x.capricorne komentáře u knih

Anna je naprosto skvělá! My všichni v dnešní době, bez rozdílu, se proti ní máme jako v pohádce. Ona si na nic nestěžuje, je neuvěřtelně silná, optimistická a umí se opravdu radovat z maličkostí. Knížka je navíc úžasně napsaná. Doslova jsem jí zhltla. Možná si jí dám ještě jednou. Nechtělo se mi s hlavní hrdinkou loučit. Pět hvězdiček je málo!

10 01.12.2019

Já teda nevím, ale mě se knížka nelíbila - přišlo mi to jako neskutečná slátanina. Na začátku "raketový start" hlavního hrdiny ve smyslu duchovního vývoje - takhle to podle mě nefunguje, spíš než o AHA efektu je to o tvrdé celoživotní práci. Člověk se prostě může změnit, ale musí na tom makat....(trochu se obávám, že se pak někomu může snadno stát, že když zjistí, že u něj to tak rychle nejde, propadne ještě větší depresi a trudomyslnosti a práci na sobě úplně zbytečně předem vzdá...) A pokud jde o náhled na celospolečenskou politicko-ekonomickou, ale i sociální situaci, tak si snad raději přečtěte Androidku, autoři vám také nenasazují růžové brýle, ale je to takové nějaké uvěřitelnější. Paradoxně mě nejvíce "bavily" výjevy z jeho snů...Jo a ještě na závěr "Besteller, který pomáhá lidem" - na to přišel kdo?! Vzhledem k tomu, že autor si knihu vydal vlastním nákladem, napadá mě že i autorem tohoto "prohlášení" je on sám...a pak se nabízí otázka jak je to s jeho (dost možná přebujelým?) egem, jehož nadvládu nad duší napříč celou knížkou celkem pochopitelně kritizuje.....

5 10.11.2019

....když jsem na osmdesáté stránce zjistila, že jich mám před sebou ještě 300, tak jsem to prostě vzdala. stráááášná nuda!!!

dost hrůza...nedočetla jsem. Nepamatuju se, kdy naposledy jsem četla něco tak chaotickýho a nezáživnýho. Většinou mě hodnocení zde nezklame. Tentokrát to nevyšlo...

Eleanor byla v dětství týraná psychicky i fyzicky. Její "matka" byla totální magor, zralý na celoživotní hospitalizaci. A Eleanor to samozřejmě poznamenalo. Je jí třicet, je inteligentní, přemýšlivá, sečtělá, vzdělaná, neskutečně svědomitá, ale v sociální oblasti naprosto nepoužitelná. Vede osamělý život bez přátel a kolegům se vyhýbá. Neumí si pořádně koupit oblečení, péče o tělo je pro ní velkou neznámou, nerozumí moc mezilidským vztahům, vtipům, sarkasmu...je to takovej těžkej svéráz. Ale já jsem si jí od začátku oblíbila a strašně jsem jí fandila. Chvílemi je její příběh úsměvný, ale převážně hodně smutný, zároveň je v něm velká síla a naděje. Já sem normálně komentáře k přečteným knihám nedávám, jsem na to líná. Ale tady jsem musela udělat výjimku. PĚT HVĚZDIČEK ZDALEKA NESTAČÍ....

9 30.05.2019

Knížku jsem nakonec odložila nedočtenou, strašná nuda...Jediné, co mě na tom zaujalo, byl Bigfoot, to jsem si musela vygooglit, co to je, to jsem v životě neslyšela .... :-)

Téměř celá kniha mi připadala celkem nudná, tak trochu o ničem a zdlouhavě napsaná. Ale závěr stál za to! Někdo tu v komentáři píše, že to bylo jasné hned od začátku. Mně teda ne! Za ten překvapivý konec dávám 4 hvězdy.

02.10.2018

Jednoznačně pět hvědiček. A kdybych mohla dát deset, dala bych je. K Okamžikům štěstí jsem se dostala nejdříve v audio podobě. Slyšela jsem začátek Jáchymova příběhu. Když jsem pak začala číst e-knihu, opět od Jáchyma, tak mě to vyloženě nebavilo, říkala jsem si, že tady Hartl zklamal, že je tohle jeho nejslabší kniha. Připadalo mi to jak čtení pro puberťáky. To se změnilo, když se Jáchym dostal do New Yorku. Od té chvíle jsem knížku začala doslova hltat. Ale to ještě nebylo nic proti příběhu Veroniky. Ten jsem doslova zhltla! A protože mi to přišlo škoda, tak jsem ho prostě začala číst ještě jednou a hltala ho znovu. Je to možná divný, ale neskutečně mě nabila pozitivní energií a chutí do života. Vůbec si nemyslím, že Veronika byla na pár facek, jak jsem četla v jednom z předchozích komentářů. Nechci to rozepisovat, abych neprozradila děj, ale na to, jakou nálož dostala hned na začátku to vlastně zvládala skvěle. A ani mi to nepřipadá jako jeden příběh popsaný dvěma lidmi, pro mě každý byl úplně jiný, i když bylo jasné, že se občas prolínají.

5 10.09.2018

Určitě nejslabší z toho, co jsem od Jaroslavy Černé zatím četla. Naposledy to byl Týden blázna a to je úplně jiná liga! Nebylo to ani lehce erotické čtení, jak je psáno v popisku, za což jsem byla ráda, tento žánr nemusím. Ale celkově mi to přišlo tak nějak o ničem.

1 04.09.2018

Ze začátku jsem byla knížkou nadšená. Sama mám lehké psychické problémy, tak mi byla Sára od začátku blízká. Trochu mě rušily od děje podrobné popisy sběru hub, ale dalo se to přežít. Podle hlavní hrdinky jsem přizdisráč, což mě dolcela pobavilo. Sbírám jen houby s molitanem, ty s chladičem (nebo taky čárovým kódem) raději vynechávám, kromě bedly, na tu si troufám. Trochu mě zklamalo to téma incestu, připadá mi, že je to v literatuře dost časté. Ale reakce nebo spíš nereakce matky byly tak niterně popsány, že jsem byla nucena změnit názor. Hodně mě zklamal konec, podle mě byl takový nijaký.... Z tohoto důvodu se ke knize asi hned tak nevrátím.

4 30.08.2018

Mnoho příběhů, mnoho postav, z nichž některé z nich se vzájemně znají a jejichž příběhy se prolínají. Čekala jsem nějaké vyústění, pointu. Bohužel nic, trochu zklamání. Jinak napsáno celkem pěkně a čtivě.

23.06.2018

Nevím, jak to ten Bryndza dělá. Vrah je známý už od půlky knížky a stejně se nelze odtrhnout.

9 03.04.2018

Velice dobře napsané a čtivé, až na ten konec, ten se mi nelíbil.

2 27.03.2018

nic moc čtení, nepřipadá mi, že by kniha měla bůh ví jaký spád a napínavý děj. Ani konec mě moc nenadchnul.

13.02.2018

Mně se na knížce nezdálo, že by adoptivní rodiče věděli, kdo je rodič biologický. To snad v běžném životě není možné. Jinak dobré čtení.

4 08.02.2018

Kniha byla úžasná, přečetla jsem jí strašně rychle. Přestože jsem dost brzy vytušila, koho Jáchym zabije, byla pro mně knížka napínavá do poslední stránky.

1 06.02.2018

Přestože jsem knížku přečetla za dva dny, moc mě nezaujala. Jedná se vlastně o povídky, které se až na jednu vyjímku, točí všechny kolem sexu. Hlavní hrdinka je psycholožka Alice. A má spoustu chlapů. Nesedí mi tam dvě kapitoly, v jedné umírá na rakovinu prsu a v té druhé porodí dítě. O dítěti v dalších povídkách není ani zmínky a krutou nemoc zřejmě záhadně překonala...

02.02.2018

Knížka se dobře četla, ale ten konec mě rozladil. Měla jsem na hrdinku vztek, už jak jsem to četla a pak jsem to ještě dlouho nemohla rozdejchat.

2 31.01.2018

Před lety jsem přečetla Monyovou téměř celou. Připadala mi úžasně čtivá a vtipná. Teď jsem se k ní po letech vrátila a už mi tak skvělá nepřipadá. Podle mě má všechno na jedno brdo. Vždy se jedná o partnerský vztah a problémy v něm a skoro vždy (nebo úplně vždy? zatím jsem přečetla jen čtyři knížky) za všechno může chlap.

22.01.2018

Před lety jsem přečetla Monyovou téměř celou. Připadala mi úžasně čtivá a vtipná. Teď jsem se k ní po letech vrátila a už mi tak skvělá nepřipadá. Podle mě má všechno na jedno brdo. Vždy se jedná o partnerský vztah a problémy v něm a skoro vždy (nebo úplně vždy? zatím jsem přečetla jen čtyři knížky) za všechno může chlap.

1 22.01.2018