x.capricorne
přečtené 61
Heřmánkové údolí
2012,
Hana Marie Körnerová (p)
Anna je naprosto skvělá! My všichni v dnešní době, bez rozdílu, se proti ní máme jako v pohádce. Ona si na nic nestěžuje, je neuvěřtelně silná, optimistická a umí se opravdu radovat z maličkostí. Knížka je navíc úžasně napsaná. Doslova jsem jí zhltla. Možná si jí dám ještě jednou. Nechtělo se mi s hlavní hrdinkou loučit. Pět hvězdiček je málo!... celý text
Volba
2012,
Jakub Trpiš
Já teda nevím, ale mě se knížka nelíbila - přišlo mi to jako neskutečná slátanina. Na začátku "raketový start" hlavního hrdiny ve smyslu duchovního vývoje - takhle to podle mě nefunguje, spíš než o AHA efektu je to o tvrdé celoživotní práci. Člověk se prostě může změnit, ale musí na tom makat....(trochu se obávám, že se pak někomu může snadno stát, že když zjistí, že u něj to tak rychle nejde, propadne ještě větší depresi a trudomyslnosti a práci na sobě úplně zbytečně předem vzdá...) A pokud jde o náhled na celospolečenskou politicko-ekonomickou, ale i sociální situaci, tak si snad raději přečtěte Androidku, autoři vám také nenasazují růžové brýle, ale je to takové nějaké uvěřitelnější. Paradoxně mě nejvíce "bavily" výjevy z jeho snů...Jo a ještě na závěr "Besteller, který pomáhá lidem" - na to přišel kdo?! Vzhledem k tomu, že autor si knihu vydal vlastním nákladem, napadá mě že i autorem tohoto "prohlášení" je on sám...a pak se nabízí otázka jak je to s jeho (dost možná přebujelým?) egem, jehož nadvládu nad duší napříč celou knížkou celkem pochopitelně kritizuje........ celý text
Do vody
2017,
Paula Hawkins
....když jsem na osmdesáté stránce zjistila, že jich mám před sebou ještě 300, tak jsem to prostě vzdala. stráááášná nuda!!!
Hod mrtvou labutí
2018,
Ondřej Hübl
dost hrůza...nedočetla jsem. Nepamatuju se, kdy naposledy jsem četla něco tak chaotickýho a nezáživnýho. Většinou mě hodnocení zde nezklame. Tentokrát to nevyšlo...
Eleanor se má vážně skvěle
2017,
Gail Honeyman
Eleanor byla v dětství týraná psychicky i fyzicky. Její "matka" byla totální magor, zralý na celoživotní hospitalizaci. A Eleanor to samozřejmě poznamenalo. Je jí třicet, je inteligentní, přemýšlivá, sečtělá, vzdělaná, neskutečně svědomitá, ale v sociální oblasti naprosto nepoužitelná. Vede osamělý život bez přátel a kolegům se vyhýbá. Neumí si pořádně koupit oblečení, péče o tělo je pro ní velkou neznámou, nerozumí moc mezilidským vztahům, vtipům, sarkasmu...je to takovej těžkej svéráz. Ale já jsem si jí od začátku oblíbila a strašně jsem jí fandila. Chvílemi je její příběh úsměvný, ale převážně hodně smutný, zároveň je v něm velká síla a naděje. Já sem normálně komentáře k přečteným knihám nedávám, jsem na to líná. Ale tady jsem musela udělat výjimku. PĚT HVĚZDIČEK ZDALEKA NESTAČÍ....... celý text
Tvář mojí dcery
2017,
Kathryn Croft
Téměř celá kniha mi připadala celkem nudná, tak trochu o ničem a zdlouhavě napsaná. Ale závěr stál za to! Někdo tu v komentáři píše, že to bylo jasné hned od začátku. Mně teda ne! Za ten překvapivý konec dávám 4 hvězdy.... celý text
Okamžiky štěstí
2016,
Patrik Hartl
Jednoznačně pět hvědiček. A kdybych mohla dát deset, dala bych je. K Okamžikům štěstí jsem se dostala nejdříve v audio podobě. Slyšela jsem začátek Jáchymova příběhu. Když jsem pak začala číst e-knihu, opět od Jáchyma, tak mě to vyloženě nebavilo, říkala jsem si, že tady Hartl zklamal, že je tohle jeho nejslabší kniha. Připadalo mi to jak čtení pro puberťáky. To se změnilo, když se Jáchym dostal do New Yorku. Od té chvíle jsem knížku začala doslova hltat. Ale to ještě nebylo nic proti příběhu Veroniky. Ten jsem doslova zhltla! A protože mi to přišlo škoda, tak jsem ho prostě začala číst ještě jednou a hltala ho znovu. Je to možná divný, ale neskutečně mě nabila pozitivní energií a chutí do života. Vůbec si nemyslím, že Veronika byla na pár facek, jak jsem četla v jednom z předchozích komentářů. Nechci to rozepisovat, abych neprozradila děj, ale na to, jakou nálož dostala hned na začátku to vlastně zvládala skvěle. A ani mi to nepřipadá jako jeden příběh popsaný dvěma lidmi, pro mě každý byl úplně jiný, i když bylo jasné, že se občas prolínají.... celý text
Sekaná s malinama
2017,
Jaroslava Černá
Určitě nejslabší z toho, co jsem od Jaroslavy Černé zatím četla. Naposledy to byl Týden blázna a to je úplně jiná liga! Nebylo to ani lehce erotické čtení, jak je psáno v popisku, za což jsem byla ráda, tento žánr nemusím. Ale celkově mi to přišlo tak nějak o ničem.... celý text
Houbařka
2018,
Viktorie Hanišová
Ze začátku jsem byla knížkou nadšená. Sama mám lehké psychické problémy, tak mi byla Sára od začátku blízká. Trochu mě rušily od děje podrobné popisy sběru hub, ale dalo se to přežít. Podle hlavní hrdinky jsem přizdisráč, což mě dolcela pobavilo. Sbírám jen houby s molitanem, ty s chladičem (nebo taky čárovým kódem) raději vynechávám, kromě bedly, na tu si troufám. Trochu mě zklamalo to téma incestu, připadá mi, že je to v literatuře dost časté. Ale reakce nebo spíš nereakce matky byly tak niterně popsány, že jsem byla nucena změnit názor. Hodně mě zklamal konec, podle mě byl takový nijaký.... Z tohoto důvodu se ke knize asi hned tak nevrátím.... celý text
Bábovky
2016,
Radka Třeštíková
Mnoho příběhů, mnoho postav, z nichž některé z nich se vzájemně znají a jejichž příběhy se prolínají. Čekala jsem nějaké vyústění, pointu. Bohužel nic, trochu zklamání. Jinak napsáno celkem pěkně a čtivě.... celý text
