Vero21 komentáře u knih
Knížku jsem si dávkovala po kapitolách hned po přečtení Průvodce literární hysterií, naštěstí jsem si pamatovala občanská jména sester Rottových a věděla, která je která. Ohromně cením, že se to v knize nehemží postavami, ale naopak byli vybráni jen někteří zástupci :) a také velmi obdivuju bravurní způsob využití faktů a fikce. Moc me kniha bavila a těším se na další díl.
Práci Karolíny znám již dlouho, její besedy jsou zábavné, projev velmi milý, dokázala to přenést i do své první knihy, což velice cením. Z autorů Národního obrození se stávají čtenářovi kamarádi a celkově jejich lidskost látku zpřístupňuje.
Jedna z nejmilejších knížek, jaké jsem kdy četla. Knížka, kterou psal člověk se srdcem na dlani, možná sice s obavami, co na to lidi řeknou, ale za to s odvahou stát si za svým a to srdce na dlani nabídnout všem. U knížky se smějete nahlas, brečíte nahlas, sami sebe se občas ptáte, jestli ten váš světonázor náhodou není trochu jinak... a nakonec dojdete k tomu, že nejdůležitější ze všeho je stejně láska k druhým lidem, ale hlavně sami k sobě. Díky za to.
Milé čtení o otevírání srdce v každém věku :) a o tom, že láska zvířete je mnohy tou nejčistší
Tuhle knížku miluju, inspirovala mě v tom, že jsem já sama odcestovala do Florencie a prožila tam svůj příběh, z něhož jsem napsala svou vlastní knihu - Florencie, moje (sebe)láska. Je to takový druhý díl Bella figura, protože v mnohém jsem se knížkou inspirovala a často o ní píšu :) Kamin je úžasná osoba
Díky téhle knize jsem se naučila odkládat knihy, co mě nebaví nedalo se to číst. Miluju Itálii a Řím a vše co se kolem točí, ale když už pominu hromadu překlepů, špatné uvozovky a fůru věcí, co byly špatně, tak vrchol byl vlézt do katedrály v kraťasech a tílku. Nejsem sice věřící, ale respekt ke svatému místu by měl byt vždy. Takže děkuji, aspoň jsem se naučila neplýtvat svým časem na nekvalitní literaturu.
Kniha Petry F. Rohovské se ke mně dostala zcela přirozeně - přímo od autorky, která je mou kamarádkou. Vím, že Petra píše krásně, ale nečekala jsem, jak moc se mě její povídky dotknou. Není to žádných 12 jednohubek, které slupnete na posezení za jeden večer, naopak. Každá povídka rezonuje a funguje sama za sebe a donutí přemýšlet. Některé se mě dotkly více, některé méně - přece jen, každý máme svůj vlastní příběh, tím pádem se nás něco dotkne víc, něco míň. Povídkovou knížku Petry bych doporučila všem, kdo se chtějí trochu vzdálit ze své reality, ale zároveň chtějí číst hodnotné příběhy, které je přimějí zamyslet se nad vlastními hodnotami, životem a jeho směřováním.
Četla jsem před mnoha lety... v pubertě... tehdy určitě zaujalo, ale už si nepamatuji žádné detaily. Dobrý nápad přečíst si ještě jednou.