worka komentáře u knih
Nic jsem od knihy neočekával a z knihovny ji přinesl jen ze zvědavosti. Mile mě překvapila svou otevřeností. O Pražských bohémech se sice nedozvíte téměř nic (Venuše se mezi nimi ocitla ve svých 16 letech, takže asi i proto), ale osud je to zajímavý. Osud holky, kterou se nikdo moc nesnažil vychovávat, kterou finančně podporoval zejména otec, takže nemusela prakticky nic dělat. Která nepopírá svou kariéru prostitutky atd. Na rozdíl od Tulipy si nemyslím, že by autorka dávala vše za vinu svému okolí, jen se snaží hledat příčiny.
Odpočinkové čtení. Příběh příjemně plyne, ale vše až příliš hladce do sebe pasuje. Všechny osoby mají podobný smysl pro humor. Vše se vyřeší jaksi samo a hrdina se nemusí příliš angažovat. Dávam 3/5.
David Menasche měl to štěstí, že našel svou parketu, svou práci, která ho naplňovala. Byl zřejmě workoholikem v dobrém slova smyslu. Každý by si asi přál mít takového super učitele.
Možná budu za škarohlída, ale přesto bych byl s celkovým soudem opatrný. Kniha na mě působí příliš jednostranně. Zajímalo by mě, co by o něm řekla jeho žena. To, že se lidé rozcházejí se stává, ale proč např. z jejich domu musel odejít on? "... budeš si muset najít jiné bydlení" str. 181.
Několikrát je také v textu zmíněno, že D.M. učil na výběrové škole. Domnívám se, že nadchnout výběrové studenty je přeci jenom snažší než "integrované". Samozřejmě se nelze trefit do noty všem, tedy ani výběrovým studentům. Ti, které nezaujal, se k němu po letech hlásit nebudou a zákonitě v knize nedostanou prostor. A říkat něco špatného o oblíbeném učiteli, který vám před očima umírá na rakovinu se taky moc nehodí.
Davidovi Menasche se povedlo prožít sice poměrně krátký, ale plný život podle svého. A to se jen tak někomu nepovede...
Kniha je nepochybně dobrým zamyšlením nad naší kulturou a žebříčkem hodnot. Kam až naše civilizace zajde. Je téměř úsměvným paradoxem, že kniha rozhořčila skutečné Aborgince, kteří jsou zde vydávani za vzor. To, že jde o dlouhou dobu nepřiznaný podvrh knize bohužel bere sílu. Vyprávění smyšlených příběhů by se nemělo vydávat za pravdu. Už při čtení vám některé věci přijdou trochu podivné. (Čas zde nehraje podstatnou roli, a pak je zde jeskyně, kde se vše přesně zaznamenává - např. přesné datum narození náčelníka. Nezpochybňuji možnost mimosmyslového vnímání, ale tak rozvinutá telepatie jako na úrovni komunikace mobilním telefonem by snad neunikla ani nám ignorantským bělochům - příhoda s uloveným těžkým klokanem atd.)
Kniha se čte dobře a už jsem věnoval čas horším knihám :-) 3-4body z 5.
Koho kritika zajímá, může nahlédnout třeba na https://marlomorgan.wordpress.com/
Mně naopak seděla víc první část knihy. Možná proto, že jsem téměř stejný ročník jako hlavní postava a dobu 80. let si dobře pamatuju.
Naopak v závěru mi to nějak sřípe: STBák, který "našel boha", ale stále je v kontaktu se starými strukturami. Rodina, které úštvali otce, za ním aktivně přijde s odpuštěním. Bezproblémový odchod dvou malých dětí od matky. Matka, která se s tím smíří atd. (Shoda s příspěvkem mi-nul-o níže.)
Přesto čtení velmi dobré. Přijde mi sice, že trochu klouže po povrchu věcí, ale při hlubším pohledu by asi kniha neúměrně stránkově nakynula. Dávám 4/5.
Líbilo. Hodně. Jen mi to kazí takové drobnosti. Např. všechny hlavní postavy jsou extrémně úspěšné i v případech, kdy se to vymyká logice.
------ Pozor možný Spoiler--------------------------------------------------------
Tomáš chlastá, ale dostává ocenění za stavbu roku. Zbyněk výborný operatér se stane i úspěšným manažerem a vybuduje prestižní kliniku. Táňa přetrpí socialismus v kostymérně, ale získá prestižní místo hlavní hlasatelky. Patricie udělá v Paříži super kariéru modelky, návrhářky, majitelky agentury. Adéla se vyhne vzdělávání, ale finančně je okamžitě za vodou. Geniální Cyril na počátku téměř sociopat, posléze u všech pacientek nadšeně oblíben. Petra mistriní sportu od běhu po bouldering. (Oběma sportům jsem se věnoval a domnívám se, že to jde možná v žáčcích, ovšem za cenu zhuntování potomka.) Marta z účetní úspěšnou novinářkou a v 65 letech ji nadšeně sbalí krásný milionář, když se jí zahledí do výstřihu... Trochu moc Červená knihovna.
4 hvězdy. Tohle vydat asi chtělo hodně osobní odvahy. (Dodatky jsem na doporučení z ostatních komentářů vynechal.) Chester Brown zřejmě píše/kreslí komixy v naučně osvětovém stylu. Historické události a pod. Takhle je pojatá i jeho kniha o osobních zkušenostech s prostitucí a prostitutkami. Prostituce tu byla, je a bude a měly by se jí vytyčit rozumné zákonné mantinely.
Na knížku jsem se i na základě zdejších komentářů těšil, ale bohužel mě dost zklamala. Ne že by byla vyloženě špatná, ale její informační obsah by se dal shrnout na 50 stranách.
Ano s autorovým viděním systému společnosti víceméně souhlasím. A myslím, že kdo nežije s klapkama na očích to kolem sebe vidí. Klientelismus, nadvláda korporací, kdo má peníze píše zákony...
Rozdělení: zaměstnanci, OSVČ, podnikatelé, investoři. Je včetně daňového porovnání převzato z Kiyosakiho.
Nesympatizuji s autorovým obdivem k mafii. Věnuje jí celou kapitolu "Mafie jako vzor podnikání". Stěhování mafiánských praktik do byznisu i státního aparátu vidím jako jednoznačně negativní jev.
Čekal jsem trochu osobnější příběh. Kromě zmínek, že už na střední škole autor obchodoval s čínskými telefony a pak se vydal do Prahy na dráhu finančního poradce se o jeho osobním růstu a úspěších už nic nedozvíte. Úspěšně pracuje pro mafii? :-)
Jako diskutabilní záležitost bych viděl i autorem zavrhované institucionální vzdělání, ale to by bylo na delší povídání.
V knize se mi nelíbilo, že často narazíte na špatné tvary slov. Sice větám typu "jak se bude utvářena" porozumíte, ale finální korektura by dílu jen prospěla.
Přečtení knížky nelituju, ale očekával jsem víc. Hodnotím 2-3 hvězdy.
Příběh docela dobrý, působí celkem věrohodně. Bohužel autor neumí psát. Styl nadějné prvotiny začínajícího středoškoláka :-)
S trochu obdobnou tématikou můžu doporučit: M. Fendrych - Slib, že mě zabiješ. Podle mě minimálně o třídu výš. Ale třeba je to jen tím, že lezu po skalách a kouřit chlapa bych nechtěl :-)
Knížka trochu plytká, ale celkem čtivá. Není o luxusní prostitutce, jak tvrdí titul knihy, ale o "podnikatelce" provozující svůj privátek.
Trochu ukazuje i finanční stránku věci a utvrzuje mě v pocitu, že je potřeba toto nejstarší řemeslo nějakým způsobem legalizovat. Ne, zmíněné výdělky Madam Camille nezávidím. Např. na 10 chlapů za večer je potřeba mít silný nejen žaludek. Ale brát od státu 5000, "jako příspěvek, že jsem neměla práci", protože "takové almužny se vždycky hodí" (str. 338).
Možná si to ten stát i zaslouží, ale proč mají být ti poctiví vždy za blbce?
Předsevzetí se nám většinou nedaří plnit, protože jsou příliš radikální a nepřesně formulovaná.
Autorka radí začít malými kroky, které si přesně definujeme. Tím se dá nastartovat celý evoluční proces. Líbí se mi, že místo vágního "vědci zjistili" jsou zde jasné odkazy na zmiňované studie a články.
Bohužel mi přijde, že by na stejnou informační hodnotu stačila cca polovina stran. Když čtu popáté, jak se autorka naučila věšet si kabát... , tak si říkám, že už jsem to někde četl.
Bohužel mě kniha celkem zklamala. Myšlenky v ní obsažené nejsou špatné, ale místo 200 stran by jim stačilo tak 20. Myslím, že problematika vzájemných vztahů je mnohem složitější než zde prezentované schema: "krabice" + "sebeklam".
Mj. se tu zmiňují problémy s potomky. Kdo z vás své děti vnímá jako "věci" a nestaží se jim porozumět?
Dost se mi formou připomínala kniha "Mnich, který prodal své ferrari". Školitel vykládá nezpochybnitelné pravdy, školený jásá "ano, ano, tak to je" a jeho život prudce vzkvétá.
Na rozdíl od ostatních komentujících, mně se odbornější vsuvky líbily a přerušování příběhu mi nevadilo. Zejména část o sportovní obuvi Nike mě zaujala. (Nike používám :-) ). Též sekce o tom, jak jsme byli evoločně lepší v běhu než neandrtálci a o vytrvalostním lovu byly zajímavé.
Co mi nesedělo byl nabubřele rozjuchaný styl Men's health + Esquire atd., pro něž autor jinak píše. Na záložce to zřejmě označují jako "břitký humor". V druhé půlce je to lepší. Též jsem měl občas hokej ve vedlejších postavách jako např. "Luisův otec" - proč tam vůbec je? Možná to vzniklo "vypuštěním vaty" které autor v Poděkování zmiňuje.
Jinak je kniha poutavá a silně motivační, takže určitě stojí za přečtení. Kdyby ne, tak se taková slátanina snad nemůže prosadit :-)
Za provedení bych dal max. 3 hvězdy, ale za příběh a motivační účinky zaslouží 4.
Ač Pekárková není mou příliš oblíbenou autorkou, tak tahle knížka mě mile překvapila. Na povrch čtivá, pod povrchem přemýšlivá a někdy i dojemná.
Knihu jsem ani celou nedočetl :-( Na mě působila jen jako strohá rešerše směrů a možností, jakými se studium mozku a myšlení může ubírat. Přínos pana Pilného neregistruji, praktické rady také ne.
Dalši recenze viz. např.
https://www.kosmas.cz/knihy/180327/mate-na-vic/
Hodně dobré. Jen na můj vkus příliš pozitivní závěr. (Ale možná je mé vnímání deformováno tím, že mám též jako hlavní hrdina "rozesraný mozek".)
Hodně dobrá kniha. Hamilton na své osobní zkušenosti hezky ukazuje historii novodobého dopingu, i jak jsou přistižení jezdci exkomunikováni z "bratrstva". Informace o Armstrongovi mi zapadají do toho, co jsem o něm četl dřív (já jeho fanoušek nejsem).
V knize bych uvítal víc informací o Hamiltonově tréningu, ale chápu, že o tomhle kniha být neměla a její rozsah by asi hodně nabobtnal. Jen by necyklistům ukázal, že cyklistika není hlavně o dopingu, nicméně doping ji dokáže výrazně ovlivnit.
Na mě působí kniha trochu uměle. Starší introvert během pár dní najde řadu známých, kteří mu jsou tak blízcí, že si mnohdy doslova čtou myšlenky atd. Nicméně téma, které určitě stojí za zamyšlení: "Jak vlastně prožít svůj život?"
Pokud máte pesimistický vysvětlovací styl, čeká vás deprese, zhoršené zdraví a časnější smrt :-)
Pesimista vidí svět realisticky (ano opravdu vědecky doloženo), ale naivní optimista je na tom mnohem líp :-(
Nevím, jestli se mi něco z poznatků z knihy povede přenést do života, ale každopádně je to přínosná kniha.
Kniha založená na vědeckých výzkumech a ne posbírané časopisový výkřiky "jak na lepší život".
Nelekejte se tloušťky, ač spadá do naučné literatury, tak se čte docela dobře.
Hodně dobré. Pro mě zejména první část knihy. Doufám, že se mi něco povede přenést do praxe :-)