vlkodlaq komentáře u knih

Miloš Seifert byl pravý průkopník woodcraftu u nás. Na jednu stranu měl k dispozici nesrovnatelně více přírody, na druhou stranu být woodcrafterem tehdy bylo daleko blíž běžnému životnímu stylu, než dnes. Dnes být woodcrafterem je takový koníček, hrajeme si na přežívání (i když kdo ví, jestli se nám nebudou tyto vědomosti ještě hodit). Koupit slušný nůž je spíš otázka který si vybrat, veškerého zboží je nadbytek a možná právě o to je příjemnější jít do lesa a dokázat vystačit jen s málem. Pro mě je woodcraft I únik od moderní civilizace. Návrat ke kořenům, byť tak trochu hraný, předstíraný. Jsem rád za každou chvíli, kterou můžu strávit daleko od lidí, v lese, třeba i o samotě.
Jsem rád, že jsou u nás takoví, jako Liga Lesní Moudrosti, kteří dělají woodcraftu osvětu i s tím málem, co mají. V dnešní dobře to nemají jednoduché.

Je to nejen tábornická příručka pro všechny trampy, čundráky, vandráky a zálesáky, ale i kniha o tom, jak vést správný život. Život čestný, bez lži a podvodu a vůbec tvořit svět, v jakém bych chtěl žít. Že je lež, podvod a klam druhá přirozenost moderního člověka a ještě hůř, i ten, který se snaží žít dobrý život, to považuje za normální, je smutné. Velmi smutné. Tak alespoň při četbě Elstnerovek se dostávám do světa, ve kterém bych chtěl žít. Je to krásné, ale o to bolestnější je někdy návrat do reality, kde o lidský odpad zakopáváme denně.

2 29.10.2020

"Májovky" z muslimského prostředí mě přece jen baví znatelně méně, než ty z hlubokých lesů a širých prérií. Radši manitua než Alláha, radši hledání zlata, než vody, radši indiány, než muslimy. To není nějaký předsudek, jen jsou mi jednoduše divoký západ a indiáni mnohem bližší.

2 21.10.2020

Jsem z louskáčka poněkud rozpačitý. Skvělé našlápnutý (krátký) příběh přesně z toho typu světa, který mám rád (hobiti, trpaslíci, Temný hvozd atd.), najednou skončil jako uťatý trpasličí sekerou. Bez pointy, závěru či vysvětlení. Působí to na mě jako jedna z částí příběhu a čtenář si má koupit další mini díl, ale na vícedílnou sérii to nevypadá. Tak nevím. Mini knížka mě zanechala rozpolceného. Pokud bude pokračování, hodnocení změním.

2 15.10.2020

Tak, přečteno, vzhledem k rozsahu spíše delší povídky to ani není žádný úctyhodný výkon. Pašerákova zkouška má svižný děj a slušný spád, přečteno za dva večery před spaním. Ačkoli jsem byl tedy čtenářsky uspokojen, skalní fanda Star Wars se ze mě nestane, přitom někdy v budoucnu se ale ani nebudu bránit další knize z tohoto světa.

2 12.10.2020

Není to typická kniha, je tam dobrá třetina zajímavých ilustrací, přesto to není ani komiks, je to moje první kniha s tak rozsáhlými ilustracemi. Zároveň je to moje první kniha ze světa Star wars, tak je to nejen pašerákova zkouška, ale i moje, zda-li mě star wars v psané podobě dokáže zaujmout.

2 05.10.2020

Po letech čtu s nadšením znovu. Ze Zeměplochy je mnoho Pratchettovek, o to je zajímavější, že moje dvě nejoblíbenější Pratchettovky jsou Mauric a Kobercové, které se NEodehrávají na Zeměploše.
Hlavní hrdinové Maurice jsou sympatičtí, jako málo v které jiné knize, i podruhé mě baví jména, která si krysátka dala. Velmi pohnutě prožívám jejich dobrodružství s nimi a jistě si Maurice (i Koberce) přečtu za pár let zase.

Přes svůj věk vynikající Technická příručka, podle které zručný kutil vyrobí mnoho zajímavého. Od elektronických udělátek (třeba vlastní bezbateriové rádio) přes nábytek, pomůcky, hlavolam, a mnoho jiného až třeba po domácí pec na tavbu kovů! Z dnešního pohledu je to vlastně skvělá prepperská příručka. Šestku mám, sháním všech 5 předchozích dílů.

2 03.08.2020

Hezky dětsky naivní a skoro bych řekl nevinné, ale na něco takového jsem měl zrovna chuť, bezelstné oddechové čtivo, takže vcelku spokojenost. Logické nedostatky nechme stranou, v příbězích, jako je tento by se jich našlo dost, ale o to tu nejde. Jde o svět, kde "dobro" vždycky zvítězí a ti špatní se často ukážou být jen ukřivděnými a když se vše vysvětlí, všichni si padnou do náruče. Občas dostanu chuť na něco tak zvráceně pozitivního.

2 13.07.2020

Seton byl už od mala mým oblíbeným autorem. Dva divoši byla od něj první a dodnes má oblíbená kniha, pak jsem začal postupně hledat vše, co bylo v češtině vydáno. Svitek březové kůry je kniha o lásce k přírodě a správném životě nejen v lese. Samozřejmě, Seton to psal před více než sto lety a tak některé části je třeba brát s lehkou rezervou, přesto je to jeden z nejhodnotnějších titulů v mé knihovně.
Je to jedna z těch knih, které se podílely na mé povaze. Jsem milovník přírody, zvířat, lesa a klidu v něm. Záleží mi na životním prostředí a pokud možno, chovám se podle toho i když zrovna nejsem v lese. O to víc mě štve lidská tupost a bezohlednost, nejen k sobě navzájem, ale i k přírodě. Když vidím v lese v suchém počasí kuřáka hodit do jehličí hořící vajgl, jsem schopen mu za to rozbít hubu a mnozí se mnou budou jistě souhlasit, že idiot, kterému nevadí zapálit les, si to zaslouží. Takhle to sice Seton určitě nemyslel, ale přírodu i vnitřní zásady je třeba bránit. Čím víc je ta naše planeta v průseru, tím víc je třeba přitvrdit v její obraně.

2 05.07.2020

V posledních letech čím dál víc propadám četbě svého dětství, tzn. hlavně KODky. Vždy když nějakou zajímavou potkám, beru. Zatím jich není tolik, ale každý měsíc nějaká přibude. Ostrov tisíce drahokamů nepatří k tomu nejlepšímu, co se dá v mé knihovně najít, přesto má něco do sebe. Jako kluk jsem ji četl asi dvakrát. Teď se k tomu rád vrátím a dospělým okem se podívám na příběh novým pohledem.

Řekl bych, že tato povídková sbírka více než jiné vystihuje tvorbu páně Žambocha. Kvalita i čtivost silně kolísá, i když v průměru je pořád dobrá, ale hlavně je toho dost. Nejsem ještě ani v polovině jeho tvorby a nejen že mě pořád baví, ale baví mě pořád víc. Jeho tvůrčí rozsah je překvapivě velký, od té klasické sekeromečové fantasy přes špionážní detektivky až po mrazivou sci-fi. Tleskám a fandím.

2 02.07.2020

Autor má talent natahovat děj jak gumu do letadélka, nicméně je Les Mytág díky tomu napínavý a velmi spádný. Co na tom, že se toho na více než 300 stranách moc nestane. Velmi dobře vykreslené prostředí, postavy i nálady, ale že přece jen čitelnost trochu chvílemi uvadá, dovolím si srazit jednu hvězdu dolů.

2 24.03.2020

Elstner je prostě Elstner. Po antikvariátech sháním od něj prakticky cokoliv a cítím nadšení lovce pokladů při každém dalším objevu. E. má svůj specifický, dnes už mírně archaický styl psaní, přesto je mi povahou blízký a způsobem života velmi sympatický.

2 19.01.2020

Takže, dojmy.. Jsem milovník sci-fi, technologií a fyzikálních paradoxů a můžu říct, že Santiago není sci-fi. Na velmi lehkém, sotva znatelném sci-fi pozadí se odehrává skoro až westernový příběh, vcelku poutavý, dobře čtivý se svižným spádem a rozumně vygradovaný, nicméně zápletka je předvídatelná, až jsem měl skoro uspokojivý pocit, že se děj vyvíjí víceméně tak, jak jsem předvídal. Jediné sci-fi prvky jsou tak cestování vesmírem (bez sebemenšího náznaku detailů) a laserové pistole, to je ze sci-fi opravdu vše. Přesto stojí za přečtení a doporučuji, zvláště pak těm čtenářům, kterým klasická sci-fi literatura moc nevoní.

2 06.10.2019

Poněkud hořkosladké, melancholické a ano, i depresivní, stejně jako stará žena vzpomíná na své mládí, taky je to vlastně pěkné, jen se Vám u toho chce brečet. Podobný podtón se táhne celým "vápnem". Přesto nelituji, že jsem to vzal do ruky. Je to příjemnější pohled na Wericha, který byl a je milován díky filmům, což je ta stránka, kterou všichni známe, nicméně jeho spolupracovníci o něm po jeho smrti promluvili zjednodušeně takto: Werich byl nesnesitelný pedant, nesmiřitelný v prosazovaní svých ideí, nepřijímal kompromisy ani názory druhých. Lidé se mu spíše vyhýbali, protože měl ve zvyku je hned zaúkolovat a komandovat. Byl velmi panovačný, náladový a často po lidech křičel. K tomu ještě doplním: Možná právě díky tomu je jeho tvorba, jaká je.

2 22.09.2019

Moje první kniha ze světa warcraftu a musím říct, velmi čtivá. Rozhodně plánuji tento svět navštívit znovu.

2 05.11.2018

Oproti "na volné noze" je sice hůře k sehnání, zato je ale podstatně levnější a podstatně stručnější. Pro začínajícího živnostníka hodnotná a stojí za samostudium. Po zvládnutí pak má smysl přejít na "Na volné noze" která je podstatně rozsáhlejší (ale díky tomu hůře vstřebatelná a více nepřehledná. Bohužel ani jedna nedává jakýsi návod k úspěchu, jen zkušenosti a tipy jiných, které se můžou hodit.

2 12.08.2018

Ještě jsem ji samozřejmě nepřečetl kompletně celou, ale průběžně pročítám, co mě zrovna zaujme, nebo co zrovna potřebuji vědět a naopak přeskakuji, co mě v daný moment nezajímá. Někdo ji označil za nejlepší knihu svého druhu v češtině, to je poněkud zavádějící, protože je svého druhu vlastně jediná. "Podobné" publikace totiž nedosahují k rozsahu této. Nejblíž je "vlastní cestou" od Košturiaka, která není vůbec špatná, nicméně začínajícím, nebo už i zavedeným podnikatelům bych "volnou nohu" doporučil spíše (i proto, že je teď na pultech a Košturiaka není snadné sehnat).
.
Co bych na knize přece jen zkritizoval, že je možná až zbytečně rozsáhlá. Rozvláčné popisy některých témat a některé pojmy se i několikrát opakují, jsem vnímavý čtenář a tak mi to stačí jednou. Jistě by to celé šlo poněkud "zestručnit". To je sice velká nevýhoda, ale zase zatím jediná.

2 12.08.2018

Kdy už konečně lidem dojde, že náboženství je stvořeno člověkem pouze jako nástroj moci?
Důkaz č.1 - Náboženství je na světě mnoho a každé je jiné, uctívá jiného boha/bohy (něktrá jsou samozřejmě příbuzná).
Důkaz č. 2 - Většina náboženství má toho jediného pravého boha samozřejmě, ti ostatní jsou úplně mimo přece.
Důkaz č. 3 - Ryze z logiky pravděpodobnosti, reakce na argument "co když zrovna tohle náboženství má pravdu", není mnohem pravděpodobnější, že "pravdu" nemá ani jedno?
Důkaz č. 4 - Toto se týká nejen minulosti, ale i dnešních dnů. Pokud nebudeš dodržovat pravidla té či té církve, čeká tě postih. Pokud nebudeš poslouchat příkazy, čeká tě postih. Pokud poukážeš na nedostatky, čeká tě postih. Pravidla jsou zase u různých náboženství různá. Není pravděpodobnější, že si to celé jeden člověk
vymyslel k manipulaci druhým?
Důkaz č. 5 - Ta v dnešní době nejroztahanější náboženství byla také v minulosti nejvíce propagována mečem. Křížové výpravy jsou jen malá ukázka.
Takže "přijmi víru nebo zhyň s mečem v pajšlu" mi taky nepřijde jako nic jiného než rozšiřování mocenského vlivu na větší území a větší počet oveček, které odvádí desátek do nenažraného chřtánu církve.

K hodnocení bible. Je to historická a kulturní památka a tak by s ní mělo být zacházeno, dát ji pod sklo v muzeu a v žádném případě ji nebrat vážně, natož pak na ní postavit společnost! Jako kniha nemá žádnou literární hodnotu.