Vikinka224
komentáře u knih
Království hříšných
Kerri Maniscalco
Ze začátku byl dej pomalý, ale postupně se to rozjelo a nemohla jsem se odtrhnout.
Emilia byla fajn, líbilo se mi, že to není žádná perfektní ultramegasupersilná hlavní hrdinka, jako třeba z knih Maasové, ale pořád byla statečná a docela i uvěřitelná. Dopředu ji hnala smrt její sestry, kterou chtěla rozklíčovat, což je docela uvěřitelný motiv.
Ira byl naprosto okouzlující, tyto temné rádoby záporáky prostě žeru.
Na druhý díl se určitě chystám.
Dopisy ztraceným
Brigid Kemmerer
Toto byla nádherná knížka. Postavy úžasné a jejich příběh promyšlený.
Za jedno odpoledne přečteno :-)
Hra o dědictví
Jennifer Lynn Barnes
Tak toto byla pecka.
Hra o dědictví se četla sama, dej ubíhal rychle.
Avery byla super, zato její sestra tolik ne, klidně bych se bez ní obešla.
Sama bych nevěděla, kterého z bratrů si vybrat :-D
Kniha je plná akce a zvratů.
Teď ji čte moje skoro 13 letá sestra a je taky nadšená. Určitě doporučuju.
Říkej tomu, jak chceš
Brigid Kemmerer
Tak toto byla krásná oddychovka na jedno či dvě odpoledne. Autorka tyto romanťárny prostě umí.
Bylo mi tak líto Roba a jeho těžkého života.
Jediné, co mi tak nějak vadilo, byla Sam. Tu jsem už od začátku neměla moc ráda.
Les bez srdce
Joanna Ruth Meyer
Očekávala jsem trošku něco jiného, ale i tak mě kniha příjemně překvapila. Byla napsána takovým zvláštním způsobem, autorka hodně popisovala pocity, ale četla se velice dobře, dej odsýpal a při čtení jsem se nenudila. Konec byl drastický a krvavý, což jsem teda vůbec nečekala. Až do poslední chvíle jsem nevěděla, na čí stranu se postavit, jestli na stranu Gwyddeny nebo Požírače duší.
Královna rebelů
Lynette Noni
(SPOILER) Asi tak první polovina knihy byla nudná a utahaná, ale konec to s přehledem vynahradil.
Jaren, Naari, Tipp a Mot byli skvělí. Kiva nebyla žádná superhrdinka, která všechno zvládne sama atp., jako hrdinky 99% knih stejného žánru. Měla své chyby, nebyla nepřemožitelná a potřebovala pomoc od ostatních. Byla tak nějak víc uvěřitelná a reálná.
Samotné zkoušky byly předvídatelné, ale i tak byly vykreslneny tak, že jsem musela číst dál a dál.
Co mi přišlo zvláštní bylo to, že žádnému dozorci nepřišlo divné chování Naari a její přehnaná náklonnosti ke Kivě.
Dal mi dost vadilo opakování jména hlavní hrdinky. Třikrát v jedné větě mi to přišlo už moc. Začala jsem její jméno dost brzo nesnášet.
Kdo Jaren a Kiva jsou mi bylo jasné už od té doby, co byl v knize zmíněný příběh dvou rodin s různými schopnostmi. Překvapil mě ale konec, kde se dozvídáme, že Kiva celou dobu ví, že Tilda (docela směšné jméno, velká královna rebelů a jmenuje se Tilda. Člověk by si myslel, že někdo takový se bude jmenovat víc, co já vím, velkolepě? :D) je její matka. V knize to působí tak, že k ní nemá žádný vztah, jen ji chce zachránit jako svou pacientku. Je tam ten konec takový divný a moc tam nesedí.
Jinak hodnotím knihu dobře, docela fajn oddychovka plná dost krvavých a někdy až nechutných scén.
Odvážná a smrtící přísaha
Brigid Kemmerer
Tak já nevím, co si i tomto díle mám myslet. V prvním díle jsem Greye naprosto zbožňovala, ale poslední dva díly mě začal dost nudit, asi hlavně kvůli Lie Maře, která mě neskutečně štvala. Rhen nebyl zajímavý, stejně tak Harper. Nejvíc mi k srdci přirostl Tycho.
Celá kniha se táhla, četla jsem ji na můj vkus moc dlouho, ale od půlky se to aspoň trochu rozjelo.
Rozuzlení bylo očekávané a tak nějak odfláknuté, čekala jsem asi něco víc wow.
Celkově ale pro mladší čtenáře fajn fantasy.
