Violetti komentáře u knih

Násilnický, zvrhlý a odporný Chuck.
Jako obvykle.
Tentokrát však musím říct, že styl tomu moc nedodal, chápu jeho záměr, ale mě osobně celou dobu rušil a složitě se mi naň soustředilo. Na druhou stranu musím uznat, že po přečtení mi některé věci v hlavě zůstaly (operativec já, šlo by...).Ale někdy to bylo vážně přehnané.
Tudy pro mě zkrátka cesta nevede.

29.12.2011

Otřesné svědectví o životě v ghettu i vězení... O touze a lásce, o ženskosti... Ale hlavně o jedné generaci, která doplatila na válku.
Mám ráda Lustigův styl psaní, který je pozvolný a tichý jako plynoucí voda...
Jen škoda, že kniha nemá kapitoly nebo alespoň výrazné odstavce. U Ley z Leeuwardenu jsem to chápala, nepřetínání dialogu. Ale zde bych je uvítala, zde byly kratší epizody.

30.11.2011

Mám celkem ráda absurdní humor, především ze začátku jsem se smála nahlas. Krize přišla až zhruba v půlce, konverzace s Pozzem a Luckym byla dle mého moc natažená... Jinak ale moc fajn a s absurdním dramatem nekončím!

23.11.2011

Krátké, čtivé - ideální pro studenty k maturitě. Mě osobně nejvíc zarazila degradace lidství, působivé, nicméně méně děsivé, než jsem čekala.

01.11.2011

Čtivá jednorázovka, ale za srdce mne nechytla, pro mě příliš nemastné neslané.

01.10.2011

Parádní začátek, ale postupem času se Loupežník stával ukecanějším a rozvleklejším, jako by Čapkovi docházel dech.

27.06.2011

Lakomec - perfektní dílo, děj odsýpal a dokonce jsem se i smála.
Misantrop - taky se mi líbil, akorát nemám ráda dlouhé monology.
Tartuffe - ukecané, zdlouhavé... Nic moc.

Jako celek rozhodně slabší než Kafkovy delší prózy, nicméně některé povídky rozhodně stojí za to. Nejvíce mne zklamalo Rozjímání.

22.01.2011