Xena36 komentáře u knih

Člověk chodí po horách s oním laskavým biskupem a vnímá všechnu tu krásu i marnost kdesi dole v údolích.

1 17.11.2018

Muž hlubokých myšlenek a víry, který se nebojí říci vše naplno. Ano, místy je cítit větší zaobírání se sebou samým, ale i o tom v knize hovoří a s pokorou tuto svou slabou stránku přiznává.

1 23.10.2018

Příběh je velmi zajímavý, ovšem velmi špatně napsaná kniha, je vidět, že paní Eleonora není spisovatelkou. Z takového životního osudu by se dalo vykřesat daleko více.

1 29.11.2017

Cti otce svého i matku svou... v případě otce masového vraha a vypočítavé, chladné a před holokaustem zavírající oči matky se i Desatero musí pozměnit.

Syn, co tak píše o takových rodičích, si nezaslouží negativního komentáře...

3 16.10.2017

Po přečtení všech knih od paní doktorky je tato skvělým shrnutím, vypíchnuté perličky a moudra, ovšem čtená jako první ze všech je velmi obecná a některé myšlenky nejasné.

21.08.2017

Dobré myšlenky a snad i účinné, pokud je rodič bude akceptovat, ale kniha je příliš americká, příliš "bestsellerová", čiší to z každé věty i z grafické podoby knihy.

20.04.2017

Uvědomila jsem si, kolik let bylo Baarové, když měla vztah s J. G. Jinými slovy - mladé telecí. Co bychom od ní chtěli? Kdo z nás se ve 21 letech zajímal o politiku, kdo byl natolik vyzrálou osobností, aby přemýšlel nad tím, co mému chování jednou řeknou dějiny? My jsme se o nacismu učili na základce, ona ne. Zahleděná do své krásy, zamilovaná do toho, kdo ji obdivoval. V tomto věku se myslím nedá hovořit o vypočítavosti, ale hlouposti. Ale kdo jsme bez viny, hoďme první kamenem...

10 18.08.2016

Velmi čtivé prolétnutí životem jedné generace sousedů, ovšem příliš mnoho sexuálna - švédská trojka, manželské nevěry na denním pořádku, promiskuita denním chlebem. Je naše společnost opravdu takto zhýralá? To by bylo hodně smutné.

1 21.06.2016

Vtáhla mě Paříž, vtáhl mě Londýn, autorův vyprávěcí styl je velmi inteligentní, klade důraz na detaily. Ztratila jsem se až v závěru, kdy si čtenář může vybrat, jak to vlastně vše skončí. Radši bych to slyšela od samotného autora.

1 03.06.2016

Autorka nemá ambice být Woolfovou, jak píše v doslovu, její kniha je však velmi čtivá, cestovatelsky zajímavá. Velmi nenáročné čtivo, přitom člověk zjistí mnoho informací jak o životě autorky, tak o Bretoncích. Zprvu nepříjemná a snobská dáma z vyšších sfér, nakonec svým vyznáním k Bretani si citlivého čtenáře získá.

Překombinované.

3 25.03.2016

Plna očekávání jsem se vrhla na knihu a z 240 stran mě zajímalo jen prvních 70. Zbytek je umělá výplň, která nemá o pařížském šarmu žádnou vypovídací hodnotu. Ovšem těch 70 stran je velmi pěkně zpracovaných, nádherné fotografie, pěkná grafika. Kniha je ozdobou knihovny po vnější stránce, uvnitř je velké prázdno.