Viviana-Mori komentáře u knih
Je pravda, že třeba Sedmilhářky nebo Manželovo tajemství měly silnější a jaksi ucelenější pointu a řekněme v jádru více "ponurý" příběh, ale i tato kniha mě bavila a četla se rychle a moc dobře.
Trochu mě mrzelo, že Gemma byla pořád za takový nemehlo, mohly s ní jednat trochu lépe a taky mě mrzelo, že nikomu neřekla, co se jí vlastně dělo, i když se to dá pochopit. Cat - i když mi jí bylo celkem líto, tak mě nějak štvala pak už.
A Lyn měla štěstí, že s tím panikařením dopadla ještě tak, jak dopadla. Tu poruchu znám z vlastní zkušenosti a růžové to rozhodně není.
Celkově je příběh fajn, ty popisy cizích lidí jsou dobrý nápad. Je to prostě o životě, o věcech, které se můžou stát každému, což ale knize neubírá na sympatičnosti. Rozhodně jsem se nenudila a neberu její čtení jako ztrátu času. Být trojčetem musí být svým způsobem naprosto skvělé, ale někdy taky k zbláznění. Jako jedináček mohu jen koulet očima a vše si to akorát živě představovat. :)
No, po těch všech ódách jsem to čekala malinko lepší. :) Temné kouty a ostré předměty se mi od autorky třeba líbily mnohem více. Zmizelá má krásný náběh, napětí se stupňuje, ale pak to nějak usne a konec už je trochu přitažený za vlasy, hlavně chování hlavního hrdiny. Já bych spálila všechny mosty.
Když jsem si prvně přečetla názory na knihu, trochu jsem se bála, že jsem sáhla při nákupu vedle. Ale mně se to líbilo, je to psáno stroze, což není zase tolik na škodu, příběh je možná méně originální, ale kniha mne bavila, ke konci jsem byla napnutá jak kšandy a ve výsledku mě čtení nezklamalo.
Tak dolouskáno. Celá série. Byla to fajn oddechovka, sice mnoho věcí postrádalo větší logiku a postavy se občas chovaly dost podivně, ale můj cíl strávit pár nenáročných chvilek s četbou to splnilo. Ale už je čas zase na něco vážnějšího. Po tomto si určitě dám nějaký psycho thriller. :D
Vlastně je to pořád stejně fajn, stejně dobře se to čte a pohled z druhé strany selekce je fajn. Dávám plný počet bodů jen kvůli žánru, od kterého nelze mít přehnané nároky. Že je Eadlyn namyšlená, sebestředná a sobecká je jasné, ale to mi tolik nevadí, co taky od zhýčkané princezny čekat? Ale spíš nechápu, proč America a Maxon ztratili všechno ze své osobnosti. Autorka si na nich už očividně vůbec nedala záležet a soustředila se jen na nové postavy. A taky moc nechápu tu jejich vladařskou logiku.... kdybych já byla poddaný a žilo se mi opravdu zle, sotva mě bude zajímat, koho, či zda vůbec někoho si má neoblíbená vladařka vezme za manžela. Ale oddechovka stále dobrá a bavilo mě to, protože jsem aspoň ve zkouškovém období nemusela přemýšlet ještě nad vícero věcmi. :D
Pro mne naprosto skvělá celá trilogie. Fantasy, které mne nadchlo a v nejbližší době se ke knihám chci vrátit a přečíst si je znovu, neb jsem to četla již před několika lety a navázat pak i trilogií Zrádkyň, kterou jsem kdysi už nedočetla. Svět čarodějů je vykreslen pěkně a "nepřehnaně", postavy mi byly, co si pamatuji, velmi sympatické a celý příběh takový fialově magický. A ten konec mi byl velmi líto.
Ano, je to jednodušší četba, nic náročného a je to hlavně pro ženy a když jsem to přinesla domů, můj přítel se zhrozil, co to čtu... ale mě to opravdu bavilo. Na oddech a jen tak pro zábavu je kniha geniální a děj je skoro až roztomilý. Jsem zvědavá na ty další, prý nejsou tak dobré, jsem slyšela, ale třeba to ani nezaregistruju. :)
Leccos od Kinga se mi opravdu líbí, ale nikdy jsem se u jeho knih, které jsem doposud četla, nijak zvlášť nebála. Tady u této musím říct, že ano. Bylo to fajn čtení, jen ten konec mi pak už trochu vadil a skoro bych i čekala nějakou lepší pointu, ale víceméně dobré čtení, ze kterého jsem fakt měla těžké spaní.
Zase musím dát plný počet, plné nečekaných zvratů, akce, spoustu zajímavých informací ze života hmyzu a těch hajzlíků tam je teda požehnaně. Celý kraj prolezlý zločincema, to je fakt depresivní. Hlavně že to dobře dopadlo, postavy přežily a tak se můžu těšit na další díly. :)
Bezvadný, nechápu, že mi Deaver unikal tak dlouho. :) Moc se mi to líbilo, napínavé od začátku do konce a Rhyme i Sachsová jsou velmi sympatičtí. Už čtu další a těším se na vše ostatní.
Kniha je opravdu pouze oddechové čtení, žádný hlubší zážitek z toho člověk mít nebude, pokud není hodně mladý teenager, který miluje klišé, protože přesně to tato kniha je. Přijde mi, že autorka se spíš zaměřovala na neustálé popisování dokonalosti Xavierových partií a naprosto dokonale popsala nikoliv lásku, ale posedlost a citovou závislost. Úplně by mi tento díl stačil, další snad ani nebyly třeba. Twilight v bleděmodrém, na konci příběh potemněl, což jsem ocenila, jinak mám trochu rozporuplné pocity. Nemohu úplně říct, že by se mi to nelíbilo, ale přitažené za vlasy to je a to opravdu né kvůli andělům. Uvidím, jestli další díl bude lepší, nebo stejný. Když už to mám z té knihovny půjčené, tak to dočtu. :)
První půlka knihy se mi moc líbila. Druhá byla pro mne šílená, kdybych jí četla nemocná nebo někde na samotě, tak asi hodně blouzním. Psychicky náročné a depresivní to bylo a už jsem se skoro modlila, ať je proboha konec.Neměla jsem pak chuť už číst další díly, toho lesa jsem měla plné zuby.
Celá série mne opravdu moc bavila, hlavní hrdinku jsem sice mnohokrát nechápala a vadilo mi, jak se nejdřív líbá s Morfeem, pak se zase polonahá válí na pláži se Zachem (bylo mi ho mockrát líto), ale asi to tak mělo být, prostě rozpolcená duše, dva světy, dva životy. Konec téměř smutný. Svět vykreslen hezky živě a barevně, vše jsem viděla před očima a dokonce se mi o knize začalo zdát, což je znamení, že mne opravdu chytla. Povedlo se zkrátka, ačkoliv to není četba pro každého, je dost barevná, ztřeštěná, leckdy puberťácky laděná a hodně fantaskní. Ale moje gusto to bylo. :)
Mně se takové příběhy prostě líbí. Taková strašidelná pohádka pro dospělé, jednoduše napsaná, nic, nad čím si člověk bude rvát hrůzou vlasy a nehty, ale to mi právě vyhovuje. Příjemný příběh s milým hlavním hrdinou, leč poněkud naivním, duchařská linka fajn, konec vyloženě roztomilý. Mně by se takový osud vlastně docela zamlouval (myslím hlavního hrdiny). Příjemné, milé, tajemné počtení.
Tady nějak úplně nevím, co napsat. Chyběla mi hra jako taková, ale kniha je od začátku dokonce naprosto nabitá akcí, neustále se něco děje... Hlavní hrdina sice vždy ze všeho vyvázne jako zázrakem, ale to mi asi ani nevadí, však je to kniha. :)
Nicméně už toho na mě bylo moc. Všech těch zvratů, lidí, honění, zabíjení, pronásledování... za mě je tento díl už poněkud přemrštěný a bohužel se mi do třetího ani moc nechce, i když by mě zajímalo, jak to vlastně teda celé dopadne. Uvidíme, jestli dám třetímu dílu ještě šanci.
První díl se mi líbil, je to taková akční, zběsilá, bláznivá jízda. Ten koncept hry je fajn, úkoly a jejich plnění byla asi nejzajímavější část z knihy. Pak to už trochu ulítlo do ztracena, nicméně i tak to bylo velmi zábavné, stále se něco děje, stále nějaké zvraty. A když nad tím člověk moc nepřemýšlí, tak si tu jízdu užije. :)
Nejprve jsem viděla seriál a ani jsem netušila, že je to vytvořené podle knihy. Na knihu jsem narazila náhodou v knihovně a i když jsem příběh už znala, chtěla jsem poznat i knižní verzi. Což svědčí o tom, že mě příběh v seriálu velice zaujal a musím říct, že knihu kopíruje dokonale.
Nicméně otázka je, jestli bych knihu zvládla dočíst i bez znalosti onoho seriálu, protože mnohé pasáže jsou trochu zdlouhavé, většina knihy působí jako milostné melodrama. Ta mysteriózní linka tomu dává jiný rozměr, který každému nesedne, mě naopak ale právě tenhle zvrat asi zasáhl nejvíce.
Celé je to strašně depresivní a zoufalé. Louise byla až příliš naivní a ovlivnitelná. Adele taky. No, ostatní nemá cenu jakkoli prozrazovat. Knižní konec vyzněl daleko hůř, než ten seriálový. Opravdu mi z toho nebylo dobře. Tolik špatných rozhodnutí...
Každopádně velmi zajímavý počin, mám od autorky půjčenou ještě jednu knihu, tak jsem zvědavá.
Přiznám se, že jsem z knihy poněkud rozpačitá. Na jednu stranu se jedná o pořádně zběsilou, zvrácenou a napínavou četbu se spoustou zvratů, na druhou stranu čeho je moc, toho je příliš.
Až příliš mrtvol všude, příliš mnoho utrpení, zbytečné smrti... Tato kniha není pro slabé povahy, protože se tam vraždí děti i zvířata a to dost ujetým způsobem.
Vadily mi podivné metafory, přirovnání, s tím jsem měla problém už u jiné autorovy knihy. Nějak se mi to do těchto thrillerů nehodí.
Také opět klišé, na konci Lucie vše řeší sama v drsných podmínkách... Takový přístup mi přijde už ohraný, do nebe volající, hloupý a nezodpovědný. Chápu, že to je pro účel napětí, ale už je to leckdy trapný.
Celkově se to utne hrozně rychle... Ocenila jsem ale nějaké střípky v závěru a vysvětlení, proč vrah jednal tak jak jednal, ale... Celkově ten konec je prostě divný, i když vypovídá o tom, kdo co zasévá, také sklízí.
Kniha je dle mě přemrštěná, překombinovaná, se spoustou nelogicky (proč někoho bodnou a on normálně funguje??!) Četla jsem ji dlouho, vyčerpávala mě.
Ale kdo touží po literatuře, která mu trochu pocuchá nervy, tak asi dobrý.
Mně tam chyběla jakási logičtější kontinuita příběhu, té hrůzy tam bylo až moc a autor to podal tak nějak šaškovsky drsně a bláznivě.
Mnohých mrtvých mi bylo fakt líto. Fakt nevím, jsem z této knihy dost rozpolcená.
Ale na autora nezanevřu, přes to všechno je to docela zajímavé, i když mi autor nepřijde úplně normální :D
Kdysi jsem viděla film, který mě závěrem šokoval a rozbrečel, takže jsem knihu měla dlouhou dobu v merku, ale dostala jsem se k ní až nyní.
Příběh je psán jednoduše, naivně, z dětského pohledu. Proto si myslím, že kniha je skvělé dílo, které může mladší populaci přiblížit bez zbytečných složitostí téma holocaustu. Samozřejmě, že příběh je sám o sobě poněkud nereálný, pochybuji, že by šlo, aby se dětský vězeň jen tak poflakoval u plotu a povídal si s někým z venčí, aniž by si chlapců kdokoli po tak dlouhou dobu všiml. Ale i tak se jedná o velmi silný příběh o silném a ne tak úplně naplněném přátelství.
Konec je velmi smutný, ačkoli ve filmu působil ještě hůř a drsněji. Řekněme, že kdo s čím zachází... (mám na mysli Brunova otce).
Líbilo se mi to, ačkoli mi vadila ta přehnaná naivita a to, že Bruno v některých okamžicích působil docela rozumně a jindy, hlavně při komunikaci se Šmuelem, jako úplný ignorantský blbeček. S dětmi pracuji mnoho let a nemyslím si, že by Bruno v devíti letech vůbec nic nedokázal pochopit a byl tak zabedněný. Toť můj názor.
Jinak se jedná o působivou knihu, kterou bych opravdu doporučila mladším čtenářům.
Po mnoha letech jsem se v četbě vrátila ke staré dobré Daphne du Maurier.
Tato kniha dokazuje, že autorka prostě uměla psát, leč mě tento román nenadchl tak, jako její slavnější díla.
Julius Lévy mi byl protivný už od samého dětství, přišel mi jako takový malý psychopat, který nesoucítí s nikým, jde si jen za svými tužbami, mocí a bohatstvím. Myslím, že jeho vnitřní svět byl vlastně dost chudý a tak musel plnit svou prázdnotu povrchními úspěchy a nakonec se stal nejbohatším mužem v Anglii. No, já mu to nepřála, definitivně si to u mě podělal tím, když hodil svou kočku z mostu, ačkoli na druhou stranu by se to v jeho případě dalo chápat i jako jistý akt zvráceného milosrdenství.
Leč se jedná o dobře napsaný příběh, s velmi dobře vykreslenými postavami, hlavně tedy hlavním hrdinou, tak pro mě to bylo povrchní čtení, do kterého jsem se neuměla a asi ani nechtěla vcítit. Už dlouho mi nebyl hlavní hrdina žádné knihy tak protivný, jako Julius.
Vždy dosáhl svého, věřil si naprosto ve všem, vše se mu povedlo, přesto bylo očividné, že mu chybí něco velmi podstatného, co se koupit nedá. Když už měl všechno, za čím se dál honit? Jeho slabinou byla nakonec jeho dcera, která se mu v mnohém podobala, ale toužila žít život po svém a jinak.
Mně těch přes tři sta stránek o takovém magorovi trochu vyšťavilo, bylo mi ho líto až na samotném konci, kdy sám zjistil, že jeho zlatá éra skončila. To jsem možná jednou jedinkrát měla chuť ho pohladit.
I přes těžkou averzi k hlavnímu hrdinovi dávám knize čtyři hvězdy, neboť se dle mě jedná o barvitý a dobře napsaný psychologický román, leč absence lidskosti hlavního hrdiny ubrala mému čtení této knihy duši a do děje jsem se nenořila, jen proplouvala po jeho povrchu.