versaj14
komentáře u knih

Kniha, která ve vás vyvolá spoustu pocitů.
Byla intenzivní? Hodně. Bolela? Hodně. Prožívala jsem každou emoci? Hodně. Je to kniha, která nesmí chybět v knihovně? Určitě!
Příběh mladého Žida Petra, který se vrátil z pochodu smrti zpátky “domů do Prahy. Jenže to doma je už jiný. Celá ta doba je jiná. Společnost je jiná. A on si musí najít své místo v novém světě.
Vše napsáno tak, že to celý prožíváte s ním. A doufáte, někdy si i zoufáte, slzy smutku se míchají se slzami radosti, ale po poslední větě se usmíváte a říkáte si: tuhle knížku si určitě přečtu ještě jednou!


Příběh dvou mladých lidí - Adama a Evy - propletené osudy dvou rodin, příběh o lásce, kterou rozdělila válka. Zdá se to přesně jako knížka pro mě. Co si budeme - druhá světová válka, holocaust a poválečný svět - témata, která mě vždycky hodně zajímala.
Nicméně tato knížka s tématem pracuje lehce jinak, není to klasický příběh přeživších, je to spíš o tom jak minulost ovlivňuje životy těch, co nic z toho nezažili, životy potomků. Slyšeli jste někdy o transgeneračním přenosu traumat? Já vlastně až teď se o to více zajímám a jsem překvapená jak je to vlastně zajímavé téma.
Co když máte dědečka, který jako jediný z celé rodiny přežil koncentrační tábor? A co když ten děda se vrátil do bytu, který kdysi patřil jejich rodině a našel tam ženu, kterou tak miloval a ona si vytvořila život s někým jiným. A co když to všechno, co váš dědeček prožil se vepsalo do vaši DNA a ovlivňuje to váš život? A co když vaše babička si taky prožila své (nechci spoilovat) a to co prožila ona, ovlivňuje i vaše chování (ač si to vlastně ani neuvědomujete).
Co nejvíc oceňuji, tak je i to, že v knize není nic černobílé - je to příběh o životě, reálném životě, o tom s čím člověk někdy musí žít, jaká tajemství musí skrývat.
Je toho tolik, o čem po přečtení knihy budete přemýšlet. Ač je to útlá kniha, myslet na ni budete dlouho poté, co ji přečtete.
Jsem ráda, že takové knihy se stále objevují. Je důležité nezapomínat nejen na naši historii. V poslední době mám pocit, že je potřeba ji připomínat více než dříve.


Moje první setkání s tímto německým autorem (ačkoliv na TBR hromádce Velké léto je už nějakou dobu a Staré odrůdy tam přibyly minulý týden :))
A zamilovala jsem se. Nečekaná láska, která přijde k lidem ve zralejším věku a navíc v kombinaci starší žena, mladší muž, v době, kdy oba musí řešit i další nelehké životní situace. Najednou se usmíváte, protože během čtení si uvědomujete, že to je ten milostný román (žádná slaďárna), kdy dvojice se řídí nejen srdcem, ale i rozumem. Milujete tu jejich vzájemnou chemii, vtípky, co mezi sebou mají a tak nějak prostě jim fandíte a lehce i závidíte.
Ta knížka, ale není jen o lásce mezi mužem a ženou, je to o lásce v rodině a vzájemných vztazích mezi jednotlivými členy. Nejen mezi rodiči a dětmi, ale i mezi sourozenci.
Ten příběh měl prostě všechno, sice v jednu chvíli mi to přišlo už lehce překombinované, ale odpustím to autorovi, pač jsem se zamilovala do jeho stylu psaní.


kolem této knížky jsem kroužila celkem dlouho. Věděla jsem, že potřebuji na její čtení dostatek času, protože kombinace českého autora, detektivního příběhu a krásné obálky bude určitě stát za to. Čas jsem si našla a začetla jsem se. A měla jsem pravdu. Stálo to za to.
Sympatický kapitán Lenz, který je nejen detektivem, ale také tátou, sportovcem, chlapem (při čtení pochopíte, co tím myslím) a vyšetřování vraždy na kladenském atletickém stadionu - příběh, který má hlavu i patu. Jsem ráda, že na české scéně se objevil další spisovatel kvalitních detektivních příběhu a věřím, že Oválem to nekončí a dočkáme se i dalších dílů s kapitánem Lenzem


"Na marších" od Jarky Kubsové propojuje osudy dvou žen, historické Abelke Blekenové z 16. století a současné Britty Stoeverové, čímž ukazuje nadčasovost ženského boje za nezávislost. Abelke, inspirovaná skutečnou postavou, čelí obvinění z čarodějnictví kvůli své samostatnosti a neústupnosti. Britta se naopak v moderní době snaží najít rovnováhu mezi rodinou a vlastními ambicemi, přičemž nachází inspiraci v příběhu Abelke.
Román skvěle zachycuje paralely mezi oběma ženami a zdůrazňuje, že boj za svobodu a rovnost žen je stále aktuální, což mi přijde dost děsivé..:(
Autorka skvěle vystihuje atmosféru bažinatého kraje i niterné emoce hrdinek. Postavy jsou silné, autentické a jejich příběhy podněcují k zamyšlení nad pokrokem i přetrvávajícími problémy. Je to příběh, který inspiruje a zůstává v mysli dlouho po dočtení.


Kniha jako adventní kalendář, splněný sen každého knihomola! A navíc s tak úžasnou obálkou (velký potlesk pro Adélu Stopku) a celkově celé provedení knihy!
Každý den roztrhnout jednu kapitolu a začíst se do příběhu Addie a Jaxona. Neříkám, že někdy jsem neměla chuť roztrhnout v jednom dni více kapitol, hlavně když nějaký ten den končil cliffhangerem, ale chválím se, že jsem to pokaždé vydržela!
Samotný příběh mě bavil. Hokejista a knihomolka, předstíraný vztah, atmosféra Vánoc…co si budem, příběh je plný klišé, ale klišé, které milujete a je to přesně to, co v období adventu chcete číst!
A to jsem nikdy nebyla fanoušek tohoto období, ale Ola svou knihou mě dokázala navnadit
Když to shrnu - já jsem byla maximálně spokojená, navíc na začátku každé kapitoly byly různé výzvy, tipy na vánoční filmy a songy, takže teď po dočtení knížky na mě čekají všechny filmy ze seznamu
A těším se až si za rok dám rereading


Fantasy není úplně můj šálek kávy. Draci jsou úplně mimo můj čtenářský zájem. . A pak se ke mě dostalo Čtvrté křídlo. Chvilku kniha ležela na poličce a když jsem začala pociťovat ten hype, co knihu doprovází, řekla jsem si, že tomu dám šanci a když mě to nebude bavit, pošlu knihu dál.
A co si budem. Vtáhlo mě to a nechtělo pustit. Po dlouhé době jsem zase začala tahat knížku všude. Do tramvaje, do metra, do kavárny. Potřebovala jsem jen číst. Zamilovala se do Xadena, fandila Violet, prožívala jsem každý nečekaný zvrat a nutně se potřebuji propojit s drakem!
To šílenství kolem té knížky chápu a netrpělivě vyhlížím další díl!
