x.capricorne komentáře u knih
Před lety jsem přečetla Monyovou téměř celou. Připadala mi úžasně čtivá a vtipná. Teď jsem se k ní po letech vrátila a už mi tak skvělá nepřipadá. Podle mě má všechno na jedno brdo. Vždy se jedná o partnerský vztah a problémy v něm a skoro vždy (nebo úplně vždy? zatím jsem přečetla jen čtyři knížky) za všechno může chlap.
Před lety jsem přečetla Monyovou téměř celou. Připadala mi úžasně čtivá a vtipná. Teď jsem se k ní po letech vrátila a už mi tak skvělá nepřipadá. Podle mě má všechno na jedno brdo. Vždy se jedná o partnerský vztah a problémy v něm a skoro vždy (nebo úplně vždy? zatím jsem přečetla jen čtyři knížky) za všechno může chlap.
Ze začátku hodně nudné a depresivní čtení, knížka mě zaujala až v poslední třetině.
Dobře napsáno, přečteno takřka jedním dechem. Knížka se mi moc líbila, až na ten nijaký závěr, ten mě trochu zklamal a posledním odstavcem zřejmé ve švédštině to autorka totálně zazdila.
Knížka se mi moc nelíbila. Ze začátku jsem měla co dělat, abych ji nedoložila. Přišla mi nudná a zdlouhavá. Jediné, co mě drželo u čtení byl fakt, že jsem chtěla zjistit kdo koho, že to vlastně zabil. Teprve zhruba v poslední třetině jsem se do knížky pořádně začetla. Nebudu tady prozrazovat, kdo byl oběť a kdo vrah, ale konec opět přinesl zklamání. Jediné, co mě opravdu překvapilo a zaujalo, kdo byl Ziggyho otec.
Stejné skvělé jako první dil, vtipná, čtivá oddechovka
Čtivé, hodně dobře napsané. Určitě si přečtu od Liane Moriarty i něco dalšího.
hodně čtivě napsáno, přečetla jsem takřka jedním dechem. Když porovnám s Hlavou v pejru a Pekáčem buchet, tak zatím jednoznačně nejlepší!
Po přečtení Hlavy v pejru jsem dospěla k závěru, že Kateřina Petrusová píše výhradně sice zábavnou, ale jednoduchou červenou knihovnu. Asi do dvou třetin to tak vypadalo i s Pekáčem buchet. Závěr mě hodně příjemně překvapil. Dávám pět hvězdiček.
Tak trochu Červená knihovna. Ale vtipně a čtivě napsaná. Žádné hlubokomyslné myšlenky, komplikovaná dějová linka nebo složité zápletky. Prostě pohodová oddechovka.