Violetti komentáře u knih

Váhala jsem mezi 3 a 4 hvězdičkami. Divergence má potenciál a docela zajímavý příběh, ale je trochu nedotažená. Občas ruší nelogické výstřelky a ohromně ruší nespisovné výrazy, které se prostě do celkové atmosféry příběhu nehodí. Jinak je tedy opravdu velmi čtivá, zabrala mi pár hodin. Je také krásné vydaná, ale vazba není moc kvalitní - rychle se rozjíždí, už po pár přečteních! Dál se mi také líbilo, že autorka nenechávala pořád vítězit jen dobro, navíc je velká část knihy správně agresivní a "zlá".
Příjemné oddechové počtení, ale spíše pro věkovou kategorii okolo těch 16 let, tedy okolo věku hlavní hrdinky.

2 18.07.2012

Kolem celé ságy je najednou tolik povyku, že jsem se rozhodla pustit se i do ne úplně oblíbeného žánru, fantasy, a zjistit, zda na Hře o trůny něco je. Musím říct, že něco na ní vážně je, ale pořád nevím co. Nějaké zvláštní fluidum, které ke knize připoutá a nepustí. Osobně mi některé pasáže přišly roztahané, ale vzhledem k množství postav vlastně skládám Martinovi hold, jelikož ukočírovat tak rozsáhlý příběh bez roztahování asi nejde a zas takový problém to pro mě nebyl.
Jediné co mě štve je, že umřely skoro všechny mé oblíbené postavy. Ale co, jiné zase žijí a já se moc těším na další díl série!

7 14.07.2012

Tohle byl ale príma díl! Za mě osobně zatím TOP celé série, přestože jsem se nejprve bála plytkosti děje, nevěděla jsem, zda se autor popasuje s krátkým časovým horizontem, aby se kniha nestala roztahanější, než je předchozí díl. Ale opak je pravdou, děj odsýpá a tentokrát jsem se i občas smála. Kniha přečtená asi za hodinku, no prostě milá záležitost.

3 25.06.2012

Pořád je to totéž odlehčené čtivo, ale jako by tentokrát autorovi docházel dech. Některé části mi přišly zbytečně roztahané a úplně mě to nebavilo, o čemž svědčí i fakt, že jsem se na čtení netěšila tak jako u předchozích dílů. Prozatím nejslabší.

25.06.2012

Nemilosrdný, melancholický, sarkastický, perverzní, provokativní... Prostě Krchovský tak, jak ho známe. Perfektní záležitost, kdo by řekl, kolik věcí se dá vtěsnat do čtyřverší.
Mám ráda jeho humor, myšlenky a tak. Jakkoliv se bráním poezii, Krchovskému prostě neodolám.

8 23.06.2012

Největší plus je určitě čtivost a lehkost, s jakou je kniha psaná. Některé příhody jsou v mých očích vtipné více, některé méně, ale každopádně je to super věc. A také záležitost, kterou by si měl přečíst snad každý malý kluk, co chce být frajer!

1 19.06.2012

Je to čtivé, je to úsměvné. Pro cílovou skupinu k popukání zábavné. Bohužel ale nejsem jedenáctiletá a kluk už vůbec ne, takže šly některé věci mimo mně. Je to ale nádherně vydané a pro malé kluky perfektní čtivo.

2 19.06.2012

Zprvu jsem byla opravdu nadšená - kafkovsky temný děj, prostředí Prahy i Týnce, tajemství ohledně Krakatitu a hledání Jiřího Tomše. Jakmile se ale Prokop dostal k princezně, začalo mi činit velké problémy se na text soustředit, možná i proto, že princezna mi byla extrémně nesympatická.
Ačkoliv je celé dílo laděno do Kafky (z mého pohledu), Čapkovi prostě více sedí hry a dějovější věci, se stejným problém se dle mého potýká Továrna na Absolutno.

3 13.06.2012

Kdo má rád film, určitě neprohloupí, když si přečte i knižní předlohu. Musím říct, že před režisérem smekám, knihu zpracoval do filmu precizně. Přesto má však kniha o trochu víc. Samotného Howla poznáváme detailněji, stejně jako ostatně všechny postavy, se všemi klady i zápory. To se mi líbí hodně, když postavy nejsou černobílé. Je to taková milá krásná pohádka. A propos, Howl je prostě úžasný!
Jediná malá výtka je k jinak krásnému vydání - dost často chybí začáteční či koncové uvozovky, to mě dost rozčilovalo. A česká fráze "Jsi jak malej Jarda" se mi tam také úplně nehodila.

5 13.06.2012

Přestože nebylo vůbec jednoduché se do knihy začíst, musím ji hodnotit kladně. Nejprve mě zaujaly propracované detailní popisy, díky kterým jsem si celou scenérii mohla představovat, dále mě pak velmi bavily všemožné židovské reálie. Upřímně řečeno je pro mě děj spíše okrajovou záležitostí, jelikož od začátku víte, jak to s tím Prosťáčkem je. Hlavní je především židovská kultura v knize popisovaná, stejně jako důsledky jakéhokoliv náboženského fanatismu.

11.06.2012

Vcelku zajímavá sonda do čarodějnických procesů, o tom žádná. Ale co mi vadilo a co mě rozčilovalo byla absence klíčové postavy, která bych pak vyústila v ucházející pointu. Celá hra totiž tak nějak vyplyne do ztracena, což tedy rozhodně není přínosné. A pak se mi taky moc nelíbilo příliš mnoho postav, preferuji dramata s užším okruhem hrdinů. A mohlo být nějak vysvětleno, jak to tedy s tím posednutím bylo :-)
Mimochodem, poznámky o postavách jsou bezpochyby přínosem pro režiséry, ale číst to bylo opravdu nudné...

1 08.06.2012

Na Rjú Murakamim mě baví především různorodé styly jeho románů. Piercing je velmi hutná záležitost, temná jako noc a dotýká se velmi zajímavého tématu. Zpočátku mi chvilku trvalo, než jsem se začetla. Je komornější než jeho ostatní díla a mnohem více myšlenkový a psychologický - obálka v tomto ohledu hrozně mate. Z některých scén mi bylo nevolno a hlavně mi potom bylo skutečně těžko. Kdyby se děj neodehrával v místech tak typických pro Rjúovy knihy, asi bych ani nepoznala, že je to od něj.

5 01.06.2012

Pakliže ke knížce přistupujete už od začátku jako k reportáži, nemůžete být zklamáni! Je napsána naprosto strhujícím a čtivým stylem a navíc protkána skvělým anglickým humorem. Celou cestu jsem prožila s Tonym, je to takové sofistikovanější Na cestě 20. let. A pak že v současné době není místo pro blázny a snílky! Věřím v ledničku :-)

4 31.05.2012

Brilantně absurdní a nadčasový. Takový je podzim v Pekingu. Obdivuji, kolik toho Vian dokázal vtěsnat na 300 stránek, aniž by tím obsah nějak utrpěl. Místy jsem se smála, jindy mi zas bylo lehce nevolno, nebo mi bylo melancholicky smutno. Podle mě to svůj záměr splnilo na 100%! Velmi příjemné počtení, které probudí emoce a potěší.

5 30.05.2012

Naprosto perfektní záležitost! Mé první setkání s Vianem mě ujistilo v tom, že rozhodně nebylo poslední. Jsem příjemně překvapená, Vianův absurdní humor je usměvavý, drzý a provokativní. Povídky ubíhají v různém tempu a jsou obecně velmi různorodé, což zrovna v případě tohoto souboru není vůbec na škodu. Hlavně je ze všech cítit jeden autor a to se mi líbí.
Obecně mě více zaujaly povídky psané er formou, ale tak jako tak je to zážitek!

1 28.05.2012

Zábavné, čtivé a lehce (nebo spíš těžce?) šílené. Bulgakov opět ukazuje svůj mistrně podaný černý humor. Sám Polygraf Polygrafovič Bobikov mi v mnohém trochu připomíná Kňoura z Mistra a Markétky.
Je to čtivé, je to veselé a je to i místy napínavé a nechutné. Prostě čtení jak má být. Přesto je cítit, že neměl Bulgakov ještě tolik vytříbený styl.

2 28.05.2012

Námět je fajn a Bulgakov umí psát - tolik nádherných popisů, detailně jsem si mohla představit scénu. Přesto se nemůžu ubránit dojmu, že ač psát umí, dokázal by to napsat i stokrát lépe. V celé novele jsem cítila, že ještě není úplně vypsaný a vyhraněný. Celkové tempo díla bylo velmi nevyrovnané, chvílemi moc rychlé a stručné, chvílemi zbytečně popisné. Ale chápu to prostě jako začátek jeho tvorby a tak to i beru.

24.05.2012

Zábava, oddech a čtivost. To jsou tři zásadní věci, které od knížek Terry Pratchetta, potažmo Zeměplochy, prostě očekávám a vyžaduji. Ano, Čaroprávnost JE čtivá, to bezesporu. A je to vcelku i oddechové dílo, nicméně posléze, když už takovouhle knížku čtete několikátý den (a očekávali jste záležitost na pár hodin) a co hůř, místy máte problém s usínáním... Asi je něco špatně. Vtip jsem tolik nepostrádala, tu a tam jsem se dokonce pousmála. Nicméně na 280 stránek bych skutečně nečekala tak plytký a roztahaný děj, tedy alespoň na Terry Pratchetta. Škoda no, čekala jsem víc.

3 21.05.2012

Čtivá a vcelku zábavná knížka. Nicméně napětí jsem trochu postrádala, čekala jsem větší nářez. No a taky byla občas trochu prvoplánová a předvídatelná. Na můj vkus je dost nevyvážená - pomalý rozjezd a v poslední třetině najednou plno akce a děje. Celkem oceňuji snahu s jakou se autorka snažila vyvarovat se (bohužel) neúspěšně hluchým místům, ale na druhou stranu, spousta horších knížek jich má víc a okatějších.

1 12.05.2012

Páni, to je ale smolař! První slova, která mě napadla po pár úvodních eskapádách a trapasech Jimmi Dixona. Amisův styl psaní je místy trošku těžkopádný a méně čtivý (možná vinou překladu?), ale to ve výsledku vůbec nevadí. Jim Dixon je jednoduše postava, kterou si snad každý oblíbí a jeho příhody jsou úsměvné (možná méně než jsem čekala) a vcelku milé. Šťastný konec je trošku klišoidní, avšak v podstatě neškodí. Celkem milá záležitost.

2 09.05.2012