yueh24
komentáře u knih

Knihu psal Nesbo buď v době, kdy mu bylo kolem patnácti let nebo ji napsal v rychlosti během jednoho víkendu... Neuvěřitelně slabé, odfláknuté. V porovnání s knihami s Hary Holem působí dojmem, že ji snad ani nepsal stejný autor.


Jedna velká nuda.... kde jsou ty časy prvního nebo druhého dílu Řeky bohů...


Ve srovnání s Pádem a Skleněným pokojem mi tato kniha přišla jako od jiného autora. Nebylo tam nic, co jsem našel v těchto dvou knihách. Průměr po všech stránkách, jak po jazykové, tak dějové, moc mě to nebavilo.


Slabší než první díl ságy, Kdy loví lev, nicméně čtivé od začátku do konce. Na nudu si člověk při čtení Wilbura Smitha nemůže stěžovat.


Slátanina... tenhle styl, který se zjevně většině líbí, mi totálně nesedí. Ještě horší než Stařík. Autorovi bohužel už další šanci nedám.


Lepší než "Analfabetka", přesto slabota po všech stránkách. Překvapuje mě, že je tato kniha tak populární...


Typický Murakami... člověk má pocit, že děj jen nudně plyne, nic zvláštního se neděje,.. ale zároveň je to hrozně čtivé. Tuto knihu bych hodnotil jako jednu ze slabších. Možná je to pocitem, že se Murakami trochu opakuje...


Měl jsem strach z tématu, z toho, že bude nudný, ale naprosto zbytečně. Perfektně napsaná kniha, zajímavý příběh, osudy jak vily, tak lidí s ní spojených. Bravo!


Rychle přečtená oddychovka. Na můj vkus je tu příliš mnoho děje, který příliš rychle utíká. Dokázal bych si představit, že by autor rozdělil knihu do třech obsáhlejších knih a podrobněji se věnoval postavám i samotnému ději. Od pokračování mě to ale neodradí.


Během čtení jsem si mnohokrát vzpomněl na Robinsona Crusoa... Nebylo to špatné, ale dost mě nudily věčné dlouhé propočty, kolik toho musí hrdina sníst, aby.. kolik musí ujet, aby... kolik musí vyrobit energie, kyslíku... a podobně. A tyto pasáže zabraly většinu knihy.


Některé části jsou méně záživné, některé více záživné. V porovnání s Peklem místo nebe je toto dílo výrazně slabší... a v mnoha směrech již neaktuální.


Vynikající kniha, která staví na historických událostech v Dominikánské republice. Nepustila mě až do konce. Skvěle napsané!


Místy vtipné, ale příliš ujeté, celkově dost slabé.


Kdysi jako -náctiletý jsem se zkoušel párkrát začíst, ale pokaždé jsem to vzdal. Teď ve 34 letech jsem se ke knize vrátil a divím se, že jsem ji nepřečetl již mnohem dříve. Moc příjemné čtení.


Nějak jsem těmto básnickým skladbám nepřišel úplně na chuť. Nicméně času strávenému nad knihou nelituji.


Pohodová sbírka několika povídek, úplně nenadchla, zároveň ale neurazila.


Úžasná kniha, která kromě silného čtenářského zážitku, čtenáře i poučí. Není potřeba mít z knihy strach jen proto, že se jedná o tzv. povinnou četbu. Příběh, který se postupně rozjíždí a ke konci skvěle vygraduje, je naprosto strhující.
