withoutchild komentáře u knih
Dobře napsané, snadno se to čte a pro mě to navíc působilo docela domácky, protože na většině míst, kde se to odehrává, jsem byl. Škoda, že se to v půlce trochu změnilo na jakési "dívčí čtení", protože vztah mezi Bergljót a Saemim mě zajímal o dost míň, než emzáci pojídající lidi. Závěr by si to ale zasloužilo trochu lepší.
Autor jasně ví co píše. Má to spád, a i když se to kolikrát tváří strašně věděcky, tak jsem se nikdy nepřistihl, že bych netušil o čem je řeč. Ta budoucnost stromových měst, mediátorů či hibernací byla místy sice trochu ujetá, ale dohromady to dávalo stabilní celek. Skvělé sci-fi, těším se na poslední díl.
Trochu jsem se bál, aby to nebylo zklamání (vzhledem k tomu, jaký je kolem knihy hype), ale je to knížka opravdu výborná, asi nejlepší, co jsem za uplynulý rok četl. Nedalo se od toho odtrhnout.
Skvělé sci-fi, velmi dobře a srozumitelně napsané, 400 stran jsem zhltl jako nic. Jediným nedostatkem snad pouze ze začátku těžší orientace v postavách, takže seznam postav přišel vhod.
Překvapivě pro mě velice náročné čtění. První polovina knihy, kdy se Atrej snaží zachránit Fantazii před Nicotou je dobrá (i když film mi připadá lepší), bohužel s druhou polovinou kdy je Bastián ve Fantazii jsem neskutečně moc zápasil. Asi nemám tak dobrou představivost, abych si dokázal vyobrazit všechny ty bizarní postavy a scenérie, a proto mě po každé kapitole rozbolela hlava. Navíc namistrovaný Basitán by zasloužil ránu pěstí, a upřímě jsem ho nesnášel. Co mě ale šíleně štvalo, tak to, že v každé kapitole je alespoň 2x nějaká odbočka, za kterou pak následuje "ale to je jiný příběh, a budeme si ho vyprávět jindy". Mám pocit, jakoby autor plánoval napsat ohromný epos nebo další díly, ale pak se na to vykašlal. Dám tomu tak 10 let, a pokusím se to přečíst znovu... ale to je jiný příběh...
O 200 stran bych to zkrátil, protože to na můj vkus bylo až moc uměle natahované. Bylo tam několik pasáží, které příběhu nepřidaly a krásně bychom se bez nich obešli. Měl jsem taky trochu problém s časovou linií, a zorientoval jsem se až někde snad na straně 300. Bohužel celá pasáž Dodge / Cameron / Ingrid je jen uměle vystavený oslí můstek, a vměstnání této odbočky do hlavní příběhové linie je docela naivní. Na druhou stranu se to velmi dobře četlo, jazyk je srozumitelný a uvítal jsem rozdělení knihy do spousty krátkých kapitol.
Old school sci-fi, které se dobře četlo a děj docela odsýpal. Mám výtku jen k tomu, že pořád a pořád se objevovaly nové překážky a obtíže, a to takovým způsobem, že mě to už štvalo. Finále bylo napínavé, za to body nahoru.
Než jsem se ke knížce dostal, viděl jsem několikrát filmové zpracování, takže jsem věděl, do čeho jdu. Respekt autorovi, že to dal dohromady a dovedl to vzájemně propojit. Líbilo se mi, že každá povídka je psaná jiným stylem podle toho, v jaké době se odehrává. Oproti filmu je to klasicky o dost obsáhlejší, ale například Orison Sonmi~451 byla až moc dlouhá a komplikovaná. Nejlepší pasáž jednoznačně Hrůzostrašná muka Timothyho Cavendishe, naopak Poločasy rozpadu jsem přečetl docela s nezájmem.
Docela zábavná kniha, ale špatně se to čte, kvůli těm předlouhým souvětím.
Přečíst se to dalo, ne že ne. Ale ten příběh je takový nemastný neslaný. Od začátku je to psané tak, že prostě víte, že se něco semele a celý pobyt v Interteře zavání průserem už od prvního momentu. Navíc vystavění a tempo děje je bída. Celá kniha se vleče a finále se dočkáme honem honem na posledních pěti stranách. Nejlepší část knihy je paradoxně prvních několik kapitol, než se do Interterry dostaneme. Pak už jsou to jen takové prázdné žvásty.
Přečetl jsem to na dvě sezení, děj odsýpá, má atmosféru a nenudil mě i přes ty delší kapitoly. Osobně mám radši více krátkých kapitol, než méně dlouhých. Zařazení příběhu do slovanské mytologie je svěží nápad, protože jsem nic v tomto směru asi zatím nečetl. Co ale považuju za největší nedostatek příběhu, který mi bránil v tom se do toho víc vcítit, tak je to, že nevím kdy a kde se to odehrává. Předpokládám, že je to úmysl, protože to může přidat na tajemnu, a vlastně jedinou časovou indícií je to, že Dora jela domů vlakem, a byl to "motorák řady 801, který už v té době byl starý", což nás může umístit někam do počátku 80. let (řada 801 byla v Československu vyřazena z provozu v roce 1984). Ale osobně bych tam více ocenil, že se to odehrává např. "kdesi v horách na česko-polské hranici v roce 1982".
Nahoru dolů, nejdřív mě to bavilo, pak ne, pak jo, a ve finále zase ne. Moc mi to nesedlo.
Snad jako by to napsal někdo úplně jiný. Tak, jak jsem Anihilaci přečetl jedním dechem, tak s tímto jsem docela zápasil. Podivně vystavěný děj, zvláštní hlavní hrdina a opět hromada nevysvětlených věcí. Poslední dvě kapitoly jsem četl asi 3 hodiny, absolutně jsem se v ději nemohl zorientovat.
Důstojné zakončení, ale podle mého názoru si J.K. prostě neumí poradit s gradováním děje. Opět se finále dostaví až na posledních snad 20ti stranách a pak je znenadání konec. Ale opět jde jen o můj osobní názor.
Rozhodně jedna z nejlepších a nejzábavnějších knih, kterou jsem jako školák četl. Určitě patří na seznam "povinné četby".
K přečtení knihy jsem se dostal až roky poté, co jsem viděl Kubrickovu filmovou verzi. Musím říct, že jsem byl mile překvapen, jak je příběh propracovaný a poskládaný (ve filmu mně to připadalo jen jako jeden velký zmatek). Úžasné sci-fi, které jsem hltal a přečetl snad najednou.
Lepší než první díl, ale jediné, co jsem si z toho odnesl, tak je opět přehršel zbytečných vymyšlených slov, a kapitánovy oříškové oči...
Mně to teda s prominutím přišlo jako úplná kravina. Do poloviny je to docela v pohodě, ale jakmile začnou kapitoly popisovat války, tak jsem to chtěl zahodit. A nevím, jestli je to tím stylem, ale trvalo mi snad čtvrt roku se tím prokousat, i když je knížka docela krátká.
Kniha absolutně o ničem. V podstatě jediné o co se tam jedná, tak je to, že předimezovaný francouzský alfa samec klátí naivní americkou holku, a to na 350 stranách. A když hlavní dvojice zrovna nesouloží, tak je zbytek děje jen prachsprostá vata plná ženského tlachání. Je mi jasné, že jako chlap nejsem cílová skupina čtenářů, ale čekal bych trochu víc. Ke knize jsem se dostal vyloženě náhodou, takže nemám v plánu v sérii Vášnivých milenců a podobně pokračovat.