Weasley komentáře u knih
Pamatujete jak jste si při čtení Harryho Pottera říkali, že je to nejlepší příběh, který byl kdy sepsán? Pamatujete jak jste si při čtení Hunger Gamesi říkali, že Katniss a Peeta mají hrozný osud? A pamatujete jak jste si říkali při čtení Charlieho malých tajemství, že neexistuje nic dojemějšího? Já si to při čtení těchto knížek říkala. Ovšem, když jsem přečetla Hvězdy nám nepřály, musela jsem své doměnky trochu pozměnit. John Green totiž dokázal přenést nádherný příběh na papír a dobýt jím pulty knihkupectví, stejně jako královna J.K. Rowlingová. Dokázal napsat takový opravdový příběh a postavy, jejich osud nás zdrtil. Ale hlavně nás dokázal rozesmát a rozplakat, což dokáže malo který spisovatel.
Hvězdy nám nepřály... kniha, o které vím jediné... navždy zůstane jednou z mých oblíbených knih, kterou si s radostí budu číst klidně pořád dokola.
Knihu jsem si přečetla až před rokem a stydím se za to. Nikdy bych neřekla, že mě tyhle knihy budou bavit, ale světe div se, ony mě baví! :D
Příběh mladého čaroděje, který žije pod schody? Ano, prosím! Kniha mě naprosto pohltila a já jí četla jedním dechem. Obdivuju odvahu už tak malých dětí jako byly v tomhle díle Harry, Ron a Hermiona... já bych tu odvahu v jejich letech asi neměla. Ovšem, možná, kdybych byla studentkou Bradavic... kdo ví?
Miluju tuhle knihu a miluju formu jakou je napsaná. Dopisy, jak nápadité. Je to kniha o teenagerech bez žádného klišé. Je to kniha, kterou by si měl každý přečíst, protože se až překvapivě rychle sžijete s postavou Charlieho. Když čtete dopisy adresované neznámému adresátovi, ve kterém Charlie popisuje svůj život, jeho muka, máte chuť ho obejmout nebo mu na jeho dopisy aspoň konečně odpovědět. Je to kniha, která vás donutí brečet a smát se, jako byste byli části knihy samotné.
Nezklamalo mě ani filmové zpracování.
Popravdě, jsem téhle knize moc veliké šance nedávala, ale teď se za to stydím.
Doporučil mi jí můj kamarád od divadla, který si jí o přestávkách četl. Na chvíli jsem si jí od něj vypůjčila a hned mě ten děj zaujal. Proto jsem co nejdříve běžela do knihkupectví pro své vlastní vydání.
Kniha je naprosto úžasná a originální, já jsem jí četla jedním dechem. Čím více stránek jsem měla za sebou tím rychleji a rychleji jsem četla, i přes to, že jsem knihu nechtěla mít tak rychle přečtenou.
Hlavní hrdinka knihy Katniss Everdeen mě uchvátila svou odvahou a kuráží. Do Hurikána, jsem se okamžitě zamilovala, stejně jako do Peety. Cetkie Trinketová je pro mě nejvtipnější postava.
Spisovatelka mě potěšila formou psaní, kterou mám velice ráda. Dokázala mě rozplakat, smát se, mít strach přesně v částech, kde si to přála.
Můžu si hrdě říkat fanynka Hunger Games. :)
Nemůžu si pomoct ale obdivuju Rowlingovou za její nápady. Už jen ty tři díly předtím byly plné napětí, akce... tímto vůbec nezklamala. Mistrovstí světa ve famfrpálu bylo úžasné spestření. A informace, že existuje na světě více kouzelnických škol mě jen potěšila. Přesto pořád nechápu, proč mi tedy ještě nepřišel žádný dopis.
Hvězdy nám nepřály mě naučily, že každý příběh nemá happyend asi jako bychom si to my přáli...
Tato knížka mě jedním slovem ohromila. Když jsem si jí půjčila od kamarádky, vůbec jsem netušila, o čem vlastně je, nic jsem o ní nevěděla a proto můžu říct, že tím pádem jsem četla jedním dechem. Spisovatelka vsadila na originální téma a tím to u mě vyhrála.
Poslední díl je tady. Myslím, že každý z nás se chtěl dočíst, jak to vlastně všechno skončí, ale když jste dočetli tenhle poslední díl, chtělo se vám brečet jak rychle to vlastně celé uběhlo. Rowlingová mě přesvědčila, že právě ona je Paní spisovatelka. Myslím, že poslední díl má v sobě nejvíce emocí, a že ani pro autorku nebylo jednoduché rozloužit se s řadou skvělých postav, kterým jsme museli v průběhu čtení říci sbohem. Milovala jsem dvojčata Weasleyová, proto jsem si i pobrečela.
Jsem hrdá, že můžu říct "Jsem Potterhead."
Řekla bych, že právě Stmívání je nejlepší kniha z celé Twlight ságy. Sice ze začátku mě moc nenadchla, ke konci však už začala být víc než zajímavá, a tak jsem jí přečetla jedním dechem.
Asi mě dost mrzí, že tuto ságu hodně lidí odsuzuje, i přesto, že jí ještě nečetli. Možná, že kdyby si jí přečetli změnili by na ní názor. Neříkám, že je tato knížka bůh-ví-jak dobrá, ale znám i hodně knížek, které jsou o dost horší.
Forma psaní mě vyhovovala a tak se knížka četla dá se říct sama. Bella mi přišla rozhodně lepší než ve filmu, vlastně všechno v knize mi přišlo lepší.
Knížka stojí za přečtení, hledáte-li pořádné tajemno a romantiku.
Myslím že opět jedna z nejlepších knížek od téhle autorky. Tenhle příběh mi taky něčím přirostl k srdci. Autorka si vždy vybírá krásná jména a své postavy umí skvěle popsat, tak, že se do nich můžete i zamilovat- třeba jako já jsem se zamilovala do Willa. :D
Knihu jsem sice četla už hodně dávno, ale určitě bych se nebránila, přečíst si jí znovu. Jak už se tady psalo, autorka má prostě své osobní kouzlo, kterým přiláká hodně čtenářů.
Pro mě jeden z nejlepších dílů. Konečně se Harry dozvídá něco bližšího k zabití Voldemorta. Stejně pořád nechápu, jak tohle všechno dokázala Rowlingová napsat. Obdivuju jí. Skvělá práce.
Třetí díl je překvapivě stejně skvělý jako předchozí dva. Knihu nebudete chtít odložit až do úplného konce. Já tu svou přečetla do tří dnů. Jako předchozí dvě knihy je i tato hrozně poutavá, emoční, zábavná. V této knize je hodně akce a já si u ní i dost pobrečela. Je velká škoda několika postav. Ale tak to holt chodí. Sice jsem byla na autorku chvíli naštvaná, ale potom jsem jí to odpustila.
Pro mě je triologie Hunger Games jedna z nejlepších knižních serii, která byla napsaná. Jen doufám, že jí filmová podoba nezkazí.
Druhý díl vůbec nezklamal. Popravdě mě na konci první knihy celkem zajímalo, o čem chce autorka v těch dalších dvou knihách psát. Přišlo mi, jako by ta první stačila. Ale rozhodně jsem se mýlila. Knížka je naprosto skvělá. Čte se skoro sama a má překvapivý spád. Bylo mi postav v knize hrozně líto. Brečela jsem, ale i jsem se smála, když Peeta řekl něco vtipného.
Po dočtení knihy jsem rychle běžela pro další díl do knihkupectví.
Než jsem si přečetla knihu, podívala jsem se na film, což si myslím, byla ta největší chyba, protože po celý děj knihy, jsem čekala na části, které se staly ve filmech, ale v knize se o nich ani slovem nepsalo.
Ovšem kniha by se ale neměla za žádnou cenu přirovnávat k filmu. Obě dvě tyto díla jsou rozdílná, stejné zůstaly jen postavy a závěr.
Děj vás pohltí hned první kapitolou a pak už nebudete chtít přestat číst, můj problém však byl, že jsem četbu schválně zdržovala, protože jsem nechtěla tuhle knihu dočíst (Ano, to se mi stává, když se do nějaké knihy zamiluji :D ).
Líbil se mi styl psaní, kterým autor psal. Hned jsem se díky němu cítila hlavní postavě Patovi blíže. Cítila jsem se, jako by ten jeho životní příběh vyprávěl jenom mi. Jako by seděl přede mnou a mluvili jsme spolu jako kamarádi. Líbily se mi jeho názory na knihy, které četl. Sepsala jsem si všechny jejich názvy, abych si je mohla později taky sama přečíst :).
Tiffany a Patova maminka byly možná ještě lepší než ve filmu, ale stejně jako u Pata, jeho otce.. prostě všech postav, které se v knize mihly, jsem si vždy představovala herce, které postavy ve filmu ztvárnili.
Knihu 100% doporučuji, pokud si chcete přečíst něco originálního, emočního. Já si tuhle knihu určitě ještě párkrát přečtu.
Na četbu této knihy, jsem se velice těšila, protože jsem ze všech stran slyšela jen, jak se mi tato kniha bude líbit, jak jí budu mít rychle přečtenou a jak si jí budu chtít přečíst znovu a znovu... bohužel mě kniha dost zklamala. Netušila jsem, že na poho pouhých 92 stránkách se může odehrát něco tak nudného. Některé části knihy se mi líbili hrozně moc a četla jsem dál, protože mě to zajímalo, ovšem lhala bych, kdybych řekla, že jich bylo hodně.
Na vyvrcholení téhle čarodějnické trilogie jsem se opravdu těšila.
Musím uznat, chce nechce, že mě opravdu všechny tři knihy oslovily a něco uvnitř mě zanechaly. Poslední kniha byla určitě moje nejoblíbenější. Děj jsem hltala už od samého začátku a tak není divu, že jsem knížku měla brzy dočtenou. Spisovatelka mě překvapila skoro v každé kapitole, protože si pro nás čtenáře vždy vymyslela nové zápletky, informace... Proto mě asi kniha hodně bavila, protože se v každé kapitole něco dělo. Možná mi jen trochu vadilo, že boj s úhlavním nepřítelem, na který se připravovali, dá se říct větší polovinu knihy, spisovatelka shrnula do jedné jediné kapitoly (kapitola, však nebyla celá o boji). Myslím si, že je to velká škoda, že se mohla spisovatelka ještě trochu více rozepsat. Překvapivý pro mě byl i konec, to bez pochyb.
Jsem opravdu ráda, že jsem si tyhle knihy přečetla, a že mě neodradil -ne moc zajímavý- první díl. Knihu, tedy celou trilogii byste si měli určitě přečíst.
Zjístila jsem, že jsou další pokračování, o kterých jsem popravdě vůbec netušila. Trichu mě to zklamalo, protože mám strach, že to skončí jako se serii Upíří Deníky. Snad se L.J. Smith včas rozhodne serii Tajný Kruh nadobro ukončit.
Pro mě nejlepší díl z celé série. Máte strach jaký to vlastně nebezpečný zločinec chce zabít Harryho a pak na vás čeká příjemné překvapení. Sirius s Lupinem patří rozhodně mezi nejlepší postavy knihy.
Ze začátku mě tato kniha moc neoslnila. Byla nudná, nic se nedělo a pokud ano, tak pořád to samé. Ale později, když jsem se pročetla za polovinu, mě ta kniha začala bavit. Často jsem se ztrácela v postavách, pro mě je jich tam až moc, možná by stačilo jen pět čarodějů, jako to udělali tvůrci seriálů. I když pro mě byla více zajímavější kniha než seriál.
Taky se vám zdá, že knihy Jacqueline jsou čím dál tím lepší? Takhle knížka mě velice potěšila. Sice se někdy nemůžu zbavit pomyšlení, že autor píše jakoby to vyprávěl malému dítěti, ale to vůbec nevadí. Ella je skvělá a statečná dívka, která mě i párkrát rozbrečela. Musím ale dodat že autorka mě nikdy nezklame dějem. Ten je totiž vždy zajímavý a nikdy nechcete knihu odložit. Pro mě je tato kniha určitě jedna z nejlepších, které napsala. Určitě doporučuji :)
Hvězdy nám nepřály nahodily laťku hodně vysoko a Hledání Aljašky jí bohužel nedokázalo přeskočit. Ovšem i tak se jedná o nádherný příběh neskutečně čtivý. John Green opět dokázal dokonale popst život outsidera, který se vydává na internátní školu, hledat svoje velké Možná, které najde v podobě překrásné, přidrzlé a tajemné Aljašky. Odčítání dnů u každé kapitoly vás jenom bude hnát dopředu, abyste se dozvěděli, co stojí za tou spoustou dnů, kterou si pusíte počkat, než dojdete k tomu obrovskému šoku.
Přestože Hledání Aljašky nedokázalo přeskočit onu laťku, kterou nadhodily Hvězdy, i tak stojí knížka za přečtení, protože třeba tento příběh vás inspiruje k hledání vašeho Možná...
Jedna z mála knížek povinné četby, která mě opravdu hodně bavila. Příběh Elizy je prostě tak krásný a legrační, že vám brzy přiroste k srdci a vy čtete pořád dál a dál, abyste se dozvěděli, jestli Higgins sázku vyhraje, a nebo ne. Není tedy divu, že jsem knížku přečetla za necelé dva dny.
Pokud někdo uvažuje zda si tuto knížku vybrat za povinnou četbu, už neváhejte a račte si jí přečíst!