Wries komentáře u knih
Jenom 57 %?! Nechcete snad, abych Vás obětoval škorpiónům v bažině? Ehm.. trochu zavádějící název, bažina se tu vyskytuje pouze na jedné mýtině a ani není moc smrtelná. Jen trochu vás usmrtí. Jakože už nevstanete, ale to je fakt jen trochu. Vážně.
Když si nakreslíte mapu, projdete "bažinu", seberete co sebrat máte, odpajdáte ke kupci a vrátíte se do bažiny prohledávat další věci, kdy se to stane? Navíc to má morální konec, takže pracky pryč, pět hvězd, bezpochyb!
Můj první gamebook, tak jsem trochu ovlivněn... So what?
Sci-fi gamebooky Steve ani Ian neumí. Čest výjimkám, ale Hvězdný lovec to tedy rozhodně není.
Co čekat od nerda? Že nebude milovat hru, kde hlavní roli mají roboti a dinosauři? Větší váhu by snad mělo jen to, kdyby proti sobě bojovali Jediové a Terminátoři... Sakra, tenhle námět si musím nechat patentovat, aby mi ho nikdo neukradl! Nechť tě doprovází Síla v zabití Johna Connora, Arnie.
Jak jsem vylezl z vaultu, tak jsem naskočil do toho obřího robota místo do toho pterodaktyla nebo co, už si to moc nepamatuju, je to deset let, tak mě nechte být, ale byl to Fakt Mega Hustej Vostrej Nářez (bez dvojsmyslu na hovězí kotlety).
Jediný gamebook, který jsem nebyl schopný dohrát, vlastně ani dostat se přes ten únavný úvodní labyrint. Fakt netuším jak hodnotit hru, která snad nejde dohrát. Dodnes si živě vzpomínám, jak jsem v tom bloudil, museli jste tam (jestli mne paměť neklame) na specifickém místě použít specifickou věc abyste se dostali specificky do (použij jakékoliv vulgární slovo, čím vulgárnější, tím lepší v tomto případě). Nebudu ho hodnotit, jelikož jsem ho nikdy nedohrál, ale pevně věřím, že už se mi nikdy do tlap nedostane, jinak bych mu musel pomaličku trhat všechny jeho stránky, zapálit a s bláznovským výrazem v tváři se dívat, jak tato "hra" mizí v prach (resp. v popel).
Dost těžký gamebook, jeden z těch, co dokážou i solidně frustrovat vzhledem k tomu, že potřebujete sbírat střípky informací o SMRTi a ty následně na konci v jedné ze tří (nebo čtyř?) lokací využít do trojciferného čísla. Jakmile je poskládáte blbě nebo máte málo informací nebo nedejbože špatně vybrané schopnosti, je s Vámi i celým světem konec. V tom je největší slabina Najdi SMRT - pokud hrajete podle pravidel, je téměř nemožné dohrát ho na první či druhý pokus.
Jako ochutnávku dám příklad, který si velice dobře pamatuji, ačkoliv knihu jsem četl tak před deseti lety. Na několikerý pokus o pokoření tohoto gamebooku jsem se konečně dostal do fáze, kdy jsem správně poskládal informace. Jaké překvapení na mě čekalo, když jsem neměl požadovanou nadpřirozenou schopnost a díky tomu jsem nesundal ten vrtulník.. Jesus Fucking Christ!
Ale jinak je to dobrý gamebook, ne že ne.
I dneska hraju Gamebooky na Androidu a ze série Fighting Fantasy jsem hrál naprostou většinu, jen některé mi unikly. Nicméně když pominu konkurenčního Lone Wolfa, tak Magie je v podstatě jediný gamebook, který na sebe navazuje (s přivřenýma očima nad např. Labyrint smrti a jeho nepřímý následovník Zápas mistrů), ovšem velmi mistrně. Jednak lze každý ze čtyř dílů Magie hrát samostatně, ale jako celek to dává dimenzionální rozdíl. Samozřejmě za předpokladu, že nepodvádíte a do Knihy kouzel se nedíváte, zkrátka pokud hrajete dle pravidel.
Napříč Shamutantskou pahorkatinou není na pět hvězd, tím oceňuji celou sérii, ale Kharé, Sedm mystických hadů a Koruna králů už za plných pět opravdu jsou. Kouzla, boje, bohyně, skřítek Dobby (dodnes si ho pamatuju, chudák mi ho bylo líto v jedné pozici), známí i nepřátelé... Série Magie je opravdu megalomanská, i když často hodně obtížná a zemřít třeba v Sedm mystických hadů nebo dokonce v Koruně králů není žádný třináctý úkol pro Asterixe a rozhodně to naštve (resp. nasere). Ale jinak... Lahoda!
Výborný román, který pěkně zabaleně romanopisecky přibližuje problém židů ve druhé světové válce v kombinaci s příběhem jedné z hlavních postav, Stingem. O Sophii samotnou tu zas tak nejde, i když přesvědčivě přibližuje čtenářovo ponětí o hrůznosti Osvětimi.
Je to pěkně napsané, ale někdy, především na začátku, jsou odstavce až příliš rozvité a únavné. Na více jak 700 stránkách jsem chtěl nalézt psychologicky brilantně vykreslenou Sophii, kterak se bude muset nějak rozhodnout (již podle názvu), ovšem místo toho jsem dostal "pouze" pomalé, polehoučku odkrývané taje jejího života.
Pasáže s Nathanem byly naproti tomu skvělé, úplně jsem se v příběhu ocitl s celou trojicí, ale čím dále jsem byl ke konci, tím více jsem byl napjatý, 'však teď už to musí přijít, něco mindblowing'. Ne, nic takového, význam pojmu Sophiina volba určitě dnes zná každý, i ten (jako já), kdo tuto knihu čte poprvé či neviděl film, takže shrnuto, podtrženo měl jsem od toho jiné očekávání, ale kniha mě velice bavila i přes některé nudnější pasáže.