vlasta88 komentáře u knih

Parádní kniha, náhled do mysli pana záporáka mě velmi bavil, byl to takový příjemně psychopatický zážitek. :))

5 08.02.2023

(SPOILER) Příběh to není špatný, ale to provedení... Tolik mrtvol a tak strašně přehnaně dramatický konec (stejně jako v prvním díle série). Už víme, kde jsou! Tak nevíme! ... Tak jsou tam! Nejsou!...Tak jsou určitě tam! Ne, utekli nám před nosem!... U skákání do řeky už jsem nevěřícně kroutila hlavou. Navíc taková nepravděpodobná smíření (Luke, Misty). Nevím, nevím, jestli se pustím do dalších dílů...

5 08.02.2023

Kniha je taková velmi americky dramaticky strhující se spoustou mrtvol a intrik, ale počtení je to pěkné. :)

5 02.02.2023

Knihu jsem poprvé četla ve svých devíti letech a i vzhledem ke každoroční návštěvě Tater mi přirostla k srdci takovým způsobem, že po více než dvaceti letech je v naprosto salátovém vydání a znám ji nazpaměť. Spoustu věcí jsem pochopila až s věkem, takže ač se to možná na první dobrou nezdá, nejedná se úplně o povrchní humoristickou literaturu. :)

7 21.01.2023

Tvorbu mistra Ozzyho mám zatraceně ráda. A i když jsem několikrát během čtení této knihy došla k závěru, že je to vyfetovaný idiot, mám ho i po tom v podstatě ráda i jako lidskou bytost. Postavil se k tomu všemu čelem a s humorem (obzvlášť na začátku, kde popisuje dětství - při čtení jsem absolvovala několik až hýkavých záchvatů smíchu :D ). A člověk ho musí obdivovat už jenom za to, že to všechno přežil. :)

5 11.01.2023

V životě jsem necítila takovou nenávist ke zvířeti jako při čtení Žolinky. Jestli něco Baarova díla umí, pak je to vyvolání silných emocí.

Knihu jsem začala číst v domnění, že se jedná o detektivku, a ona je to přitom kniha o kojení s postranními historkami... Do čtení jsem se po pár desítkách stránek už pouze nutila a po mléčné slině a růžích napěchovaných do popelnice jsem knihu definitivně zaklapla.