Veruknihovnice komentáře u knih
Četla jsem už Pařížskou švadlenu, kterou taky napsala Natasha Lester, ale Skříň plná Diora je ještě lepší. Je tam všechno, co od dobré knihy očekávám - lásku, napětí, sociální a společenský náhled a zejména lidskost a (ne)uvěřitelnost. Je to pro mě jedna z nejlepších zahraničních knih, kterou jsem v posledních letech četla.
Bojuji se sebou, jestli ji mám vůbec dočíst. Podle mého názoru se objevují naprosto nereálné formulace na dobu, ve které se děj odehrává, nesedí mně ani použití některých výrazů, zkrátka tomu nevěřím. Bohužel. Díky anotaci jsem se těšila na zajímavou knihu, ale takhle jsem zklamaná i ze stylu, jakým je kniha napsána. Připadá mně to, jako by současný teenager převypravoval vzpomínky své babičky.
Jsem moc ráda, že poslední dobou vychází hodně skělých knih zabývajících se novodobou historií. Je určitě důležité si naše nebo evropské dějiny připomínat, protože spoustu událostí má přesah i do současněho dění. Vždycky si říkám, že už mě snad nic nepřekvapí, ale v každé knize vždy objevím jiné osudy a dějinné souvislosti. Stejně tak tomu bylo i v této knize, ale pro mě to rozhodně nebyl strhující příběh, spíš takový kostrbatý politický souhrn, ve kterém se nějak zvláštně prolínají spolu s rodinou Zíkových i osudy několika dalších rodin.
Naprosto souhlasím s hodnocením knihovnice VS, každá kapitola obsahovala nějakou chybu a navíc mně vůbec neseděl styl psaní, působilo to na mně, že občas autorka ani nedokončila myšlenku. Nápad na knihu určitě zajímavý, ale bohužel, to zpracování bylo děsné. Škoda.