verense
komentáře u knih
Pistolník
Stephen King
Z odstupem hodnotím knížku jako takový trochu neučesaný vstup do série, kdy to chvílemi vypadá, že postavy vládnou autorovi, a ne autor postavám. Je zde spoustu nejasného, leckdy nesrozumitelného (např. rozhovor Rolanda s Walterem byl pro mne utrpení), ale nenechala jsem se odradit - hlavně díky zdejším komentářům, že pokračování příběhu za to stojí (a opravdu stojí). Pro mne takový průměr někde mezi 3 a 4 hvězdami.
Led pod kůží
Vilma Kadlečková
Jestli jsem si po prvním dílu myslela, že tomu začínám rozumět, tak druhý díl mi všechno zase krásně zamotal. Některá tajemství byla poodhalena, některá jen z části, další se vynořila na povrch. Odhadovat, kam příběh směřuje, není jednoduché - tahle fiktivní realita je natolik mnohovrstevná, že stát se může cokoli. Takže vzhůru na další díl, jsem velmi velmi zvědavá, co se v něm dozvím...
Čtrnáctá kolonie
Steve Berry
Za mě takový průměrný Berry: Cotton Malone je takřka nesmrtelný a opět zachraňuje svět, padouši jsou zarytě odhodlaní uspět ve svém poslání, a k tomu přehršel faktů z historie, o kterých člověk buď neslyšel, nebo už je úspěšně zapomněl. Pak jen dokořenit špetkou fikce, akčních scén, happyend na závěr, a ejhle, další kniha na světě. Je znát poctivá přípravná práce, tak jak to má Berry zvykem, ale musím říct, že jiná jeho díla mne zaujala více.
Jantarové oči
Vilma Kadlečková
Jen u málo knih se mi stává, že mi při čtení před očima vyskakuje děj v obrazech, jako kdybych sledovala film, a tady se to podařilo v míře více než hojné. Nejsem žádný odborník na sci-fi literaturu, ale Jantarové oči jsou prostě luxusní! Asi nejvíc oceňuju ten dojem komplexnosti příběhu, který mám, myslím, že to má autorka dobře promyšlené a čeká mne v dalších dílech asi řada zajímavých momentů. Doufám, že mne pokračování ságy pohltí stejně, jako její úvod.
Zmizelá
Gillian Flynn
Do začátku knihy jsem se musela trochu nutit a v duchu se divila, co na tom všichni mají za úchvatnost. Ani jedna z hlavních postav mi nebyla nijak sympatická, po přečtení pár kapitol "deníkové Amy" mi bylo jasné, že tahle dáma to rozhodně nemá v hlavě v pořádku, Nick působil jako slaboch, který vlastně neví, co se sebou a potřebuje k sobě někoho, kdo ho bude vést. Pak jsem se celkem začetla, občas se podivila nad několika nedomyšlenými věcmi (třeba lékařské vyšetření Amyina prvního těhotenství, že), a poměrně rychle se propracovala ke konci. A tam na mne vyskočilo jedno velké COŽE? Čekala jsem nějakou pěkně uleželou pomstu, a ne toto. Ale to by nesměl Nick být takový zbabělec... tahle holt skončil tak, jak si zasloužil.
Za mne lepší průměr, rozhodně od čtení nikoho neodrazuju, ale s doporučováním budu váhat.
Pohádky pro děti, pro mámy a pro táty
Hana Doskočilová
Jedny z nejkrásnějších pohádek, na které jsem zatím natrefila! Žádné lidožravé čarodějnice, vlci, uťaté nohy naší Dory apod., jen kratší či delší vyprávění o zvířatech, řemeslech, lidech i cizině. Myslím, že tyhle pohádky budou mít v knihovně čestné místo.
Na Větrné hůrce
Emily Brontë
Tahle kniha mne zanechává poněkud rozpolcenou. Zatímco když jsem ji četla poprvé - někdy v postpubertálních letech - byla jsem uchvácena drsnou romantikou, emocemi a jakýmsi temným tajuplným spodním proudem vyprávění. Jenže teď, po 15-20 letech ve mně přetrvává jen chuť všechny zúčastněné drobátko profackovat, ať už se proboha vzpamatují a přestanou se chovat tak strašně melodramaticky. Jsem ráda, že nežiju v tehdejší době, tak jako vždy u čtení knih z dob minulých.
První dojmy
Charlie Lovett
Ideální kniha na letní dovolenou - nenáročná, s patřičnou dávkou romantiky, okořeněná zločinnými úmysly, završená happyendem. Jen doufám, že se Lovett v budoucnu nedá na psaní detektivek, tudy jeho cesta rozhodně nevede. Ale z prostředí antikvariátů a milovníků knih si od něj ráda zase něco přečtu, umí o svém oboru psát poutavě.
Železný půlměsíc
Juraj Červenák
Ach, Korneli, snad sis nemyslel, že najdeš Miška, zalezete někam do tepla ke krbu, budete klábosit o životě a Voronin vám k tomu bude broukat ty svoje dumky? Možná v jiné době a na jiném místě... ale když stojí na prahu po zuby ozbrojený Turek, volky nevolky musíš vydolovat zbytek sil a zase bojovat.
Ve čtvrtém díle tu máme trochu jiného Báthoryho, než v předchozích dílech - bez nadlidských schopností, vyčerpaného, chtělo by se říct vyhořelého. Už nemá chuť nastavovat krk pro nafrněné panáky, kteří si sotva umažou ruce, leč osud tomu chce jinak. Nadpřirozena je v tomhle díle poskrovnu (jen něco málo té duchařiny), v popředí je především válka ve vší své krutosti a syrovosti (pozn. po čarou - nečtěte knihu při jídle, některé výjevy jsou příšerné). A i když už je Báthory bez svého svatého ochránce, stejně na něj asi pořád jedním očkem dohlíží, protože je až z podivem, že se z takové řeže opět dostal živý.
Z knihy si odnáším jeden hlavní dojem - měli bychom více číst takovýchto historických románů, založených na skutečných dějinných událostech. Více si budeme vážit toho, co máme tady a teď...
Ďáblova pevnost
Juraj Červenák
Škoda, že Červenák nepíše učebnice dějepisu, to by se to pane studovalo jedna radost! :-D Musím říct, že tímto dílem série si mne autor získal nadobro. Opět poutavé vyprávění, plné napětí, vtipu i nadsázky, i na trochu té romantiky se dostalo. Tentokrát se ocitáme zpět v Evropě, kde se ve víru válečných událostí Kornel Báthory konečně právoplatně ujme svého daru, aby definitivně zatočil se zlem pronásledujícím křesťanský svět. A je trochu ironií, že poté o své schopnosti přichází a do dalších bojů mu nezbyde než zase jen prostá tělesná schránka. Ale Báthory není nějaký komiksový superhrdina, je to především voják, otec a normální chlap se všemi ctnostmi i nectnostmi, v jehož příběhu mi trochu méně toho nadpřirozena scházet nebude. Těším se na další díl!
Vánoce Hercula Poirota
Agatha Christie
Je to pěkná detektivka, kdy motiv k vraždě mohl mít naprosto každý, ale pozornému čtenáři neuniknou indicie, které okruh podezřelých radikálně zužují. Četlo se mi dobře, ale osobně si myslím, že má autorka na kontě lépe propracovaná díla. Tady mi přišlo, že se "malé šedé buňky" zas až tak namáhat nemusely, a je skoro až škoda, že tak dlouho plánovaný a promýšlený zločin byl tak rychle odhalen.
Ta přede mnou
J. P. Delaney (p)
Po delší době jsem si zase s chutí početla, tyhle psychologické thrillery mám ráda, ale musí mít hlavu a patu, což tato kniha má. Čtivé, napínavé, vykreslené postavy, u nichž dát na první dojem by bylo hrubou chybou. Osobně bych v takovém baráku bydlet nechtěla ani zaboha, natož abych se dobrovolně stala loutkou podle něčích pravidel. Nicméně o některých dotazníkových otázkách dumám ještě teď, a stejně tak se mi honí hlavou myšlenka, že zbavení se nepotřebných věcí může být leckdy skutečně k duševnímu prospěchu. Rozhodně kniha, o které budu ještě chvíli přemýšlet.
Dobrodružství milovníka knih
Charlie Lovett
Na začátku jsem si říkala "sakryš, to bude dobré", a už jsem se viděla, jak píšu nadšený komentář a doporučuju knihu širému okolí. Jenže postupem času mé nadšení tak nějak opadávalo, byť je kniha dost čtivá. Historické linie byly zajímavé, zejména o padělání knih jsem si početla s chutí, ale soudobá linie Petera Byerlyho se pro mě postupně stávala trochu utrpením, neboť na mne působila až kýčovitě (je poznat, že je autor Američan). A musím říct, že mne to i mrzelo, protože námět má veliký potenciál a Lovett určitě psát umí. Dám mu ještě šanci.
Nejtišší trest
David Lodge
Krásný suchý britský humor o nepříliš veselých věcech. Situace k zasmání, situace k zamyšlení, situace, které ve vás vyvolají smutek. Plus jako bonus něco málo z lingvistiky (i když pro mne tento obor není to pravé ořechové, ale aspoň jsem si zase o něco rozšířila obzory). Moc ráda se k autorovi ještě vrátím.
Dívka ve vlaku
Paula Hawkins
Opět se mi potvrdilo, že bestsellerem se nestává kniha, která je skutečně dobrá, ale kniha, která má skutečně dobrý marketing. Už jsem se odnaučila od bombasticky vychvalovaných knih očekávat něco lepšího než průměr. Dívka ve vlaku není špatná, základní myšlenka má něco do sebe, pohled do hlavy alkoholika byl rozhodně zajímavý. Navíc mám ráda knihy s více vypravěči, jenže tady jsou všechny tři postavy psané na jedno brdo, že jsem se občas ztrácela v tom, jestli vypráví Rachel, Megan či Anna. A chyběla mi tam aspoň jedna trochu sympatická postava, na jejíž objevení na scéně bych se mohla těšit. Takhle řadím Dívku ve vlaku do kategorie "Tak jsem to taky přečetla" a zatím nějak nemám chuti se k autorce vracet.
Vyšetřovací komise
Dick Francis (p)
Opět pěkná detektivka, čtivě napsaná, hlavní hrdina sympaťák, který má všech pět pohromadě, ale přitom to není žádný nezničitelný superman. Další pohled do rozmanitého zákulisí dostihového sportu, kde o zločinné úmysly rozhodně není taková nouze, jak by si nezúčastněný pozorovatel myslel. Osobně ubírám jednu hvězdu za scénu v Cranfieldově domě, které mně příliš nesedla, a kdyby to šlo, tak půl hvězdy za to "skandální a dekadentní tajemství", které v době vydání knihy jistě působilo rozruch, ale dnešní ho čtenáře vyvede z rovnováhy už jen těžko. 3,5*
Počátek
Dan Brown
Pokud jste dosud nepolíbeni knihami Dana Browna, patrně ve vás kniha vzbudí větší nadšení, než kdybyste přečetli vše, co dosud z pera tohoto autora vyšlo. Já patřím do té druhé skupiny, a tak už mne nejnovější dobrodružství profesora Langdona nechává poněkud chladnější. Hlavní hrdina se k dramatické situaci dostane jak slepý k houslím (zase), sekunduje mu krásná žena (zase), udivuje nás svou eidetickou pamětí (zase), tématem je věčný (a vděčný) rozpor mezi vědou a náboženstvím (zase) a konec je takový nemastný neslaný ve stylu "hlavně nikoho moc nenaštvat" (zase). Co u Browna oceňuji, je čtivost jeho děl (ani nevíte, a najednou jste v půlce knihy), poutavý místopis a poctivá snaha přiblížit čtenáři vědeckou problematiku tak, aby ji pochopil i laik. Leč omáčka okolo už začíná být poněkud stereotypní, takže odvodit si kdo, co, jak a proč není zas tak těžké. Přesto jsem ráda, že jsem Počátku ten čas věnovala a zase si o něco rozšířila obzory.
Brána Irkally
Juraj Červenák
Mnohem více nadpřirozena - to bylo první, co mne při čtení druhého dílu o kapitánovi Báthorym napadlo. A taky to, že k sobě Kornel v ostatních postavách dostal vyrovnané spolu/protihráče. Umístění do Orientu mi nevadilo, naopak - kolikrát jsem měla chuť otevřít mapu a studovat, kudy se nezvyklá skupina našich hrdinů ubírala a jak to tam dnes vypadá. Za tohle a naprosto okouzlující Kornelův humor dávám 4 hvězdičky - k té poslední mi tam chybí ono příslovečné posazení se na zadek s otevřenou hubou. Ale není všem dílům konec, tak chutě na pokračování!
Strážcové Varadínu
Juraj Červenák
Fantasy na pozadí reálných historických událostí, čtivá, s hlavním hrdinou, kterému v jeho úsilí chtě nechtě držíte pěsti. Ovšem děj není pro slabší povahy, protože usekaných hlav, vyhřeznutých střev a šplíchající krve je zde přehršel - asi bychom nenašli kapitolu, kde není nějaká mrtvola... Je prostě válka a ve válce padají hlavy (o to víc je pak člověk vděčný za to, že žije tady a teď). I když se Juraj Červeňák prozatím neřadí mezi mé srdcové záležitosti, další díly série si určitě přečtu. Jen mne trošku mrzí, že nemám možnost si vzít do ruky originál, v té slovenštině by řada věcí zněla určitě líp.
Vyrovnaný účet
Dick Francis (p)
Moje první detektivka z pera otce a syna Francisových, a nebyla to šťastná volba. Jednak mě problematika sázení nedokázala plně zaujmout, jednak jsem leckdy nechápala jednání hlavního hrdiny. Odhalení rodinného tajemství mi přišlo laciné, konec přeslazený. K tomu jsem "zmlsaná" překlady starších děl samotného D. Francise od Jaroslavy Moserové, se ke kterými se překlad Vyrovnaného účtu měřit nemůže. Sečteno podtrženo: velmi průměrná detektivka, kterou jsem dočetla spíše z povinnosti a úcty ke staršímu z autorů, ale hlubší dojem ve mně nezanechala. Příště si vyberu pečlivěji.
