zaz komentáře u knih
(SPOILER) NÁHODNĚ jsem otevřela na str. 220 Citace:
Zdeněk Bednář:
Co zmůžeme proti raketám země-země? Hovno-hovno.
Josef Čapek:
Škodlivý člověk na škodlivém místě - vida! a jaký důležitý činitel!
Ztratil jsem, zmařil jsem mnoho času. - ale ne sebe.
Vysoké mínění o sobě, nízké o jiných - a hle! hlupák, osmělil se, se stává i dravcem!
Jiří Žáček:
Obvykle musí člověk zabloudit, aby objevil neznámou zemi.
Ivan Fontana:
Šašek zvážní, začne-li být král lidem k smíchu.
Lech Przeczek:
Je zbytečné se schovávat před problémy. Ony si nás stejně vždycky najdou.
PS: Autogram na besedách v knihovnách, nenechte si ujít. Zážitek !
(SPOILER) Palírny mají své tajné recepty od starověkého Egypta, Číny až po Londýn z 18. stol., kdy pitná voda byla kontaminována a bylo zapotřebí léku hořkého jalovce.
Někdo přidával skořici, zázvor, koriandr, kardamom, květy lípy srdčité, mandle, citrusovou kůru , je to nefalšované dobrodružství...
(SPOILER) Rum přidávám do pečiva, do koblih, aby těsto nenasávalo při smažení tuk.
Někdo ochutnal koktejl a více nevím. Zaujala mne kniha, obsahuje pro mne tzv. "pole neorané ", ale velmi zajímavé,... od začátku až po receptury na koktejl...
(SPOILER) Musím se přiznat, že miluji pohádky. Návštěvy vnoučat mám ráda i jejich žadonění o pohádku za deštivého počasí, vítám... Rázem se probouzí dítě i ve mne.
Pohádkové čerty doporučuji. Někdy si krátce popovídáme i o lidských "čertech"...
(SPOILER) Kvalitní zdroje informací, k pochopení nesnadného života v protektorátu v letech 1939 -45. Pamětníci pozvolna odcházejí, naštěstí poznatky zůstávají uloženy v textu knih.
(SPOILER) Sborníky poskytují studijní materiál k česko-německým vztahům, pohraničí Čech a Moravy. Dobové fotografie.
Doporučuji
(SPOILER) Velmi silný prožitek autor přichystal pro svého čtenáře.
Klademe si otázky a hledáme vlastní odpovědi, ať patříme to té či oné společenské třídy.
Každý ví, že nemůže tvrdit, že se ho netýká, co se právě děje ...
Nezáleží, jak dlouho spokojeně či nespokojeně žijeme, ale jak se projeví laskavost v našem rozhodnutí.
Jak projevit svou lidskou podstatu , tedy žít a nechat druhého taky žít, aby i on si mohl svobodně utvořit vlastní názor a vnímal odpovědnost za svůj život i svojich potomků.
Autor odhaluje rozmařilost elit, naprostou vyprázdněnost a odtženost od
reality, kde pro soucit s druhým, místa není. Fašismus je slepý.
/PS:Opět "elitářům" hákové kříže nevadí...? opět nevadí ani bezpočet zbytečně mrtvých... pro elitářský život ?
Umí elita rozeznat humanitní pomoc od útočných zbraní? Pro mnohé tragická ztráta a pro několik vyvolených zisky?
Promění elita jedním klikem občany ve vojáky? Dopis odeslaný do datové schránky je považován za doručený...?!/
Kniha splňuje mrazivé téma čtenářské výzvy.
Přečteno: 871, hodnoceno: 82% - 669krát, komentováno: 169, nejvíce palců: 119 alef.
Doporučuji.
Doporučení výstižně vyjádřila v závěru svého komentíře: cérka 30.3.2024.
(SPOILER) Krize ve 30-tý letech 20. stol. zesiluje negativní vlastnosti, které probublávají ven a zviditelňuje se pokrytectví, klam, faleš, podvod, přetvářka, nenávist. Porozumění, pochopení ustupuje do pozadí. Zavládne netečnost, lhostejnost, tupost, omezenost, bezcitnost, nezúčastněnost, apatie, pasivita, odtažitost. Když toto zasáhne konkrétní bytost, zažije intenzivní zásah blížícího se, neodvratného konce.
Mladý muž ztrácí domov, svůj dosavadní život... Nachází práci u vdovy na statku. Oba zápasí se složitým osudem a vzájemně si vychází vstříc, vzniká vztah... Tak jak slibně začal, tak náhle končí tragicky, bolestivě, bezcitnou nenasytnost příbuzných...
Uprchlý vězeň na recepci zavil dva vysoké státní úředníky. Motiv: měl jsem všeho dost...
Autor napsal 200 románů, 150 povídek. Přeloženo snad do všech jazyků, do češtiny 99 knih. Desítky děl zfilmováno. Za mne: dost dobré.
(SPOILER) Leporelo o hodnotách, který jsou srozumitelní i dvouletému . Ilustrace Ondřeje Sekory upoutají každého, na prvý pohled a jsou nezapomenutelné.
(SPOILER) Jihnu dojetím nad knihou, kterou jsem před časem odložila, protože jsem se chtěla oprostit od strastí starověku, kdy tekla česká krev proudem. Obsah mě opravdu nelákal, spíše odrazoval. Děsil mne jen pohled na přebalu. Tohle nemusím...
Dnes kniha za mnou přišla a promlouvá zdvořile a působí přívětivě, ostych ustoupil do pozadí a katova kápí vypadá vznešeně. Najednou před zrakem se zjevuje charizmatická, vzdělaná osoba, která žádá promluvit a být slyšena , přináší svědectví o potlačování rebelství cizáckým panovníkem, kterému zájmy českého lidu neležely na srdci. Naopak zbavoval je městských práv, rozeštvával proti sobě . Vyššímu stavu slíbil beztrestnost za odboje při odebírání městských privilegií. Panstvo z chamtivosti zradilo městský stav.
Braun poukazuje na nesvornost stavů. Jen vzácní jednotlivci pochopili , že je v sázce svoboda celého českého národa. /Dnes volit jen politiky, kteří se nevzdají svrchovanosti českého státu tj, práva veta v evropském parlamentu...
Podporovat nízké, sobecké charaktery, derou se do řízení státu...? Víme o nich?/
Autor na historickém pozadí vyzvedá pro současníky vzory pevných charakterů, pevných zásad. Jen takoví lidé mohou klást základy příštímu svobodnému zase českému státu.
/Aby bylo jasno Bobošíková, Bez obalu: Stačilo - Konečná, profesor Dr....., profesor Peter Staněk, docentka Ilona Švihlíková ekonomka, filozofka Anna H....... z Filozofické fakulty KU Praha, Okamura, Alena Schillerová, nutno ověřit jejich program, odpovědnost je vymahatelná v příštích volbách.../ Máme lidi, kteří preferují české zájmy.
Mohla bych nechá řádky vlát, jak českou vlajku /nikoli č. prapor/, ale nevím zda to bude okamžitě vymazáno, nevím zda cenzurují lidé nebo ještě nebezpečnější umělá inteligence, ta morálku nezná, řídí a plní zadání a pokyny.
Kniha mě pohladila a uchvátila nejen vizuálně. Nádherná vazba, okouzlující tisk, na noblesnosti neubral ani zub času, který zanechal stopy, že našla své čtenáře a zůstala v domácí knihovně. Po generace se předávala jako skvost, povznášející ducha a připomenutí, že můžeme být právem hrdi na své předky, kteří nám zachovali a předali mnohé bohatství. Nepřipravme o ně naše potomky?
(SPOILER) Podobnou sbírku pohádek, co do národní rozmanitosti , jsem v ruce zatím neměla. Nalákala mne možnost, seznámit se , jak to dělají pohádkáři jinde. Jaké příběhy poslouchají děti nejen na našem kontinentu. Četla jsem nejprve pro sebe a pak teprve vnukům. Když další večer chtěli pokračovat, zeptala jsem se, kam až to slyšeli...? Usínají pravidelně , mobily se vypínají před večeří a jde to, prozatím...
Pohádky v dospělosti budou spát a dospělí bdít...
(SPOILER) Potřebujete si odpočinout? Recept rozdává Martina Boučková.
(SPOILER) Leporelo skýtá spoustu mezigenerační zábavy. Slovní zásoba: co vidíš na obrázku? , postřeh: kde je to? Barvy? Obkreslování a pak vymalování, na výstavu nebo dárek pro maminku. Později vytvoření leporela. Nebarevný karton z balených, krájených půlek chlebů z obchodů. Vystřihne se pruh a poskládá se do harmoniky. Obrázky z časopisů, lepidlo a vymyslet jednoduchý příběh, na výstřižky.
Pro malé čtenáře nakupuji v antikvariátu a ty mohu darovat nebo zajdu předem do knihovny.
Výše uvedené leporelo jsem jen rychle prohlédla a doporučuji pěstovat vztah od mala. Kniha je kniha. Je na člověku poznat, že s literaturu se setkal jen ve škole. Přitom nejde pouze o znalosti obsahu...
(SPOILER) Werich citace: "Miluji Fanču /vnučka/, všechno do dělám, od dýchání po vydělávání peněz, je kvůli ní. A pak teprve kvůli Janě."
Interakce mezi lidmi s různými povahami, které spolu žijí na stejném místě , jak na pracovišti nebo doma, společně vytvářejí atmosféru... Někdo životní energii věnuje rodině, někoho pohltí práce...
Příběh velikána, který žil stejně jako obyčejný smrtelník, starosti ho nemíjely.
Přicházejí běžné problémy, na které nezbývá energie a odsouvají se až přijde tragédie, platí se zdravím... Toho koho nejvíce milujeme, necháme na pospas osudu.
Dcera Jana se narodila /18.10. 1935 Praha - 9.5.1981 Praha/ Zdeňce a Janovi /manželé od r. 1929/. Zdeňka / rozená Hodková/ výborně překládala z angličtiny a navrhovala kostýmy. Jan byl vždy středem pozornosti i žen. Ve vile na Kampě pořádal setkávání s kumštýři. V domácnosti vypomáhal Karel Koliš v 70-tých letech.
V r. 1963 se stal Národním umělcem. S dcerou Janou pracoval v letech 1963 až 1971.
Kniha je skvělá, zařadila jsem ji do "čtenářské výzvy." Na dovolené jsem byla ve Velharticích, kde Werich a Voskovec čerpali síly, aby mohli tvořit. Vzájemně se inspirovali, stejně chápajícím humorem. Seznámil je bratranec Werich. Spolu na gymnázium i na právech /nedokončili, rozhodli se pro divadlo/.
Před nacizmem odjeli i s rodinou do zahraničí. Dostali se do speciálního seznamu zatčených : 14. a 15. místo. Janě tři roky, po válce se všichni vrátili.
Jana se starala o Fanču i nemocné rodiče, sama bojovala s rakovinou děložního čípku. Otec měl nemocné srdce a slavíka v krku, po operaci - rakovina hrtanu. Matku postihla duševní nemoc. Janě situaci neulehčovala, jen výčitky a kritika, trpěla podezřívavostí a osamělostí, nesnášela společnost.
Fanči po tragedii se ujala na přání Jany kamarádka . Soudně svěřená od 13 -ti let do péče Daniele a Michalovi Pakům. Ti měli syny Tomáše a Jirku. Fanča vystudovala na filozofii pedagogiku ošetřovatelství. Sklon o někoho pečovat podědila po své mamince Janě.
Fanča se v r. 1989 seznámila s imigrantem Japem Hulíkem, zetěm osobní sekretářky Wericha. Provdala se za něj a mají spolu dceru Janu. Žijí na předměstí Curychu.
Fanča si ponechala chalupu ve Velharticích. Do Čech se přijela rozloučit se svou druhou mámou. Má nevlastního bratra, podoba Wericha jako by mu z oka vypadl.
Nikdo z nás nemá na růžích ustláno. Život je od toho, aby se žil.
MISTR každému poskytoval moudrá slova a recept na život : s humorem to jde snaze...
PS: Život není takový, jaký chceme, ale potřebuje každého z nás.
Bez důvěry není vztah. Důvěra znamená dát druhému možnost, aby nám ublížil a současně si přejeme, aby to nebolelo.
Přátelé, hody hody doprovody ..., užijte si velikonoce !
(SPOILER) Ani leváci nemusí být na ruční práce "leví"... Je třeba předávání dovedností. Profesor Peter Staňek a zajímá o vše možné a o pěstování citu v prstech ví své a zastává názor. V době klikání do klávesnice je zapotřebí, aby jsme neopomněli držet tužku , každý dotyk nenahraditelně prospívá mozkové svěžesti.
Kniha není tak atraktivní jako bývala kdysi, ale dokáže překvapit. Výšivka ..., neláká? Dokážete vytvořit krásu. Alespoň si v knihovně vyhledejte autorku a podívejte se na několik stránek, pak se rozhodnete...
(SPOILER) Citace: "...spolupráce Longena s Burianem...jejich neustálé hádky, rozchody, ubodřovačky jsme nikdo z jejich okolí nebral vážně. Patřilo to k věci, a ti dva byli příliš velkými umělci, než aby trvali na malichernostech, zvláště když ani jeden z nich neměl urážlivou letoru." Polní maršálek byl první Vlastův zvukový film.
Burián byl tělem i duší Sparťan, když ho však Sparta naštvala, odpovídal po svém. Vtipným, inteligentním humorem . Vyškrtl z názvů stejná písmena:
SpArtA - SlAviA, vzkazoval Slávisté jsou lvi a Sparta prt...
Neuvěřitelně povedená fota. Moc se mi líbí Vlasta s Voskovcem a Werichem viz str. 105.
Jsem skvělému novinářovi Ivanovi Černému vděčná za vytvoření tohoto památného díla. Nic neubírá na jeho hodnotě ani brožovaný, "sešítkový" formát, ba naopak: čtenáři mohou nosit stále u sebe a v blízkosti srdci. Kdykoliv je třeba se rozveselit, víme že nemusíme hledat daleko.
Zároveň děkuji všem prodejcům, kteří zachraňují knižní poklady a trpělivě čekají na nového kamaráda, který bude dále pečovat o Buriánův odkaz : jsem tu a vždycky budu pro vás a pro váš úsměv a dobrou náladu.
Skvělá kniha pro Vás!
(SPOILER) Základy kulečníku včetně názorných obrázků. Už slyším zvuk napínavého souboje. Boduji vysoko nenápadnou brožurku, která prozrazuje , jak zabodovat.
(SPOILER) Koření si zahrádkáři vypěstují, zde najdete i návody , jak na to. Tedy kromě popisu koření, jeho prospěšnosti, využití, včetně receptů / uspořádali: Jan Diensbier, Alena Vlčková , také krásné a vtipné, černobílé ilustrace, / pátá "kuchařka" klubová prémie/ a slovníčku pro cestovatele / v jazyce anglickém, francouzském, německém, ruském, polském, maďarském, rumunském/.
Klubové prémie jsou vzácné třešničky na dortu, doporučuji k rozšíření obzoru. Mile překvapí a potěší. Doporučuji k zakoupení .
(SPOILER) Není komik jako komik. Není herec jako herec. Když dva dělají totéž, nemusí to být totéž. Co by tak pan Werich řekl na výkon herce, který předstírá, že je prezidentem a všechny šokoval..., chtěl by nás zatáhnout do třetí světové...?
...za roli Oskara a s těmi, co to umožnili , odeslat na nekončící dovolenou na Měsíc..., nebo raději na Mars, aby nezbylo palivo na návrat.
Bez váhání knihu doporučuji.
Než se začtete, jukněte zde na jeho citáty. Okamžitě mne vystřelí z jakýchkoliv strastí a mám pocit, že si povídám s přítelem u sklenky a fluidum tančí kolem nás.
(SPOILER) Bohatství není v majetku, ale v nás a všude kolem nás, vlastnictví je pomíjivé. Po 2. světové válce a po r. 1948:
Přišel mráz dříve a brambory na poli neměl kdo vykopávat. Lidé dostali práci stabilnější v JZD. I koně si mohli po práci " z jezeďácké stáje" pro sebe vypůjčit. Nebyl jejich a tak uštvaný kůň dlouho nevydržel. Místo ovsa a odpočinku jen rány bičem.
Pak přišla opět nová doba po r. 1989 a spravedlivé vrácení majetků ?...
Klaus: bylo by naivní si myslet, že majetkové poměry mohou vrátit , tak jak byly...
PS: jsou matriky, rodná čísla žijících potomků, atd., ale politická vůle byla jinde a ta rozhoduje.
lidé se demokraticky přihlásí o svá práva dle ústavy. Zatím nás to politici nenaučili /nic proti nikomu, jen škoda, že člověk dozrává postupně a věci pochopí časem.../.
Moc se mi líbí porovnávat popis dob minulých v knihách se vzpomínkami předků včetně reality, která z toho vzešla.
Podle mého názoru vzdělaná, beztřídní společnost dokáže zajistit důstojný život od kolébky pro novorozeně až po hrob pro seniory. V ČR nyní mnozí pozůstalí se loučí bez pohřebního obřadu a bez místa pro uložení ostatků... Kultura zde nemá místo? Tímto směrem chceme pokračovat? Citová výchova probíhá v rodině, proto stát přestal podporovat rodiny, aby lhostejnost světem zavládla?
/Na poli pracoval kde kdo, aby bylo co jíst. JZD stát nechal "zprivatizovat" a dnes stát podporuje zemědělce, aby obstáli v konkurenci a jak? Jen státní dluhy a dluhy a úroky...! Vláda neustoupí nátlaku! Státní pokladna prázdná, má díry...
Víra v peníze je silnější než víra v Boha. Před nim jsme si všichni rovni a svobodni! Kdy to pochopíme... V demokracii je nutná pluralita a v ní úcta navzájem, bez nálepkování, respekt, komunikace, spolupráce pravice i levice ve prospěch občanů, v duch listiny lidských práv. Bez levice není demokracie! Slabé, nemocné, děti a seniory nemá kdo bránit a hlavně prosazovat jejich ústavní právo na důstojný živit. Bez obalu: STAČILO./
Důležité je bohatství v člověku, aby se mohlo projevit všude kolem něho.
Knihu doporučuji a podpořit zemědělce taky.