Odvážná a smrtící přísaha
Brigid Kemmerer
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491268/bmid_odvazna-a-smrtici-prisaha-P4V-491268.jpg
4
120
120
Temné a osamělé prokletí série
< 3. díl
Postav se svému strachu! Nikdy se nevzdávej! Království se rychle rozpadá a hrozí válka mezi těmi, kdo věří, že Rhen je právoplatným princem, a těmi, kdo touží zahájit novou éru pod vedením Greye, pravého dědice. Grey souhlasil, že počká dva měsíce, než zaútočí, a za tu dobu se Rhen od všech odvrátil - dokonce i od Harper, která se mu zoufale snaží pomoci najít cestu k míru.... celý text
Literatura světová Fantasy
Vydáno: 2022 , CooBooOriginální název:
A Vow So Bold and Deadly, 2021
více info...
Přidat komentář
Upřímně, jsem ráda, že je to za mnou. První díl byl skvělý, druhý mě zklamal a nudil a třetí se nesl v podobném duchu jako druhý, jen občas tam bylo pár trochu lepších momentů.
Nebavilo mě celou knihu číst, jak postavy bojují samy se sebou a jak mají neustále pochyby a obavy. Hlavně proto, že to vlastně mohla být jen duologie, ve které by autorka vynechala tolik nesmyslných rozhodnutí a příběh by alespoň nebyl tak roztahaný. Třeba by i Lilith dostala nějaký smysluplný prostor.
Záporačka, která umí jen brutálně vraždit a škodit, a u které není zcela jasně vysvětleno, proč baží zrovna po Uhlíkovu a vládnutí "společně" s Rhenem, když ho vlastně nenávidí? A která se objevuje jen tak sporadicky?
Způsob, jakým se příběh vyvinul mi nesedl a dost mi to zkazilo chuť číst. I proto hodnotím hlavně negativně. Ani mě nenapadá, co bych vyzdvihla. Navíc to končí tak, že by klidně mohl být ještě nějaký díl. Doufám, že nebude. Sice bych to přečetla, ať to mám kompletní, ale pochybuji, že bych si to užila.
Jsem holt už asi moc stará na tento typ příběhů..
Kniha mě bavila o něco více než druhý díl, ale ne zas tolik jako první díl. Bylo to čtivé, na druhou stranu, některé věci už se protahovaly a nevím zda jsem spokojená s koncem. Oceňuji jak autorka napsala děj z pohledu všech čtyř hlavních hrdinů.
Tak máme za sebou trilogii Temného a krutého prokletí. A tohle teda docela bolelo.
Království se rozpadá a válka mezi Uhlíkovem a Syhlem je na spadnutí. A my sledujeme všechny čtyři hlavní postavy, jak se se vzniklou situací snaží vypořádat a vymyslet, jak z toho ven, aby to co nejméně ublížili jejich lidu. Najdou však společnou řec?
Tahle knížka mi málem přivodila čtecí krizi! Příběh je plytký, nijaký a neuspokojivý. Všichni tu extrémně overthinkujou, jsou malicherní a kdyby si všichni sedli a promluvili si, třetí díl nemusí vůbec existovat, protože by se všechno vyřešilo ráz dva! Konec celé série úplně o ničem a přesto by se dalo polemizovat o tom, že si autorka nechává otevřená vrátka na případné pokračování.
Ach jo, tohle je prostě zklamání, protože první i druhý díl se mi opravdu líbil. Tady jsem se ale do čtení musela nutit a rozhodně se jedna o nejslabší knihu série, což by člověk spíše očekával od dvojky Sakrapes!
Knížku jsme četly s @kudrny_v_knihach v rámci příprav na letošní #humbookfest, kde se autorka objeví a i přes slabý závěrečný díl se na její besedu rozhodně těším.
Poslední díl je za mnou a já se bála jak si budu pamatovat děj z minulých knih. Přece jen už to byla nějaká doba a já si pamatovala jenom nějaké útržky. Naštěstí to autorka napsala tak dobře a hodně věcí vysvětlila takže jsem se poměrně dobře chytla, ale i tak tam bylo pár míst, kde jsem měla mezery.
Děj byl za mě hodně povedený. Hned mě to do něho vtáhlo a nepustilo. Hodně jsem si to užívala a bavilo mě to.
K postavám mám malou výtku a vím, že mi vadilo i u minulého dílu a to, že v ději byl upřednostněn Grey před Rhenem. Rhen podle mě nedostal tolik prostorou a mrzelo mě to. Stejně jak Harper. Celý děj se točil jpředevším jenom kolem Greye a Lei Mary. Ale i tak mi to nevadilo, protože jsem si oblíbila i je.
Konec se mi líbil. K sérii to hezky sedělo a nebyla jsem zklamaná. Sice jsem čekala, že s Lilith se vypořádají trošku jinak, ale byla jse spokojená.
Já tuto knihu a celou sérii hodnotím kladně. Doufám, že se v budoucnu dočkáme třeba ještě nějaké série z tohoto světa třeba o jiných postavách, ale se zmínkou o těchto.
Uspokojivý závěr trilogie. A souhlasím, Lilith by si bývala zasloužila větší trest za to všechno, co napáchala.
Třetí díl mě tedy zklamal asi nejvíce.
Už při dokončení druhého dílu jsem měla obavy z toho, jak autorka dokončí ten třetí. Zase spousty skvělých zápletek a milostných scén, ale pro mě až moc zdlouhavé a místy nenapínavé, jak jsem čekala.
Za mě určitě nejslabší díl z celé trilogie. Kniha se sice četla dobře, autorčin styl psaní mi vyhovuje, ale celý příběh se podle mě hodně táhl, až jsem z toho měla pocit, že autorka pořádně neví, co psát a kam příběh směřuje. Některé části bych zcela vynechala a jiné bych zase více rozvedla, vyvstalo mi během čtení několik otázek, na něž jsem nenašla odpověď a také mi pár věcí v knize nedávalo moc smysl.
Komunikace hlavních postav byla tragická, a to jsem si myslela, že si během prvních dvou dílů uvědomili, jak je to důležité. Tak ne no. Taky se z nich opět stali děti, jejich rozhodnutí mi přišla nepromyšlená a fakt dětinská.
Velmi kladně hodnotím obálku, ta se mi moc líbí.
Tohle bylo....nijaký. Předchozí dva díly připravily poměrně slušný základ pro epické zakončení, to se však bohužel neodehrálo. Přijde mi, že se tam neodehrálo vlastně vůbec nic. První dvě třetiny knihy jenom sledujeme sáhodlouhé přípravy na válku, které nejsou ničím zajímavé. Samotné politikaření mi ani nedávalo smysl - stále nechápu, jak může být levoboček právoplatnějším dědicem, asi mi tam unikl nějaký kousek informace. Zároveň mám pocit, že 99% všech problémů by se dalo vyřešit, kdyby si spolu postavy pořádně alespoň jednou promluvily. Všichni mě tam do určité míry rozčilovali, nejlepší se mi zdál osobnostní vývoj Rhena, který to ovšem od autorky silně schytával. Naopak nejvíce mi vadila Lia Mara, která chtěla být tak strašně dobrá, až byla naprosto nesnesitelná. Konec byl, stejně jako zbytek knihy, takový nijaký a neuspokojivý, alespoň z větší části. Jsem spokojená se vztahem, který si nakonec vybudovali Grey s Rhenem. Palec nahoru dávám také grafické stránce celé série, ty obálky jsou krásné. Celkově hodnotím dvěma hvězdičkami a závěrečný díl považuji rozhodně za ten nejslabší.
Poslední díl ze série, kde se dozvíme jak dopadne spor mezi Rhenem a Greyem. Konec byl pro mě neuspokojivý a tento díl mi přišel asi nejslabší. Ale přečíst se to dalo, to zase jo...
Dočetla jsem se ke zdárnému konci :-) Série není špatná, ale vím, že se k ní už nevrátím. I když mě Grey a Rhen zaujali. Strašně moc jsem držela palce, aby jejich bratrské pouto bylo silné a skončilo to dle mého přání... No, je to pohádka :-) A pro zlou a hnusnou Lilith bych vymyslela mnohem horší konec. Harper a Lia Mara jsou obě na správném místě i postavení, silné hrdinky, které doprovází své "hrdiny", i když každá svým způsobem a láskou.
A ty obálky knih .. celé série .. prostě nádhera!
Třetí díl jsem do půlky četla spíše s donucením, protože se nedělo nic, ale aspon jsem si připomenula postavy (1. a 2. díl jsem četla skoro před rokem). V půlce jsem byla naprosto nadšená - jak romantická, tak dějová linka naprosto boží. Pak mě zase vše rozčilovalo, jak to šlo pomalu. Závěr trochu rychlý, čekala jsem, že bude víc ztrát, takhle je to zbytečně pohádkové. Jako by mělo být pokračování kvůli Syhlu. Ale dobře napsaná kniha.
„Respekt se bohužel rodí jen z lásky nebo strachu. Z ničeho jiného."
„Jedna chyba by neměla vymazat tisíc správných rozhodnutí."
Nelituju že jsem pokračovala a přečetla celou serii. Mě se libila, posledni dil byl o lasce,ale i o lasce bratrske ne jen milenecke. Občas jsou tam dost krute sceny, fakt zaporačku nenavidite..no celou dobu...těším se ma další knihy autorky
(SPOILER) Já už jsem to psala potom, co mě zklamala dvojka, ale tentokrát to myslím vážně. Pokud bude nějaký další díl, číst ho nebudu. Za prvé proto, že jsem tým Rhen a vysloveně nemám ráda Liu Maru. Jako fakt, ta princka je takovej mírotvůrce, až se chce jednomu zvracet, přitom sama zabila vlastní matku. Další věc je, že by si autorka měla nastudovat, jak je to s následnictvím. Levoboček není autonomní dědic. NENÍ! A může být tisíckrát starší. Tudíž ty Greyovy kecy o tom, že on je jediný pravý král, byly jen uzurpátorská hatmatilka. Pořád tam všichni mlátily o hlavu Rhenovi jeho chyby, ale oni sami taky nebyly zdaleka dokonalý. Hlavně Lia Mara nebyla, ač se to snažila sobě, svojí sestře i nám namluvit po celých téměř 400 stran. Za mě je Lia Mara od začátku Mary Sue se sklonem k fňukání a tudíž je největší chybou téhle série. Původně jsem chtěla napsat, že až na moje antipatie k téhle postavě vlastně nemůžu knize nic vytýkat a dám jí tedy čtyři hvězdy, jenže ona ta jediná postava vlastně zabila dobře polovinu knihy, takže dávám dvě.
Nevím, jestli za to může ta dlouhá pauza, kterou jsem mezi druhým a třetím dílem měla nebo je tohle fakt jen díl o ničem.
Rhen má 60 dní na to, aby se připravil na válku. A já mám pocit, že každý jeden den se v knize odehrává, protože celých 270 se tam nedělo nic, vůbec nic. Jen jsme sledovali přípravy na válčení, přičemž je občas napadlo, že by místo toho mohli uzavřít příměří. No a pak zas pokračovali v přípravách. Byl to šíleně slabý díl a díky bohu, že byl poslední.
Trilogie Temné a osamělé prokletí ale přitom začala tak skvěle. Úvodní kniha se mi moc líbila, prostředek byl slabší, ale to jsem ještě netušila, jaké epické finále si pro nás Brigid Kemmererová připravila.
Na autorčiny knihy spadající do žánru heavy contemporary nedám dopustit, takže klidně tuhle sérii vynechte, ale Dopisy ztraceným a Na co slova nestačí by vám rozhodně neměly uniknout.
Tak já nevím, co si i tomto díle mám myslet. V prvním díle jsem Greye naprosto zbožňovala, ale poslední dva díly mě začal dost nudit, asi hlavně kvůli Lie Maře, která mě neskutečně štvala. Rhen nebyl zajímavý, stejně tak Harper. Nejvíc mi k srdci přirostl Tycho.
Celá kniha se táhla, četla jsem ji na můj vkus moc dlouho, ale od půlky se to aspoň trochu rozjelo.
Rozuzlení bylo očekávané a tak nějak odfláknuté, čekala jsem asi něco víc wow.
Celkově ale pro mladší čtenáře fajn fantasy.
(SPOILER)
První kniha mi přišla, že byla o lásce Rhena a Harper. Ta se mi velmi líbila a četla jsem jí už 3x. Bylo to poměrně neokoukané, romantické i zábavné.
Druhá kniha měla hezkou romantickou linku mezi Greyem a Lia Marou, navíc Grey dostal hodně prostoru a byl úžasný, což se nedalo říci o chování Rhena.
Ale třetí kniha mě zklamala. Celkově všechny čtyři postavy pořád pochybovali sami o sobě a o jiných, stejné situace pořád dokola "řešili" v hlavě, až mě to začalo nudit a časem i štvát. Až od půlky se to trochu rozjelo. Konec mi přišel takový uspěchaný a nic moc. Působilo to vše tak nějak překombinovaně, utahaně a celkově jsem to s postavami moc neprožívala jako v minulých dílech.
Je čím dál tím úmornější to číst, přijde mi, že tam nad sebou jen fňukají, Lia Mara mě stále nudí a tak dále. Prostě dočteno ze setrvačnosti.
Jsem tým Rhen a Harper. V podstatě jsem celou dobu byla jen zvědavá, jak se vyřeší "situace" z epilogu předešlého dílu. Grey mě nebavil :-(
Já tuto sérii zbožňuju. Třetí díl mě vůbec nezklamal a ani ten předchozí. Vše do sebe zapadlo a dává smysl. Konec je trochu otevřený, ale už víme, že bude pokračování. Těším se! Brigit je výborná autorka, píše čtivě a její postavy a svět jsem si naprosto zamilovala. Ať už napíše jakékoli pokračování, já ho určitě budu číst.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Dopisy ztraceným |
| 2019 | Temné a osamělé prokletí |
| 2020 | Na co slova nestačí |
| 2021 | Říkej tomu, jak chceš |
| 2020 |  Statečné a zlomené srdce |
55% - Po velmi dobrém prvním dílu a velmi průměrném druhém dílu jsem byla zvědavá, jak se moje jinak oblíbená autorka popere se závěrem, a po dočtení jsem dospěla k vlastnímu závěru - a sice, že měla zůstat u té první knížky.
Do hry se nám sice po pauze vyplněné příběhem Greye a Lii Mary vrací i Rhen a Harper (a zlovolná čarodějka Lilith), ale už to není ono. Především jsem za celou dobu nepochopila, o co vlastně nevlastním bratrům Rhenovi a Greyovi šlo, když pořád vykládali věci jako "já nechci válku, to ty chceš válku" a přitom si dávali ultimata, shromažďovali vojáky, provokovali se na hranicích, ale přitom Grey pořád tvrdil, že se jenom schovával, království nechtěl (a válku nechtěl), ovšem vlastně králem být nakonec chtěl a válku taky chystal. Rhenovy motivy (strach z čarodějnice, která ho opětovně mučila a vydírala skrze to, že zabije Harper nebo ji aspoň odnese zpět do pravého Washingtonu "Dýsí"), byly o něco pochopitelnější, ale zas to mezi ním a Harper bylo takové nějaké nemastné neslané.
Já budu vděčná, pokud se autorka vrátí ke contemporary psaní a nenapadne ji, že by třeba mohla k tomuto napsat nějaký další zbytečný díl, když my čtenáři čekáme na další příděl toho pravého, v čem je nedostižná.