WolfIssen komentáře u knih
Knihu jsem měl v plánu si pořídit ihned po té, co jsem během koronavirového lockdownu sledoval autorovy livestreamy na youtube, mnohdy se zatajeným dechem. Nejinak tomu bylo i během v podstatě bleskurychlého přečtení této úžasné knihy. Vše je logicky vysvětleno a vše do sebe logicky zapadá. Pokud vás zajímají záhady, tajemství a tajné projekty Třetí říše, určitě si knihu pořiďte. Velký přínos vidím ve spoustě obrazového materiálu obsaženého v knize, ať už se jedná o fotografie, nákresy, mapy apod. Troufám si říct, že pan Jaroslav V. Mareš napsal nejlepší knihu na dané téma.
Jsem moc rád, že jako další post-apo román k počtení jsem vybral sérii SPAD. Po velmi rychlém přečtení se těším na další knihu v této Kotletově sérii: Poločas Rozpadu.
Guido von List je hodně opomíjený znalec run, germánského mysticismu a tradice. Určitě není kniha určená těm, kteří o runách dosud nic nečetli, ale těm, kteří už se runologii věnují déle.
Kniha hodnotná především tím, že je jakýmsi sborníkem svědectví a teorií o podzemních světech, tunelech a říších. Moc zajímavé téma pro milovníky záhad a podzemí vůbec. Odkazuje na velkou spoustu podobné literatury i badatelů v tomto oboru.
Mistrovské strhující dílo. Nic jiného není, co bych dodal.
Další nezbytná kniha v knihovně každého milovníka a badatele vikinské doby. Jsem moc rád, že ji mám, je velice přínosná a i přes své malé rozměry nabitá informacemi.
Bylo mi velkou ctí konečně potkat pana Arnošta Vašíčka na jeho výborné přednášce k této knize, ve které doplňuje nové skutečnosti k již několik let zkoumaným záhadám. Samozřejmě bylo také skvělé udělat si s autorem fotku, nechat si podepsat knihy a prohodit s ním pár slov.
V anotaci knihy je uvedeno, že Griffin se umí teleportovat v prostoru i čase. To ale není pravda, umí se teleportovat pouze v prostoru. Filmové zpracování je jakousi syntézou této knihy a knihy Jumper, které na sebe ale nenavazují a každá stojí jako samostatný příběh. Nicméně další opravdová teleportační senzace.
Pokud by se mě někdo zeptal na bombastickou sci-fi v reáliích běžného života, určitě mu doporučím tuto skvělou pecku.
Pravděpodobně nejlepší u nás dostupná kniha zabývající se Tunguzskou událostí a příbuznými tématy.
Jak už mnozí poznamenali v komentářích, Tolkien a Středozemě není jen Hobit a Pán prstenů, ale především příběhy Prvního a Druhého věku. Dle mého názoru, nebýt výborného filmového zpracování Hobita a Pána prstenů od Petera Jacksona, spousta lidí by o tyto knihy ani nezavadila. Proto mi příjde pravděpodobný fakt, že vlivem prozatimního nezfilmování (a myslím si, že i nereálného) příběhů Prvního, Druhého a z velké části i Třetího věku tito lidé, když už se do četby na krátkou dobu pustí, mají tyto knihy jako rozvláčné, nudné a obsáhlé knihy historie čehosi, kde neexistuje Aragorn, Frodo, Eowyn apod. Tímto komentářem mám na mysli jak zmiňovaný titul Nedokončené příběhy, tak Silmarilion a Húrinovi děti. Stejně tak pro "skalní fanoušky" zfilmované verze dopadne i Pád Gondolinu a Beren a Lúthien. Jsem moc rád, že jsem velkým obdivovatelem Tolkienových děl a mohu tak nahlížet do historií a příběhů úžasných světů.
Nemám s čím srovnávat, je to první postapo román, co jsem četl, mám nainstalovanou i hru, ale ještě jsem se k ní pořádně nedostal. Příběh, ve kterém by se dala podzemní atmosféra beznaděje krájet, mě bavil a třeba si následně přečtu i obě pokračování. Á propós - Až uvidíte výbuch atomové bomby, dobře se dívejte, protože to bude poslední věc, kterou uvidíte, a navíc, proč se už dnes zajímat o to, jak přežít takovou katastrofu, když už stejně není pro co dále žít. Tato kniha život po jaderné válce autenticky popisuje, asi proto se mi tolik líbila.
Johannes Bronsted byl velkým odborníkem historie a archeologie ranného středověku severní Evropy, takže na tohle skvělé a obsáhlé dílo není už třeba z mé strany nic dodávat.
Stejně jako její předchůdce, kniha Záhadné vynálezy od pana J. A. Nováka je uceleným a na informace velice bohatým a vyčerpávajícím pojednáním především o tom, že teorie o zaniklé dávné vysoce vyspělé civilizaci je čím dál více pravděpodobnější a dostává reálné kontury.
Mám tuto knihu v elektronické podobě, nevím, kde se stala chyba, ale možná jsou to už chyby několika překladů, protože některé slova nebo věty nedávali moc smysl a čtenář si tak musí trochu zaluštit :-) Nicméně příběhu to neubírá, já bych to ale příběhem nenazýval, ale spíše podáním svědectví o životním setkání, které podle mého úsudku možná Edward Bulwer Lytton opravdu zažil.
Nevšední cyklistická kniha plná nevšedních zážitků, humorných situací, ale také zajímavých historicko - geografických faktů. Maximálně čtivě napsaný a vysoce inspirativní počin. Jsem taktéž vášnivý cyklocestovatel a tato kniha mě příjemně překvapila a pobavila.
Z mé strany tato úctyhodná cesta zaslouží přinejmenším obdiv, rád bych totiž věděl, čím se oba manželé živí, když si můžou na 100 dní jen tak od pasu vyrazit do světa. Vím, že oba cestují na kole po světě se svými malými dětmi, které z toho sice absolutně nic nemají, ale kdo z nás může říct, že byl třeba v osmi letech v Austrálii... Kniha je moc pěkně udělaná co do úpravy. S textem je to v mnoha případech horší. Autorka patrně neví, že ve slově dolů se opravdu píše kroužek na "u" :-) :-) No, konec srandy. Cestopis tohle určitě není. Spíše mi ta kniha příjde jako průvodce a to hned z několika málo důvodů. Koho například zajímá v kolik hodin přesně jede každý vlak, který oni využili? Takových zbytečných vět v textu a polopaticky líčených situací jsem v "cestopise" ještě nezažil. Na druhou stranu třeba například vůbec nepopsali nepálské národní jídlo khana, které si tolik pochvalovali. Do textu jej sice umístili na miniaturní fotce, ale z čeho se skládá a co je základem tohoto pokrmu se z textu nikdy nedozvíte... Takto bych mohl pokračovat, ale to bych musel knihu začít číst znovu a to opravdu nehodlám udělat. Ale abych jen nekritizoval: pěkně vyhotovené knize vévodí spousta podařených fotografií a zaujaly mě na konci knihy i popisy železnic států, kterými manželé projížděli. Na konec stačí jen dodat, že v Indii jsem sice ještě nebyl, ale to, že tam Indové šlapou ve sračkách a jsou to špíny největšího kalibru, vím už hodně dlouho :-)
Další skvělý a informačně vyčerpávající počin paní Jarmily Bednaříkové. Kniha se nese podobně jako dílo Stěhování národů především v rovině historicko-politických údálostí, expanze Víkingů, důvodů, příčin a následků Vikingských nájezdů, obchodování a střetu s jinou kulturou a společností. Vřele doporučuji všem, kdo se zajímají o historické období raného středověku ve Skandinávii i o Vikingy samotné.
Nutno podotknout, že kniha v sobě ukrývá více než film Bílé peklo z roku 2001, kterému byla předlohou. Taky některá jména, události, detaily a dějství jsou jiná. Oproti syrovému filmu je kniha ještě více emocionálnější a syrovější. Moc se mi líbilo, že ač bychom každý s kouskem romantické cestovatelské a dobrodružné duše nebo nátury chtěli takové dobrodružství zažít, Clemens Forell byl toto dobrodružství nucen zažít nedobrovolně, protože prostě musel. Za zmínku stojí i fakt, že hlavní hrdina se ve skutečnosti jmenoval Cornelius Rost a až do konce svého života (zemřel roku 1983) nezveřejňoval své jméno a žil ve strachu, že si pro něj KGB příjde, ikdyž v knize na rozdíl od filmu po něm velitel tábora nepátrá.
Je až k podivu, jak skromně a o to více dobrodružněji lze cestovat a poznávat jak přírodní krásy, tak pohostinnost místních lidí a gastronomické zážitky. V knize je popsaných spousta situací u kterých se budete válet smíchy.