůj syn!" A poslední kapitola? Podle mě zadní vrátka pro případné pokračování. Ono by se dalo ověřit, jestli byly prožitky reálné či ne, vždyť minimálně Barcelona musela zanechat fyzické stopy na těle, a to nemluvím o střelném zranění z Las Vegas. Ale to si nechala autorka pro sebe a čtenář může jen spekulovat. S odstupem času knihu hodnotím spíš jako ztrátu času a případná další díla této spisovatelky mne nechají ledově chladnou.

1 24.09.2017

Řadit Robinsona na úroveň Browna, Larssona či Doyla mi přijde dosti troufalé. Podle mě může autor výše zmíněné pány prozatím uctivě sledovat z povzdálí a učit se. Námět knihy je zajímavý, ale provedení už značně pokulhává. Vadila mi určitá stylistická neobratnost a opakující se příměry (pelyňkově zelená, podsaditý muž s pěšinkou aj.). A samotná postava Jeffersona Tayteho - to je jeden velký povzdych. Člověk bez jakékoli kondice, s nadváhou, po několika fyzických napadeních a s nedostatkem spánku a regenerace podává výkony hodné tajného agenta. Ano, je to jeden z typických rysů knih tohoto žánru, ale méně je někdy více, a téhle knize by prospělo v řadě věcí ubrat. Stejně tak bych jako komentující přede mnou uvítala jak mapu oblasti, tak rodokmen rodiny, těch jmen a místních názvů je tam příliš na to, aby se člověk snadno orientoval. Dávám 3 hvězdičky, není to špatná kniha a autor myslím ještě má potenciál posunout laťku svého psaní výše. Možná sáhnu po některé z jeho dalších knih, abych se přesvědčila, jestli nedoufám zbytečně, ale mezi mé oblíbené autory se Robinson prozatím neřadí.

6 18.09.2017

Kniha, která se nečte jednoduše. Nedáte víc než pár kapitol, pak ji musíte na chvíli odložit a obsah "přežvýkat", abyste mohli číst dál. Kniha plná sebezpytování, myšlenkových pochodů, rozebírání vlastní duše a motivů chování. A i když mám tenhle typ knih ráda, u téhle jsem se nějak nedokázala ani s jednou z postav sžít, vidět svět jejíma očima, najít nějakou rezonanci s mým vlastním vnitřním světem. Možná proto mě pořád pronásleduje myšlenka, že mi něco uniklo, nějaký podstatný fakt či vhled do problému, který kniha sděluje. Možná jsem pro tuhle knihu ještě nedozrála a bylo by záhodno ji přečíst znovu za x let, až člověk získá další životní zkušenosti a odstup. Rozhodně to není žádná víkendová oddychovka, ale náročné čtení, které nebude sedět jen tak někomu.

1 16.08.2017

Zapomeňte na to, že tuhle knihu přečtete během letního odpoledne někde u vody... V dnešní uspěchané době je poklidný styl vyprávění až iritující, zejména opakující se věty a slova, ale bylo by chybou snažit se děj jakkoli přeskakovat. Pro mne byla postava Karla Kopfringla znepokojivá hned od začátku, tihle přehnaně spořádaní lidé jsou většinou schopni toho nejhoršího, obzvlášť, když se objeví zdatný manipulátor. Kniha je poplatná i dnešní době, ukazuje, jak je snadné pokřivit člověka promyšlenou propagandou. Jen ten konec mi nějak neseděl, spíše by se mi líbily nějaké ty "boží mlýny", ale kdo ví, kam nakonec ten sanitní vlak dojel...

11 30.07.2017

Jak hodnotit knihu, kde vám hlavní hrdinové strašně lezou na nervy? Za mě nejslabší díl trilogie, příliš úporné, vykonstruované, očividná snaha vše naroubovat tak, aby zlo bylo potrestáno a dobro zvítězilo nade vším. Dočetla jsem spíše z povinnosti. Pár dobrých momentů v knize bylo, to nemohu autorovi upřít, ale do domácí knihovničky si tuhle trilogii nezařadím.

4 25.07.2017

I druhý díl trilogie je velmi čtivý, přelouskla jsem ho velmi rychle a prvotní dojem byl: tenhle díl je lepší než ten první, hlavně díky akčnějšímu ději a překvapivému závěru. JENŽE, pak se mi to v hlavě rozleželo, a začaly mě trápit otázky, které - doufám - zodpoví poslední díl. Taky se mi pořád vtírá myšlenka, že autor se nechal inspirovat X-meny, těch podobností je tam celkem dost (i když co taky pořád ve fantasy vymýšlet, žejo). A s čím mám celkem problém, je řekněme psychická vyzrálost podivných - jsou na světě už desítky let, a přitom se někdy chovají jako naprostá děcka a jindy vykazují zralost dospělých. Autor už tohle nakousnul ve vztahu Emmy a Jacoba, z její strany je to prostě divné... No jsem zvědavá, jak tohle autor vyřeší, jdu se vrhnout na poslední díl.

3 17.07.2017

Velmi čtivě napsaná kniha, v jejímž vyprávění se střídají 4 hlavní postavy. Děj rychle ubíhá kupředu a postupně odkrýváme tajemství jednotlivých aktérů. Kniha má historické pozadí na základě skutečných událostí, z některých výjevů mi nebylo dobře po těle, ani po duchu, a děkuju, že žiju v téhle době, kdy mám co jíst, jsem v teple, zdravá a žehrám na nepodstatné maličkosti.
Kniha není klasickým válečným dramatem, je to spíš milostný příběh na pozadí hrůzností druhé světové války. Autorka se bohužel nevyhnula klišé ona-mladá-krásná-tajemná + on-mladý-krásný-tajemný, proto nedávám plný počet hvězd. Nejsilnější postavou pro mě byla Emilia, jejíž osud mne dojal nejvíc. K autorce se určitě vrátím, její styl psaní se mi dobře čte. A člověk si musí neustále připomínat, že žít v míru je jedna z nejcennějších věcí, co máme.

4 06.07.2017