zamilov.do.knih komentáře u knih

aww tohle bylo tak slaďoučký!!! zamilovala jsem si prostředí (florencii si přidavám na seznam míst, kam bych se někdy chtěla podívat), hlavní hrdiny, čtivost (nemohla jsem se odtrhnout!), styl psaní a celkově celej příběh. nevím, jestli se tahle knížka tak moc líbila, protože mi sedla do nálady a letního cestovatelskýho období (rozečetla jsem ji během letu do říma), nebo protože na mě působily nějaký magický síly, ale tohle byl po dlooouhatánské době příběh, který mě pohltil a nepustil. a já jsem za to tak moc ráda! tak moc ráda za ty magický síly, díky kterým jsem konečně zahnala to dlouhý období nudnýho čtení plnýho knížek, který mě nebavily. je to úžasný! milujumilujumiluju!!! sakra, hned bych si dala rereading.

10.03.2024

uff. tak tohle byla mega divná knížka. největší problém jsem měla se stylem psaní, kterej mi absolutně nesedl a knížka se mi proto dost špatně četla, hlavní postavy mi přišly strašně stupidní (oba dva), naivní (to spíš ta holka) a nesympatický (opět oba), a na to, že v anotaci se píše o dospívání a o zvládání problémů v něm, tak jsem v příběhu našla nanejvíš to, jak v 17/18 líbat a sexovat. jakoby joo, byl tam problém s rozvodem rodičů, ten mi ale nepřišel tak dobře vyřešený (otec prostě přikáže, aby se matka s dcerou odstěhovaly na ostrov, ony jsou s tím ok a otec zároveň své dceři neustále lže... prostě hej to není správný řešení!!!), a asi tam bylo i objevování sebe sama, ale prostě to, že hrdinka bude pořád jenom chlastat a spát s klukem, kterýho zná prosím pěkně celé 3 dny!? mi fakt nepřijde jako to pravý objevení. jediný, o čem můžu říct, že se mi aspoň trochu líbilo, bylo prostředí ostrova. to ale tuhle knížku prostě nezachrání.
celkově mi na knížce vadilo hrozně moc věcí a prostě mi to všechno přišlo hrozně divný a ty nesympatický postavy příběhu vůbec nepomohly. posledních sto stran jsem četla už jenom přímé řeči, protože mě zajímal konec (kterej byl teda za mě opět strašně divnej a moji nasranost z knížky jenom zhoršil), a po dočtení jsem si jenom říkala, proč jsem naivně věřila tomu, že aspoň ten konec mohl bejt fajn. za mě je tahle knížka teda jedno velké ne, neříkám ale, že si nemůže najít své čtenáře. já vám ji ale teda fakt doporučit nemůžu.

10.03.2024

tahle kniha je pro mě přesně tou, která mě naučila, že krásnej zevnějšek nemusí znamenat i krásnej vnitřek. ten mě sice anotací zaujal, ale po chvíli čtení jsem zjistila, že to nakonec asi nebude nic pro mě. chyběl mi tam akčnější děj, větší romatická linka a postavy, které bych si oblíbila. popravdě vůbec nechápu, proč jsem se tou knihou tak dlouho trápila a radši ji neodložila, protože takhle mě jenom přitáhla do čtecí krize, o čem vypovídá i fakt, že jsem ji četla od září. září! četla jsem ji přibližně půl roku (vždycky po kouskách a prokládala ji jinýma knihama) a celou tu dobu jsem čekala, že se třeba něco stane. že to začne být zajímavý, akční nebo že se konečně dočkám romantické linky... nic z toho se ale nestalo. jediný, co se mi na knize líbilo, bylo snad jen prostředí a možná ten první večírek. jinak to bylo hrozně nudný, předvídatelný, opakující se... no prostě meh.
jinak takovou perličkou na konec téhle strašně přinosné recenze je, že tahle fotka byla vyfocena, když jsme se s kamarádkou vracely z humbook festu. nebo teda spíš z prahy. na tom humbooku jsme totiž vydržely rekordní dvě hodiny a pak se na to vykvákly a radši bloudily po praze, protože nás ten fest nehorázně zklamal. takže když už z té knihy nic nebylo, tak o ní aspoň můžu říct, že se mnou procestovala snad půlku světa. ne ale vážně, byla se mnou fakt snad úplně všude. dvakrát v praze, několikrát na slovensku (zmákla východ, západ i střed), dokonce i v polsku... je to taková cestovatelka.

08.02.2024

3,5/5

tohle se mi moc líbilo. ta rodinná atmosféra, friends to lovers trope, fajn postavy a čtivý styl psaní z knihy dělá fajn parťáka na léto. (a jo, vím, že je říjen, ale jaksi nestíhám vydávání recenzí.) je pravdou, že jsem knihu za ty měsíce už skoro zapomněla, ale co jinýho se dalo od takový oddechovky čekat. ta zápletka s jejich mamkou se dala předpovědět, romatila taky, ale přesto jsem si čtení moc užila.
od kasie west jsem četla zatím dvě knížky, náhradního kluka a kluka odvedle. a kdybych měla říct, která se mi líbila víc, tak vyhrává právě kluk odvedle. přišel mi takovej míň crazy a postavy mi taky víc přirostly k srdci. takže když přijde léto a budete chtít u něčeho vypnout, tohle můžu doporučit!

08.02.2024

2,5/5

k téhle sérii mám strašně divnej vztah. čte se mi moc dobře, ale ještě pořád jsem k ní nijak nepřilnula a tenhle poslední díl mě utvrdil v názoru, že to asi nakonec není nic pro mě. žádný heavy téma, žádný větší problémy ve vztahu a postavy, který mě spíš štvou. na laře jean mě štve nejen to její "jean", ale taky mi pořád přijde taková dětinská. a peter... na něm mi cosi vadilo už od začátku, ale bohužel ani teď jsem nepřišla na to co. a zastávám taky názor, že se mi k sobě zas tak moc nehodí, pardon. prostě je to na mě až moc sladký.
jinak tenhle díl je za mě celkově ze všech nejslabší. předchozí díly mě zaujaly mnohem víc, tímhle jsem se prostě jenom prokousávala. a film jsem vypla asi po půl hodině. takže konečný verdikt je takový, že jednička a dvojka celkem jdou, trojka dost nuda. ale pokud se vám tenhle typ knížek líbí, věřím, že tahle série musí být vaše srdcovka. jen já jsem bohužel na sladký jenom v kuchyni.

08.02.2024

Kniha Co se stane na twitteru na recenzi čekala víc než měsíc. A bohužel za tu dobu se mi nějak vypařila z hlavy.
Pamatuju si, že jsem po dočtení moc nevěděla, co si o ní myslet. Na jednu stranu se mi totiž celkem špatně četla, ale na tu druhou mi přišla hrozně cute. Vím, že jsem si oblíbila hlavní hrdiny (hlavně toho mužského), ale popravdě teď už si jejich charaktery vůbec nepamatuju. Maximálně bych si vzpomněla na jména, ale jinak na nich nebylo nic, co by mi utkvělo v paměti. Byli prostě... obyčejní. A já vím, že to není špatně, ale... něco mi na nich chybělo, něco, co by je trochu pozvedlo.
A to stejný si myslím i o ději. Obsahuje sice pár originálních motivů (například twitterovou válku nebo anonymní dopisování přes appku), ale jinak... celkem klišé.
A myslím, že právě obyčejnost je tím důvodem, proč si knížku nepamatuju. Jedná se totiž o feel good a já tyhle romantiky moc nemusím. Když už, tak sahám jenom po těch s nějakou přidanou hodnotou (humorem, originalitou nebo skvělými postavami), ale jinak mi to přijde jako děsný klišé a pořád to samý dokola.
Pokud jste ale naopak milovníky tohohle žánru, tak Co se stane na twitteru se vám bude líbit a měli byste po knize sáhnout, protože je fakt miloučká. Ale pro někoho jako já bude kniha jenom průměrem.

20.01.2024

Panebože. Já. To. Miluju! Tenhle díl byl zatím ze všech nejlepší, ale něco mi říká, že Maasová na mě vytáhne něco ještě lepšího a u dalších dílů nebudu už ani dýchat. Zamilovala jsem se absolutně do všeho. Do magie. Do Aelin. Do Jeřába. Do Aelin a Jeřába. Do příběhu, zápletek a zvratů. Do pocitu, kdy se mi napětím zastavoval dech. Styl psaní byl opět skvělej a ta pomalu se rýsující romatická linka... no ty bláho. Nutně potřebuju další díl. A po něm zase další a pak další.

19.01.2024

Potom, co jsem minulý rok dočetla trilogii Dvůr trnů a růží, jsem věděla, že si potřebuju přečíst i autorčinu druhou vychvalovanou sérii, Skleněný trůn. Nechala jsem si ji opět na podzim, protože tenhle typ knížek nejradši čtu při sychravých podzimních večerech, a co vám budu povídat, zase to byla pecka! Bylo splněno vše, co se prvního dílu týče (seznámení se světem, hlavními hrdiny a malinko i hlavní zápletkou), autorka opět předvedla svůj úžasný psací talent a probudila ve mně naději, že bych se po dlouhé době zase mohla zamilovat do nějakého příběhu.
Zatím jsem si úplně nenašla cestu k hlavní hrdince (což neznamená, že bych ji neměla ráda, jen už jsem se potkala s trochu mně sympatičtějšími), ale myslím, že by se to po přečtení dalších dílů mohlo změnit. Na otázku: "Dorian nebo Chaol?" odpovídám Chaol, moc se těším na další díly a jsem napnutá jak kšandy, co všechno se v tom světě zakázané magie stane!

19.01.2024

(Recenze na vydání od Sofa Books, důležitý fakt!)
Začnu otázkou. Koho sakra napadlo, že převyprávět známou klasiku, ve které se počeští jména a vynechá celá druhá polovina knihy včetně konce, bude dobrý nápad? Ne vážně, mě by to opravdu zajímalo, protože proč bych měla číst něco jen do poloviny a nedozvědět se konec?! Já popravdě ani nevím, jak tuhle knihu a konkrétně tohle vydání hodnotit. Protože kvůli faktu, že se nedozvíme druhou polovinu příběhu, bych toto vydání doporučila leda tak popelnici, ale na druhou stranu se mi příběh i celkem líbil. Nebyla jsem z toho nijak odvařená, byla to celkem nuda a postavy mi nijak nepřirostly k srdci, ale uznávám, že ta kniha má prostě své kouzlo.
Ale protože jsem se z knihy dozvěděla jen polovinu děje, musela jsem si pustit film, abych věděla, jak to skončí, konkrétně jsem se koukala na verzi z roku 2019. Film samotný tady ale hodnotit nebudu, zhodnotím jen tu v knize neobsaženou polovinu. Myslím, že je škoda, že to v tomhle převyprávěném vydání není, protože druhá polovina mi přišla mnohem zajímavější. Víc se tam toho děje, ukazují se rozdíly mezi jednotlivými sestrami a objevují se nové romantické zápletky. Ale právě ty mě bohužel zklamaly, protože se mi líbil jenom jeden pár, a to Meg a ? (nechci spoilerovat), kteří měli mezi sebou tu lásku opravdu pěknou. Ale nelíbilo se mi, s kým skončila Amy (ti dva se mi k sobě prostě nehodí) a romantická zápletka s Jo mi přišla moc nucená a nereálná (ve filmu to bylo trochu vysvětleno, proč tomu tak je, ale tak takový je prostě můj názor).
Zkrátka, kniha obsahuje pěkné myšlenky a milou atmosféru, jenže pro tyhle věci knihy nečtu. Chápu, že se lidem tahle klasika líbí, ale pro mě to teda fakt není. Co ale můžu s jistotou říct, že pokud o Malých ženách uvažujete, sáhněte po jiném vydání, než je tohle, protože v tomhle chybí druhá půlka příběhu.
~
2,5*/5*

01.07.2021

Možná v jiném životě, jiná knížka od autorky Jediných pravých lásek, jsem četla minulý rok a moc se mi líbilo. Proto jsem se rozhodla přečíst si další autorčiny knihy a do rukou se mi dostala tahle růžovka. A bohužel musím říct, že jsem zklamaná. Ne že by se mi Jediné pravé lásky nelíbily, ale měly spoustu chyb. Například romantika mi nepřišla tak dobrá jako v druhé zmíněné knize, postavy mi také tolik nepřirostly k srdci, i když jedna z lásek mi byla velmi sympatická a Emma byla taky fajn. Líbilo se mi, jak se Emma časem měnila a jak se se vším vyrovnávala. Za konec jsem taky byla ráda, protože to skončilo tak, jak jsem doufala. Velký palec nahoru dávám stylu psaní, který je stejně skvělý jako v Možná v jiném životě. Nápad je taky zajímavý a kniha obsahuje pěkné myšlenky. K negativům bych ale dále zařadila tempo, protože jsem se občas nudila, a hlavně přeslazenost. Někdy je vztah hrdinů vyobrazen až moc růžově, nereálně a slova "Miluju tě" jsou doslova všude a to mi přijde trochu moc.
Takže sečteno podtrženo, je to zajímavá a pěkná knížka, která by se mohla hodně lidem líbit, za mě má ale nedostatky, a proto bych vám spíše doporučila Možná v jiném životě, které se mi líbilo mnohem víc a byla to jedna z top knih minulého roku.
~
3,5*/5*

01.07.2021

Jak tak o tom přemýšlím, tak na knížku Na co slova nestačí mám dost podobný názor jako na "první díl" Dopisy ztraceným. Líbilo se mi to, ale čekala jsem něco víc. Něco, kde se hlavní hrdinka nebude chovat stejně nelogicky, pitomě a přehnaně jak v Dopisech ztraceným (ano, Emma mi stejně jako Juliet nesedly). Něco, co mě víc chytí za srdce. Něco, co mi vyrazí dech. Ale zase musím nechat, že hlavní hrdina Rev bych fakt super kluk, knížka byla čtivá, pojednávají se zde těžká a důležitá témata a proto myslím, že mnoha lidem příběh přiroste k srdci. Taky musím podotknout, že témata řešené v téhle knize mi přišla lepší než v předešlém díle. A pod slovem lepší myslím, že mi byla trochu bližší (i když naštěstí se žádným jsem se nesetkala osobně) a přišla mi důležitější. Ve zkratce: násilí, kyberšikana, rozvod rodičů pro mě zajímavější než smrt blízké osoby. V téhle knize bylo také nějaké napětí, které mi v Dopisech chybělo. A to, jak se hlavní hrdinové setkali, mi přišlo mnohem "logičtější"a pravděpodobněší než to, jak se hrdinové setkali v Dopisech. Zkrátka, kniha je moc hezká, za mě je lepší než její první díl a můžu vám ji doporučit, ale za mě to není na plný počet hvězdiček, protože mi tam něco chybělo a čekala jsem větší pecku.
~
9*/10*

25.02.2021

Tuhle sérii jsem si chtěla už nějakou dobu přečíst. Všichni o ní (a celkově o knihách S. J. Maas) pořád mluví jen samou chválu, a tak jsem jí neodolala. Jako milovník fantasy, který měl od této série vysoká očekávání, jsem se bála, že mě knížky zklamou. To se ale nestalo. Právě naopak, kniha byla boží! Chytla mě už od začátku (pomalé rozjezdy mi totiž nevadí) a užívala jsem si styl psaní autorky. Pak se příběh sice trochu táhl, ale opět mi to moc nevadilo a jsem schopná to knize odpustit, protože od chvíle, kdy se děj odehrává pod Horou, mě kniha úplně pohltila. Vyvolala ve mně spoustu emocí – napětí, strach, zlost, smutek, lásku – a právě to na knihách miluju – to prožití. Prostředí bylo skvělé, styl psaní úžasný a postavy se mi taky moc líbily (Feyre byla skvělá, Luciena a Tamlina jsem měla taky ráda a kupodivu jsem neměla ráda Rhysanda – badboys u mě nikdy moc neměli šanci). Myslela jsem si, že tenhle díl už žádný jiný ze série nepřekoná a že mu dám 10*/10*, ale to jsem se spletla. Po přečtení dalších dílů tento díl klesl, ale stejně musím říct, že byl skvělý a tuhle sérii vám doporučuju!
~
9*/10*

11.11.2020

Knihu jsem četla na doporučení instagramového účtu @brunetka_s_knizkou, která tuhle knížku vychválila. A asi jsem měla příliš velká očekávání, protože mě knížka neuchvátila. Nebyla špatná, ale četla jsem i lepší YA knihy. Na knížce se mi líbil styl psaní, který byl "hovorový" (se sprostými a nespisovnými slovy) a kniha se tím pádem četla dobře a rychle. Postavy byly fajn, neokoukané, ale nechytly mě za srdce. Libby mi někdy přišla lehkomyslná a urážlivá, Jack zase trochu divný. Ale knihu cením kvůli dvěma věcem. První, téma šikany. A druhé, fakt, že nás někdo může mít rád takového, jací opravdu jsme. Zkrátka, okouzlující love story, které mě dostane, mě nedostalo. A i když se mi kniha až tak moc nelíbila, jednu věc si z ní zapamatuji: "Pamatuj, někdo tě chce!"
P.S. Pokud knihu budete číst, přečtěte si poděkování. Stojí za to :)
~
7*/10*

11.11.2020

Kniha byla průměrná. Nebyla špatná, ale žádný zázrak to taky nebyl. K plusům knihy bych přiřadila grafické zpracování knihy (v knize jsou různé černobílé malůvky), popisování ostrova a čtivost. K mínusům bych přiřadila originalitu. Ano, tohle téma je běžné a i když kniha obsahuje nějaké originální prvky, z tohoto tématu se dalo využít mnohem více. Postavy nebyly špatné, ale přišly mi nevýrazné a obyčejné, a proto postavy patří spíš se také k malým mínusům. Závěrem, knihu si klidně přečtěte, ale myslím, že to nebude žádný zázrak. Ale mladším čtenářům by se kniha líbit mohla.
~
6*/10*

13.08.2020

Tuhle knihu jsem četla s velkým očekáváním, protože jsem na ni viděla samé dobré recenze. A bohužel mě zklamala. Knihu jsem četla strašně dlouho, protože jsem se do ní nedokázala vžít a v knize jsem nenašla žádnou postavu, která by mi byla podobná a "sympatická". Hlavní hrdinka mi nebyla moc sympatická. V knize jsem se ztrácela, byla na mě příliš zmatená a na můj vkus tam bylo až příliš zvratů. V knize bylo i moc násilí a násilné smrti, při které jsem byla často znechucená.
Ale líbilo se mi prostředí a vzdálená budoucnost. A autorku chválím za nápad. Vraždící bezcitní roboti, to se často nevidí.
Diabolik bylo mojí první sci-fi, a možná proto jsem ji četla delší dobu. Bylo to něco nového, nepředstavitelného a neexistujícího. Ale kniha nebyla špatná, jen prostě nenaplnila má očekávání. A jsem toho názoru, že už jsem četla i lepší sci-fi.
~
7*/10*

13.08.2020