wooloong komentáře u knih

Poslední knížka od pana Hrdličky. Mám z toho stejně smutný pocit jako když jsem se dočetla do konce detektivek ze staré Číny Roberta van Gulika. Nevadí, prostě si je za čas všechny zopakuju, abych mohla zase pobýt s podrychtářem Václavem ve středověké Praze, stejně jako se vracím do staré Číny se soudcem Ti a jeho pomocníky.

47 02.09.2024

Zajímavé rozhovory, kresby i fotografie. Líbily se mi i oblé rohy stránek a křídový papír. Taková vymazlená záležitost.

47 20.03.2024

Působilo to na mě jako dovětek hlavní zaklínačské ságy.

47 12.12.2023

Nebyla to žádná pecka, která by mě dostala do kolen, ale pár dobrých povídek by se našlo.

47 13.11.2023

(SPOILER) Čtivá románová hříčka se záměnou osob. Pár věcí mi tam nesedělo, ale jinak jsem knihu jen těžko odkládala, autorka umí pěkně dávkovat napětí.

47 28.05.2023

Nebylo to špatné, jenom to nemělo spád.

47 15.05.2023

Pátera Koniáše mám od Jiráska zažitého jako náboženského fanatika a paliče českých knih. Paní Koubková ho líčí v mnohem příznivějším světle jako výborného kazatele, člověka sužovaného mnoha chorobami a neduhy (zvláště jeho alergii skoro na všechno dobře rozumím), muže smířlivého a hřešícího. Bylo to příjemné a zábavné čtení.

"Koniáš stál na lešení a hřímal. Vysoký, hubený, bledý, v uválené sutaně, s rezavým řetězem okolo krku a rozevlátými černými vlasy, vypadal fantasticky. Člověk může tisíckrát studovat rétoriku, ale co je mu to platné, když nemá Koniášovo vzezření?"

47 09.03.2023

(SPOILER) Škoda toho neurčitého závěru, jinak by to bylo dokonalé.

47 18.01.2023

To bylo tak ... naše značka, vaše značka, vyřizuje Štruncová. Cimrmanovská klasika.

47 15.11.2022

Tentokrát s Fidelmou a Eadulfem řešíme nejen několik záhadných vražd v období Samhainu, ale také se dozvídáme o zakázané knize, ve které je Kristus vylíčen jako obyčejný rabín, o kacířském směru Nové víry a o střetu Nové víry a starého pohanského náboženství. Nechybí tajemný klášter se spoustou tajných chodeb a mnohá číhající nebezpečí.

47 14.11.2021

Knížku jsem si zapůjčila v dětském oddělení písecké knihovny kvůli nadšeným komentářům zdejších uživatelů a nebyla zklamaná. Krátké hororové povídky spojuje postava strýce Montaguea jakožto vypravěče a malého Edgara, který dychtivě hltá každé jeho slovo. Nejvíc se mi líbila povídka Nelez tam a Nedveře a samozřejmě závěrečná pointa, i když se, díky všem těm náznakům, nabízela už od začátku.

47 09.10.2021

(SPOILER) Tentokrát byl příběh ozvláštněn pohledem Japonců na Evropany, konkrétně Holanďany. Jinak vypravěčské postupy zůstávají totožné. Záhadná vražda, zlý komoří, jehož vliv dosahuje až do vzdáleného Nagasaki, věrný Hirata, vyšetřování, při němž se Sano pomalu dobírá pravdy a sbírá nejen důkazy, ale i četná zranění z potyček s vlivnými nepřáteli, kupí se další mrtví, profiluje se několik podezřelých, Sano je obviněn, dokonce odsouzen, na poslední chvíli osvobozen, závěrečná dramatická bitka s pašeráky a závěr, ve kterém se příběh vedlejších postav uzavře. Trochu jako přes kopírák, ale pořád zábavné a čtivé.

47 26.04.2021

Říkala jsem si, že by nebylo od věci trochu změnit žánr a zkusit zase něco nového. Pan Renčín nemá jen bohatou fantazii, má ji doslova bujnou, místy divokou a občas dost přes čáru.
Jen tančí, nemluví, nespí *** - divná povídka, dobrá pointa
Loutkové divadlo **** - horor jak má být a s přesahem
Ukolébavka pro město krys **** - fantazie urvaná ze řetězu
Tanči mezi vločkami ** - já na ty elfy a jiná lesní zvířátka moc nejsem
Čarodějův dům **** - znáte animák V tom domě straší?
Skokani *** - na Nuselák mě v noci nikdo nedostane
Stvořitel **** - hodně divný, ale mně se to kupodivu líbilo
Tři páry papuček ** - na můj vkus poněkud moc nepřehledné a příliš epické, nejlepší byl Herkules
Na křídlech zlatých draků ***** - krásná povídka
Balada krve **** - zprvu žánr klasické detektivky, ten hororový závěr to docela sundal.

47 17.11.2020

Milostná romance vložená do kulis mírně upravené historie. Autorka píše velice čtivě a poutavě, ale na můj vkus to byla až moc velká červená knihovna.

47 19.09.2020

Popis práce policejních vyšetřovatelů, kteří řeší vraždu známé advokátky. Vrah je vcelku jasný, jen se nechce přiznat a existuje vůči němu jen málo především nepřímých důkazů. Toť vše. Stále jsem očekávala alespoň nějaký ten zvrat, překvapení na závěr, ale kde nic tu nic.

47 30.07.2020

Hezké popisy a jazyk, konec mi přišel příliš rychlý a překombinovaný.

47 26.07.2020

Pěkně vymyšlený detektivní příběh Hjalmara Lundbohma (skutečná historická osobnost) a krásné a svobodomyslné mladé učitelky, jejichž vztah nezůstane bez následků. Inu, to se stává, ale málokdy vede takové společenské faux pas k vyvraždění téměř celé rodiny o sto let později. Padouch z roku 1919 byl čtenáři znám prakticky od začátku, padouch současný docela překvapil. Líbí se mi, že se autorka dokáže se zápornými postavami náležitě vypořádat.

47 24.06.2020

Tak tohle vážně nezvládnu bez SPOILERů. Knížku jsem přečetla za dva dny. Jednak se perfektně četla a jednak byla napínavá. Líbil se mi smysl pro humor autorky, špičkování hlavních vyšetřovatelů. Psychologie postav byla vykreslena opravdu pečlivě, koneckonců bezvadně se tím pak objasnila ta současná vražda. O ní jsme se dozvěděli úplně všechno.

SPOILER!
Co ale ty dvě ztracené děti? Autorka si pohraje s různými náznaky - vypravěč nás varuje, že občas lže, sponka, krev na obětním kameni, motiv potencionálního útěku, záhadné stvoření, možná schizofrenie hlavního hrdiny, vybavující se vzpomínky a úplně na konci jelen. Co to mělo znamenat? Autorka s námi rozehraje hru na záhadu a nakonec ji nechá vyšumět do ztracena? TOHLE rozuzlení mě především zajímalo. Kdo stojí za tím prvním případem bylo jasné už poměrně brzy. Kdo je pachatelem bylo sice překvapení, ale kam se ztratilo rozuzlení toho staršího případu? Pořád jsem čekala, kdy se dozvím tolik očekávanou pravdu. Do poslední kapitoly, do poslední stránky, do poslední věty. Tohle celému příběhu značně ubralo na kvalitě.

A ještě se mi moc nelíbilo, jak autorka zametla s Robem. Ze začátku ho představila jako vtipného a důvtipného muže, a pak z něj udělala blbečka a zkrachovalce. Prakticky se ho tak do dalších dílů zbavila (a přitom ta chemie mezí ním a Cassie fungovala bezchybně a byla by z nich dobrá vyšetřovatelská dvojka) a pochybuju, že se někdy dozvíme, co se stalo s Peterem a Jamie.

47 07.07.2019

Terry Pratchett a jeho knížky o Zeměploše prostě nemají chybu. Je to přesně ten druh šíleného, bláznivého, hravého a absurdního humoru, který miluju. Navíc se mezi všemi těmi nafoukanými mágy, svéráznými čarodějkami, chemicky nestabilními draky, vznešenými upíry, huhňajícími Igory, zručnými skřety, chamtivými trpaslíky, sympatickými zombíky, pomalými trolly se sklonem k závislostem, zručnými skřety, sexy vlkodlaky, noční hlídkou v čele s Elániem, knihovnami s pokřiveným časoprostorem a knihovníkem s dlouhými pažemi, zálibou v banánech a slovní zásobou zahrnující Ook (a to je jenom stručný a neúplný výčet) najdou i geniální satirické postřehy a opravdu hluboké myšlenky, které povyšují Pratchettovo dílo z kategorie "prostě taková srandička s barevnou paperbackovou obálkou" do kategorie "Literatura".

"Pro zbytek světa to byl obrovský kocour, klubko naprosto nezničitelných životních sil a energie zabalených v kůži, které ze všeho nejvíc připomínalo krajíc chleba zapomenutý alespoň čtrnáct dnů na teplém vlhkém místě. Cizinci ho často litovali, protože z uší mu zbývaly jen potrhané pahýly a jeho kočičií obličej vypadal jako místo, kde nějakou dobu tábořili medvědi. Nemohli tušit, že za to všechno si mohl Silver sám. Ve své kocouří pýše byl ochoten bojovat s čímkoliv a znásilnit absolutně všechno, a to včetně nákladního vozu taženého čtyřpřežím. Když se Silver vydal hlavní ulicí, i ti nejzuřivější psi se zoufalým kňučením mizeli pod schody a ve sklepech. Lišky se zdaleka vyhýbaly okolí vesnice. Vlci ji obcházeli širokým obloukem."

47 29.09.2013

Výborná knížka, silné příběhy. Moc by mě zajímalo, nakolik jsou jednotlivé postavy a jejich příběhy reálné a nakolik jsou fiktivní. Obzvlášť příběh Surmeny, Fukseny a Dory.

47 24.09.2013