wir komentáře u knih

Díky této knize byl člověk vtažen do doby ne tak vzdálené a přesto tak dávné. Na příběhu několika generací je popsána historie tohoto kraje. Připomíná mi to autora W. Smithe, ten rovněž na sáze jedné z rodin popisuje ještě mnohem delší časový úsek. Kdo ví, třeba by se autorka mohla “inspirovat”.

Doplňuji, autorka se “inspirovala” a na pulty knihkupectví by měla dorazit “2”.

Na knize nejvíce oceňuji autorův záměr popsat nejen samotnou nehodu, ale i aspekty, které ji předcházely, ať už politické, tak technologické.

Co by člověk dělal v kůži Libby, těžko říct a myslím, že každý ve skrytu duše po přečtení knihy doufá, že to ani nikdy nezjistí...

Knih z období po”šoa” jsem zatím moc nečetla.Kniha nutí člověka přemýšlet o této části historie, což bez další znalosti nepůjde. Takže na příští rok mám vlastní čtenářskou výzvu .

Některé kapitoly velmi zajímavé, některé člověk zná, některé pro mě nezajímavé. Celkově vzato, kniha si “prolitnutí” zaslouží.

Myslím, že není potřeba psát více než, Flanagenova klasika.-) Doufám, že v ní bude dále pokračovat.

Taková běžná “Carterovina”. Více slov netřeba, kdo jeho knížky zná, ví...

Začátek pozvolný, ale postupně kniha “nabírá grády”. Zajímavá myšlenka.

Tady asi stačí napsat jediné... Flanaganova klasika ... Kdo ho kdy četl a oblíbil si ho, pochopí.

Kniha přestavuje zajímavý pohled do doby 30. let. Zajímavý je nejen příběh samotné atletky, ale i pohled na sportování žen v té době a obecně na společnost té doby.

Dovoluji si nesouhlasit s označením uvedeným na přebalu knihy “strhující příběh “.Tím nemohu říci, že námět knihy nebyl zajímavý, ale pravděpodobně autorův styl psaní mi nesedl natolik, aby mě strhl ...

Není potřeba sáhodlouhé popisy. “Flanaganovy pohádky pro dospělé”. Po sérii HU přišlo na řadu bratrstvo.-)

Autorův styl psaní se nezapře ani v této knize. Leč některé kapitoly jsem přeskakovala, neb pro mě nikdy neznalosti dané knihy nebo autora byly nezajímavé.

Pohled do světa člověka, který přemýšlí úplně jinak. Některé kapitoly jsem jen “prolítla”, ale kapitoly týkající se samotných ponorů jsem přečetla se zájmem.

Chvíli mi trvalo se do knihy začíst. Kniha, dle doslovu autorky, splnila svůj účel...Člověk se moc často nezamýšlí nad rasovou segregací v USA.

Kniha "donutí" člověka přemýšlet nejen nad krutostí věznitelů, ale rovněž i nad přístupem jednotlivých vlád k osvobození rukojmí. Pro mě byl tento aspekt knihy asi více podnětný k přemýšlení než samotné věznění, které je, co do své krutosti v dnešní době již obecně známo.

V některých pasážích možná zbytečně dlouhé, ale jinak knížka fajn, standard hodný tohoto autora.

Kniha poskytuje ‘’jiný pohled na věc’’. Někdy dle mého názoru zbytečně obsáhlá, ale přečtení rozhodně nelituji.

Naprostý souhlas s negativními komentáři přede mnou. Do nadpisu je dle mého názoru zcela účelově zahrnuta Katyň, přestože jenom celé této situaci v knize zmínka na dvě věty...
Jako vzpomínky vojáka by knize slušel jiný více reálný název, ale to by se asi kniha příliš neprodávala...

Neotřela myšlenka promíchání časových období vývoje planety a to jak "k mamutům", tak i do doby temna r. 2780 (+/-). Kniha má mnoho k zamyšlení z dnešní doby, tak i řadu úsměvných situací, kdy se např. Římané diví, co je to za cestu z jednoho kusu kamene a na co, tam jsou ty bílé pruhy :-) Je to tak skutečné, člověk si říká, že by tomu tak opravdu bylo, kdyby se, zde některý objevil ...