wena komentáře u knih
Po předčtení této knihy mám pocit , že moje žena také musí na něco hrát. Humorně podané životní příběhy Miroslava Horníčka. Jako kdyby jsem občas při čtení slyšel jeho hlas.
Chvílemi mě to přišlo úsměvné posléze stále přirovnání až nudné. Četlo se to svižně , na co si vzpomenu když si vybavím tuto knihu bude rodina Čuřínova.
Kniha někdy zbytečně odbočuje a moc rozvádí příběh a tím ztrácí napětí.
Jinak konec je takový méně rafinovaný ale i tak jsem čekal košatější rozuzlení.
Nemám buňky na básně tak hodnocení tomu bude asi odpovídat. Četl jsem pomalu a dvakrát a stejně se mě to moc nelíbilo. Chtěl bych se nad tím dílem rozplývat jak ostatní ale nejde to !
Bezpráví , beznaděj ale i chamtivost po majetku cizích taková byla temná doba inkvizice. Jak se někdo dostal do spárů inkvizitora už si kat posílal pro dřevo na hranici.
Kniha poutavě popisuje řádění inkvizitora Bobliga v okolí Šumperku. Kde i kněží mu nebyl překážkou. Přihlížení mocných jen podtrhuje těžkou dobu kde byl jen zmar a nemožnost odvolání kamkoliv.
Po přečtení knihy se chci podívat na ty Petrovi kameny už jen pro to co na nich tak mocného Boblig viděl , leč půjdu pěšky kozla ani vidle nemíním kupovat .
S knihou jsem se ze začátku pral a nutil jsem se do čtení. Spoustu rozepsaných přirovnání mě pak i začalo bavit. Co si budu pamatovat až si jednou vzpomenu na tuto knihu : nesmrtelný Alobar , spousty sexu alá kamasutra a červená řepa !
Doktor Antekirt mě bavil ne jeden večer. Příběh o zradě a promyšlené pomstě v podání J. Verna nezklamal.
Klapzubáci každýmu nasolej triko a ze všech nesnází ač kopálisté vybruslí.
Pohodové nenáročné čtení.
Taková ta pohádka kde mladá žena si prosadí co chce a ještě při tom zachrání svého otce a krále. Z počátku mi trvalo než jsem se začetl moc tomu nepomáhal ten staročeský jazyk kterým je kniha psána.
V dnešní době jsou propagandastické hlášky typu Sovětský člověk docela k smíchu.
Hlavní děj nabere obrátky už na začátku když je pilot v nemocnici napětí opadá a vrací se až na konci při bojích ve vzduchu.
Vše dobře končí jak v pohádce.
Kniha netvoří dějiny souvisle ale to hlavní v ní je . Spousta dobových fotografií podtrhne historickou atmosféru knihy. Přečteno v rámci nabírání vědomostí o svém rodném městě.
Že komunismus nebyl dobrý a přívětivý už víme dávno. To co zažíval hlavní hrdina na Mírově je na pováženou a jen proto že přežil a nepadl v druhé světové válce.
Druhá část knihy právě z Mírova je ta záživnější až děsivá.
Utkvěl mě citát z knihy přirovnání minulého režimu.
Co slovo , to lež , co slib , to podraz , co čin , to násilí .
Tak asi člověk tohoto typu musí být statečný a chtít ze sebe něco obětovat pro druhé.
Příběh proplouvá až moc hladce ani se mě nechtělo věřit jaký byl přístup k důstojnickým zajatcům a to ještě na sklonku války.
Až moc klidný příběh Jana Jadérka. Určitě ušlechtilý to člověk který obětoval svůj život pro jadérka jabloní a pomoc druhým kteří mu to vše spláceli úctou a pomocí. Ze začátku trochu nudné čtení.