xulij01
komentáře u knih
Námořní vzpoury ve dvacátém století
kolektiv autorů
Knížka je souborem esejů o významných námořních vzpourách ve dvacátém století, přičemž každé z nich se věnuje jiný historik. Pro všechny texty je typické, že se využívá bohatá citace zdrojů, takže je možné si pak snadno dohledat k tématu další literaturu. Dalším společným znakem je, že se snaží objektivně zjistit příčiny dané vzpoury, zároveň to bývá zachyceno v širším kontextu. Takže se například dozvíme, jak byli námořníci najímáni, na jakou dobu, z jakých vrstev hlavně pocházeli, jak se s nimi zacházelo, vztahy mezi nimi a důstojníky, obtížnost a délka služby atd. Je to opravdu komplexně rozebrané (včetně třeba politické či ekonomické situace dané země), aby si čtenář mohl udělat obrázek, za jakých okolností ke vzpouře došlo. Ne všechny vzpoury mi přišly stejně dobře zpracované, ale i těm „slabším“ bych dal klidně kolem 80 %. Celkově hodnotím 85 %.
Kréta 1941
Peter H. Gryner
Název je trochu závidějící, vlastní vylíčení obsazení Kréty tvoří jen část knihy. Na začátku se čtenář dozví informace o založení německých výsadkových jednotek, jejich výcviku, výzbroji, jak byly vnímány armádou, k čemu byly určené, jakých akcí se účastnily atd. Zvláště zpočátku docházelo k úmrtím i během běžného výcviku, padáky v té době ještě nebyly dvakráte spolehlivé. Akcí, kterou si výsadkáři vyzískali značné renomé, bylo obsazení belgické pevnosti Eben Emael. Každopádně úspěšná byla hlavně díky perfektnímu nacvičení, německé stavební firmy se totiž účastnily její výstavby, takže Německo mělo plány z první ruky. Knížce by tedy spíše slušel název „Německé výsadkové jednotky“.
Vylíčení bojů o Krétu je každopádně hodně zajímavé, u Němců zcela selhala zpravodajská služba, která podcenila množství obránců. Britové zase naprosto nezvládli přípravy, o útoku sice věděli, ale vesměs neuskutečnili takřka žádná obranná opatření. Neměli tam skoro žádné letectvo, a přesto letiště nezaminovali/nezničili (humorné je, že miny ve skladech byly), podobných chyb udělali více. Celkově je knížka prošpikována celou řadou zajímavých informací, dávám 90 %.
SS-Totenkopf
Chris Mann
Knížka je opravdu nabitá informacemi o této nechvalně proslulé divizi, ostatní historické události netýkající SS-Totenkopf jsou zmíněny pouze okrajově, aby čtenář pochopil souvislosti (což je z mého pohledu klad, na hlavní téma tak zbyde více prostoru). Podobu jí vtiskl hlavně Eicke. Prosadil přísnou disciplínu, absolutní poslušnost, nelítostnost v boji, pohrdání životem určitých ras. Jednotky Totenkopf zajišťovaly ostrahu koncentračních táborů, Eicke po nich vyžadoval, aby samy prováděly fyzické tresty, byly vedeny k brutalitě. Dbalo se také na skvělou fyzickou připravenost a samozřejmě indoktrinaci blábolů o nadřazenosti německé rasy. Zvláště na začátku platilo, že Eicke dost vojáků převelel, jakmile s ním nesouhlasili, tak neměli v „jeho“ jednotce co dělat.
V bojích se jejich výchova projevovala tak, že tito vojáci víceméně neustupovali, pokud bojovali proti někomu, koho považovali za nižší rasu, tak často ani nebrali zajatce. Knížka se opravdu podrobně věnuje jednotlivým bojům a i zločinům, které napáchali. Prostor je věnován i nejvýznamnějším lidem této divize, na konci knihy jsou jejich medailónky (včetně toho, co se s nimi stalo po válce, pokud přežili). Autor také rozebírá jejich výzbroj a jak se postupně v průběhu války měnila. Knížka obsahuje řadu fotografií. Celkově bych hodnotil 90 %.
Galerie mistrů: P. Cézanne
Joana Torres Ramos
Autorka se věnuje umělci opravdu důkladně, využívá celou řadu zdrojů: vzpomínky přátel, ostatních malířů, kritiků, obchodníků s obrazy, zachycuje i reakce běžné veřejnosti. Občas také cituje výňatky z dopisů. Je tam opravdu cítit snaha, aby byl umělec zachycen v celé své komplexnosti. Vše je proložené velkým množstvím barevných ukázek jeho děl. Cézanne se proslavil hlavně zátišími a krajinami, v knížce každopádně najdeme jeho tvorbu v celé šíři, takže i třeba koupající se postavy, portréty, hráče karet atd. Celkově mě knížka opravdu příjemně překvapila, u obrazů bývají vypíchnuty jejich základní charakteristiky (kompozice, barvy, zdroj inspirace). Jediné, co bych knížce vytknul, že se informace občas opakují. Celkově bych hodnotil 90 %.
Jaroslav Koléšek: Works 1996-2021
Jaroslav Koléšek
Obrazová monografie mapující tvorbu sochaře Jaroslava Koléška v letech 1996 až 2021. Text je dvojjazyčný čeština/angličtina (zrcadlový). Kniha je tištěna na kvalitním papíře, formát cca 25 cm na šířku a 30,5 cm na výšku, díky tomu fotky děl opravdu vyniknou. Čtenář se dozví informace o životě umělce, jeho inspiračních zdrojích, uměleckém vývoji, výstavách, pedagogické činnosti atd. Vše je proložené velkým množstvím barevných fotografií jeho děl. Nejvíce mě zaujala díla ze série crashware, umělec dokáže být nebývale kreativní. Celkově bych hodnotil 85 %.
Slunovrat
Jiří Havel
Podařená básnická sbírka, občas se tam vyskytnou zajímavé básnické obrazy. Autor využívá celou řadu inspiračních zdrojů, od válečných, až třeba po narození dítěte, šumavskou krajinu...
Kroniky válečných dob
Zdeňka Tichá
Autorka se snažila zachovat archaičnost jazyka, každopádně ne zase v takové míře, aby to běžný člověk nerozluštil. Takže s tím je potřeba počítat, pokud někdo nemá rád archaický jazyk, tak ať se knížce raději vyhne. Na konci knihy je slovníček výrazů, které jsou v textu použity (dvě A4). Význam některých slovíček se dá odvodit z kontextu, ale přiznám se, že jsem musel občas do slovníčku nahlédnout. Namátkou třeba slovo obdankovati znamená propustit z vojenské služby, pajt kořist či zisk. Jinak hezky to shrnul TaťkaMF. Připojím ještě malou ukázku textu:
LAMENTACÍ ZEMĚ MORAVSKÉ. Ach, ach, ach, ouve, běda mně na mé hoře! Běda mně, nešťastné krajině, kteráž kdybych větším potokem byla, nežli Morava jest, slzy z očí mých vypouštěla, ještě dostatečně bídy mé oplakati bych nemohla. Kdybych největší vejmluvnost všech jazykův měla, nebyla bych dostatečná k vypravování žalosti mé! Anobrž kdybych měla moudrost Šalamounovu, nevěděla bych, odkud počíti a kde přestati! Ale však v sprostnosti mé trvajíc, pokudž budu moci, aspoň mým okolním sousedám některým k výstraze a některým k poželení a politování mne tak jako bídná, zarmoucená a osiřalá vdova z hořkosti srdce mého bolest a bídu mou slovy usedavými vypravovati chci.
V tichu
Kateřina Burianová
Musím se přiznat, že mě celkově knížka zklamala. Některé stránky jsou prázdné bez básně, nevím, jaký přesný účel to má, prostě očíslovaná prázdná stránka (báseň je obecně vždy jen na pár řádků). Dalším rozčarováním byl grafický doprovod, tištěné je to na méně kvalitním papíře a reprodukce jsou černobílé. Údajně má jít o dílo Tomáše Rafla, zkoušel jsem si jeho obrazy/grafiku googlit a moc se to jeho dílu nepodobá. Vlastní básně se mi také do vkusu moc netrefily, možná jednu na ukázku:
Už nemám syna
je to tak
a člověk není
jen tak tak
má rád a zase nemá
jenom ten pejsek – tváře němá
se tulí, radost podívat
Po hadí kůži
Luděk Marks
Sbírka obsahuje i starší básnické cykly: Delirium tristitiae, Epický záznam mementa mori, (z roku 1984 až 1985) takže nová je jen částečně. Při čtení jsem si vzpomněl na J. H. Krchovského, mají podobný styl. Básně jsou plné ironie a drsného humoru. Nejlepší bude asi malá ukázka:
Mráz ve vousech mi kreslí mlékem,
ty nejhnusnější obludy,
vím co je dobrým zimním lékem,
jdu domů přes tři hospody,
kde v teple pivní pohody,
tu jak Orfeus v říší stínů,
své žalmy krkám do komínů,
bych svojí milé zprávu dal,
kde fernet mě dnes udolal,
a kde ji čekám v plné kráse,
však ona za mnou přijde zase,
sám bych se stěží doloudal.
Jindřich Schmidt
Jaromír Hořec
Perfektně napsaná monografie jednoho z našich nejlepších rytců. Celkově navrhnul zhruba 600 známek, z jeho ruky pocházejí i některé bankovky (aktivní byl skoro 60 let). Knížka je ovšem pojatá trošku šířeji, dozvíme se i něco o postupu rytectví, jak se u nás vyvíjelo, zrovna tak jsou zmíněni i jiní rytci a jejich tvorba. Pro rytectví je typické, že je zpravidla převáděn na známku obraz jiného umělce, Schmidt spolupracoval například se Švabinským nebo Svolinským. Text je proložen mnoha ukázkami jeho tvorby a to včetně tzv. rozkreseb. Jde vlastně o vzor známky, jak bude vypadat, ale zvětšený šestkrát. Jsou tam i ukázky, jak vypadá rytina po jednotlivých fázích (to je ukázáno u více známek). Zrovna tak různé návrhy jedné a té samé známky, třeba Švabinský byl poměrně náročný a jeden z mála rytců, kteří byli schopní ho plně uspokojit, byl právě Schmidt.
Má sílo, budu ti hrát
Petr Štěpán
Katalog je tištěn na opravdu silném papíře. Hlavní problém je v tom, že to není ideálně slepené dohromady, pokud to chce člověk rozevřít tak, aby si mohl přečíst popisky (jsou často u hřbetu knihy psané vertikálně), tak hrozí, že poškodí vazbu. Další výtkou je nasvícení některých děl, na konci knihy jsou fotky z výstavy a je vidět, že ne všechna díla jsou ideálně nasvícená, což je u některých fotek dobře patrné.
Rembrandtova tramvaj
Klára Benešovská
Primárně se knížka věnuje českému kubismu, ale poměrně důkladně. Jednotlivé statě jsou psány různými autory, obecně vzato na slovo vzatými odborníky. Zkoumají se například vzory, z nichž umělci čerpali (domorodé umění, vybraná díla i z české minulosti, artefakty z východu atd.). Knížka rozebírá, jak se projevoval kubismus ve výtvarném umění, sochařství, architektuře, nábytku, užitém umění, takže je to pojaté opravdu široce. Zmíněni jsou i nejvýznamnější zahraniční kubisté (včetně ukázek jejich děl), na něž navazovalo mnoho českých umělců. Kniha má bohatou obrazovou přílohu, takže veškerá tvrzení v textech jsou doložená vybranými ukázkami kubismu (hodně zajímavé jsou reprodukce děl, z nichž kubismus čerpal). Jediné, co můžu knize vytknout je, že ne všechny fotky jsou dostatečně kvalitní, knížka každopádně nezklame ty, kteří si chtějí udělat základní představu o českém kubismu. Celkově bych hodnotil 90 %.
Efekt Tivoli - jak renesanční vodní zahrady umožnily vznik karburátoru a další překvapení na cestě lidského poznání
James Burke
Vyprávění mi připomínalo rychle tekoucí řeku nebo tryskající fontánu, autor poutavě popisuje mnohé významné vynálezy (kdo, kdy, okolnosti vzniku, na koho navázal atd.). Z jeho pohledu tvoří významné objevy propojenou síť, kdy jeden vynález navazuje na jiné a takto je koncipována i knížka, zdánlivě nevýznamná událost může vést k zásadnímu objevu. Významné objevy tedy nejsou sledovány odděleně, ale naopak v návaznosti na jiné, které jim připravily půdu. Někdy jsou ty návaznosti trošku volnější, ale každopádně, ten, kdo má rád poutavé vyprávění o velkých objevech, bude spokojen.
Modern treasures from the National Gallery in Prague
Jiří Kotalík
Textu je v katalogu opravdu pomálu. Dozvíme se něco málo o Národní galerii a jejích sbírkách moderního umění. V roce 1988 bylo zapůjčeno celkem 60 obrazů moderního umění Guggenheimovu muzeu. Reprodukce jsou kvalitní, u každého obrazu se dozvíme autora, rozměry, techniku, rok vzniku díla (v příloze pak ještě rok narození a smrti autora, datum a způsob získání díla). Mezi umělci najdeme veleznámá jména, například: Picasso, Munch, Matisse, Braque, Filla, Kupka, Gauguin, Seurat
Spojené státy a evropská válka 1939-1945, díl I.: Pevnost Amerika
Jan Wanner
Začátek může čtenáře trochu odradit. Prvních více jak 20 stránek je věnováno úvodu, kde se primárně rozebírají jednotlivé historické školy věnující se politice USA během druhé světové (uvedeni jsou i jejich hlavní představitelé). Každopádně je hodně zajímavé sledovat, jak se pohledy jednotlivých škol diametrálně liší. Některé považují Franklina Delano Roosevelta za velmi schopného a pragmatického politika, jiné za naivního a nebezpečného snílka. V krátkosti je zachycen i vývoj pohledů na toto období USA, protože se postupně zpřístupňovaly utajené archivy, vycházely paměti protagonistů, kteří se toho přímo účastnili a tím samozřejmě vyplouvaly na povrch skutečnosti částečně vysvětlující jednání jednotlivých účastníků.
Knížka je zaměřená primárně na politiku, takže významné vojenské střety jsou zmíněny jen stručně. Víceméně nálady v USA nebyly zapojení do konfliktu vůbec nakloněné, vzpomínky na první světovou válku byly ještě poměrně čerstvé. Klíčovou postavou knihy je samozřejmě Roosevelt a autor nezaujatě poukazuje na jeho úspěchy i omyly. Byl přesvědčený o tom, že USA se nemůže konfliktu vyhnout, ale veřejné mínění bylo proti jakémukoliv zapojení do války, snažil se tedy pomáhat VB alespoň materiálně, což se mu rozhodně dařilo. Je tam perfektně popsáno, jak hledal cestičky, něco jiného hlásal na veřejnosti a něco jiného pak mezi svými poradci. Zároveň ale často spoléhal na různé rádoby diplomaty, kteří mu nedodávali zcela validní informace. Přiložené jsou i fotografie. Knížku můžu rozhodně doporučit, celkově bych hodnotil 85 %.
Friedrich Feigl
Nicholas Sawicki
Perfektně zpracovaná monografie Friedricha Feigla. Velké množství informací je doplněné i o zdroje, z nichž je citováno, případně jsou v zápatí připojené vysvětlující údaje. Takže není nutné listovat, vše je vždy na dané stránce. Kniha obsahuje velké množství reprodukcí (část není barevná, ale to se obecně jedná o litografii, suchou jehlu atp., kdy by byla barevná reprodukce nadbytečná). Text je v češtině a němčině, bohužel není zrcadlový (u zobrazených děl samozřejmě ano), ale to je asi jediná vada na kráse, která by mě napadla. Najdeme tam i pár reprodukcí jiných autorů, kvůli doložení toho, zda měli či neměli na jeho tvorbu vliv. Na konci knihy je ještě shrnuta po jednotlivých letech biografie a přiloženo je i pár fotografií malíře a jeho blízkých, plakátů výstav.
Kryštof Kolumbus a tajemství zvonu ze Santa María
Consuelo Varela
Knížka větších rozměrů, na šířku cca 25,5 cm a na výšku 31 cm. Primárně se jedná o obrazovou publikaci tištěnou na kvalitním papíře, obsahuje opravdu velké množství map, dokumentů, dopisů, smluv, obrazů, rytin... Výstižně knížku charakterizovala sama autorka v předmluvě, napsala:
„Neměla jsem za cíl napsat učené pojednání. Mým záměrem bylo pouze vytvořit snadno čtivý a příjemný text doplněný úžasnými ilustracemi.“
Řekl bych, že to se autorce podařilo naplnit, pokud by se čtenář zajímal o Kolumba hlouběji, tak by měl sáhnout po jiné knížce. Já osobně bych uvítal méně obrazové přílohy a více informací, třeba různých dobových map je tam opravdu velké množství, mě by více vyhovovalo, kdyby si vybrala jednu a tu více rozebrala. Zrovna u map platilo, že tam klidně byly i fiktivní ostrovy, vzdálenosti nemusely sedět a jejich přesnost často nebyla příliš vysoká.
Vilém Nowak
Václav Formánek
Solidně zpracovaná monografie, v níž najdeme slušné množství informací o díle a životě tohoto malíře. Od stránky 73 následuje bohatá obrazová část, která obsahuje dohromady 122 ukázek tvorby (převážně se jedná o oleje, ale najdeme mezi nimi i akvarely, ilustrace či litografie), u některých děl jsou zobrazeny i jejich detaily. Umělec musel mít každopádně opravdu talent, je tam i ukázka kresby, kdy mu byly tři roky a nevěřil bych, že něco takového mohl nakreslit (ani tuhle kresbu bych nedokázal reprodukovat). Vyprávění o umělci je velmi čtivé, co mě trochu zarazilo, že na pár místech se autor uchýlí ke spojením jako: „asi už v té době byl členem uměleckého spolku Mánes“. Vesměs se jedná o informace, které by určitě nebyl problém získat. V knize není mnoho ukázek děl z období, kdy žil a tvořil v Německu, prý nebylo možné jejich fotky sehnat (naopak z jeho závěrečné tvorby je ukázek větší množství, ale v té době mu již bylo hodně přes 80). Někde mi u díla neseděl název, když jsem si to zkoušel dohledat na internetu, tak mi to skutečně našlo jiný obraz (ale on každopádně často maloval více variant se stejným námětem a názvy obrazů nakonec také nemusí být sjednocené). Vesměs jsou to jen drobné výtky, celkově bych hodnotil 90 %.
Malby na kameni / Painting on Stone
Hana Seifertová
Knížka zkoumá fenomén malby na kameni v 16. a na začátku 17. století. Jedná se o poměrně okrajovou techniku, která se nakonec mimo zkoumané období příliš neprosadila. Text je členěn do dvou sloupků, jeden je v češtině a druhý v angličtině. Text je přístupný i běžnému čtenáři, pro někoho, kdo se věnuje umění hlouběji, nemusí být knížka příliš přínosná. Autorka svá tvrzení dokládá citacemi jiných děl. Publikace má bohatou obrazovou přílohu, větší část je barevná. Coby podklad malby se používaly například: břidlice, mramor, lapis lazuli, alabastr, achát. Hlavním důvodem využití kamene bylo tvrzení, že taková malba na kameni je věčná, což se bohužel nepotvrdilo. Zvláště velké obrazy musely být složeny z více desek, takže vznikal problém s napojením a samozřejmě i s manipulací tak těžkého uměleckého díla. Celkově hodnotím na 90 %.
Cesta je život
Jarmila Koubová
Úžasné gobelíny od Jarmily Koubové, které jsou doprovázeny verši Františka Novotného. Při prvním pohledu mě vůbec nenapadlo, že jde o gobelín. Knížka má jen pár stránek, písmo je poměrně velké, ale určitě stojí za prolistování, takové gobelíny se opravdu jen tak nevidí.
