Zdekat komentáře u knih
Kniha možná trochu mate svým názvem, je to více kniha o duchovním rozvoji v paradigmatu křesťanské církve a křesťanům je primárně určená, taky jsem na ni narazil v nějakém seznamu doporučených křesťanských knih. Text je protknutý biblickými citáty, modlitbami, příběhy věřících. Předpokládá také určitou orientaci v základech psychologie.
Dotýká se různých závislostí - dá se asi vztáhnout na cokoliv, co člověka zotročuje. Pornografii se ovšem věnuje primárně – citlivě ukazuje, jak časté (jakékoliv) sledování porna dokáže napáchat zlo v osobním životě, rodinných vztazích, na sebevědomí a sebeúctě, jak činí člověka nesvobodným. Poukazuje ale také třeba na újmy herců, a jak se na nich sledováním porna divák podílí.
Člověk by si měl, podle autora, na každou ze 40 kratších kapitol nechat nejméně jeden den, k tomu vést deník pokroků, plnit navržené úkoly a najít si mentora, se kterým bude konzultovat svoji cestu od závislosti. Obdiv, pokud by někdo takto s knihou pracoval. Už první kapitola nás vyzývá k definování životních cílů a smyslu života. A pak postupně pročítáme, co udělat, aby smysl života a cíle nebyly závislostí ohroženy. Toho ale bez pomoci Ježíše Krista, zpovědi a svatého přijímání dosáhnou stejně nelze.
S knihou jsem takto nepracoval, i tak ji považuji za velmi přínosnou, nutí k zastavení a zamyšlení.
Druhý díl trilogie, četl se lépe než první, už jsem se orientoval v postavách a jejich vzájemných vztazích, děj věrohodnější ve smyslu historických událostí a známějších míst - aspoň pro mě. Prvně jsem do druhého dílu nechtěl jít, teď přečtu i třetí...
Emotivní popis genocidy v Bosně s řadou osobních svědectví. Obava z válečných hrůz a s nimi související strach o holý život se nás pořád ještě týkají, nemusí jít jen o vzdálenou minulost nebo místa v jiných částech světa. Soubor velmi autentických reportáží, které vznikly bezprostředně po ukončení bojů před téměř třemi dekádami.
Asi pro mě až hodně náročné, ale neuškodí si občas přečíst knihou z jiného kulturního rámce. Nemá jasný příběh, ale postavy a některé dějové linky udržují četbu zajímavou až do konce i když jsem určitě spoust věcí v kize nepochopil.
Obdivuhodný je působ, jakým dokázal autor jako tazatel vést rozhovory. Na jedné straně se zajímavými, ale pro velkou část obyvatel asi i svým způsobem podivnými lidmi. Samotáře přimněl otevřeně vyprávět svoje životní příběhy způsobem, které nutí k zamyšlení nad vlastními hodnotami, přitom všichni vyšli z textů s vlídnou důstojností.
Ideální kniha pro odpočinkovou, ale ne úplně nenáročnou četbu. Love story ale s fundovaným přesahem do neznámých témat zapojení žen letecetva v době 2. světové války, historie oděvní módy. Líbila se mně i Pařížská švadlenka, tato kniha asi o kousek lepší, uvěřitelnější.
Krásné, klidné, starosvětské čtení...
Životní pouť duchovního Holoubka je zároveň zdrojem poznatků o chodu katolické církve na počátku minulého století.
Možná už je těch knih s tématem holokaustu až moc, není ale asi na škodu si pořád připomínat, čeho jsme jako lidstvo schopni. Toto je ten z výrazně lepších příběhů, osud bohatého židovského děvčete se čte skoro sám.
Zajímavě je načrtnutá otázka promarněné možnosti útěku před přicházejícími běsy. Jak se rozhodnout k tomu vše opustit, zariskovat a odjet do nejistoty, namísto víry v to, že vše ještě třeba dobře dopadne.
Díky výzvě člověk natrefí na opravdu zajímavé knihy, perličky.
V silném, smutném a také povzbudivém příběhu jsem se seznámil se ženou úžasného osudu, s doktorkou Vlastou Kálalovou.
Četl jsem cenzurovanou verzi se strachem z ideologického zatížení, politice se ale příběh téměř nevěnuje. (I islám je tu popisován bez nějakých soudů a s úctou k odlišné kultuře - jezídi, kurdové, šíté i sunité - mezi všemi měla totiž přátele.) Určitě se ke knize vrátím, ale ve vydání po roce 1998, snad už necenzurované, nějaké momentky byly přece jen zamlčené.
Nechal jsem si na velikonoční období, jednoduché vysvětlení principů křesťanské víry, jen trochu poplatné době vzniku (2. světová válka) a proto i trochu archaické pro dnešní čtenáře, byť základy křesťanství jsou neměnné.
Krásné provedení vázané knihy, kvalitní ilustrace, pro čtenáře se zájmem o umění. Eco se zamýšlí nad tím, co bylo považováno za krásné v jednotlivých epochách evropského prostředí a jak byla krása definována filozoficky, umělecky... Občas náročné čtení odkazující k řadě termínů, osobností a definic předpokládající docela velké historické znalosti. Hodně věcí jsem dohledával.
Ta kniha měla pro mě tři rozdílné části. Do ukončení studií doktorů na Harvardu je četba skvělá – spousta zajímavých a vykreslených postav, které se přitom vůbec nepletou, vhled do fakt náročného studia budoucích lékařů, klobouček. Po té se vše točí hlavně kolem páru hlavních postav. Je zřejmé, že vše spěje k jejich soužití, ale až bolestně, zdlouhavě. Závěr byl už jen rychlý, zbrklý, neuzavřené dějové linky - třeba rozepsaná kniha o doktorech.
Sice velmi čtivý, napínavý příběh, trochu love story, ale hrůzy holokaustu jsou popisovány hodně zjednosušeně oproti jiným knihám s tímto tématem, až zlehčeně. A mám v příběhu navíc problém s věrohodností, příběh je sice sepsaný podle „skutečnosti“ - ovšem vzpomínek starce, které už nejdou nijak v popisovaných každodenních událostech ověřit. A tak jsem měl při četbě silný pocit, že je celý příběh tatéra docela vylepšovaný, přikrášlený.
Já nevím, moc jsem se do děje nedostal, hodně postav, náhod, komplikované vyšetřování vedené farářem místo detektivů... Ale kriminálky moc rád nečtu.
Druhý díl lepší prvního, skvěle popsaný těžký život lidí za první republiky. Příběh působí přirozeně, uvěřitelně, bez nutnosti náhodných berliček posouvajících děj dál. Postavy z předchozího dílu jsou vtaženy do zásadních historických událostí přesahujících Karvinsko, tam díky polské otázce a zaměření oblasti na hornictví byly národností nenávist, ekonomická krize i válečná bída katastrofálnější než jinde. Děkujme za klidnou dobu, ve které žijeme a chraňme si ji. Kdyby se musela nějaká kniha číst povinně, tak klidně tato - a nejen na školách.
Pěkná kniha nejen pro mládež. Dojemný, smutný a hlavně milostný příběh dotýkající se otázek smyslu bytí...
Po náramném seriálu Božena jsem si musel Babičku přečíst znovu. Seriál mně naboural zažité klišé o Boženě Němcové jako školometské profesorské spisovatelce a i díky tomuto kontextu se kniha četla úplně jinak.
Nemá sice žádnou napínavou dějovou linku jako dnešní bestsellery, ale ani děj úplně neschází (Kristla, Viktorka, Hortenzie). Pravda, rozvláčnější druhá třetina byla trochu obtížnější, v té době se ale jistě knihy četli jinak, ne tak rychle jak chceme dnes.
Krásná poetika jazyka a krásný popis idylického, pomalejšího a prostšího žití tehdejších lidí - byť jejich život byl jinak v mnoha ohledech náročnější než dnes - dává právo tomuto románu a autorce na svoje vysoké ocenění.
Bez čtenářské výzvy bych po cestopisu H+Z nikdy určitě nesáhnul, byl ale v knihovně s názvem na 21 písmen, a nakonec příjemné překvapení. Z knihy dýchá cestovatelská romantika z doby před masovou turistikou. Byli to opravdu borci, pro generaci té doby ikony oprávněně. Nejsilnější momenty knihy popisují jejich vlastní příhody nebo příběhy krajánků. Popisy zemí ale už dnes zastaralé a zbytečně obsáhlé, komoušské ideologie naopak nemnoho. Doplnil jsem i o jejich autentický film Z argentiny do Mexika.
Seriál jsem neviděl, hodnotím jen na základě četby a nevím, nejsem úplně nadšený. Celý příběh Rolfa mi přišel nevěrohodný, s řadou nepravděpodobných situací, které posouvaly děj kupředu. Ale napětí a styl vyprávění nutí knihu dočíst, akční, bojové scény vtáhnou čtenáře do děje, krásné jsou také plány měst a určitě plusem snaha o zachování trochy známých historických faktů. Dvojku ale už asi ne.
Kniha koupena do čtečky už dříve, rozečtena a odložena. Přišla mi (mylně) zmatečná, roztříštěná s řadou nesourodých postav. Vrátil jsem se k ní jen a jen díky recenzím na těchto stránkách a zakousl jsem se do ní silněji - nejprve se stejnými pocity, vydržel ale déle a vše začalo dávat smysl, objevil se barvitý a plastický obraz pozoruhodného osudu Jakuba Franka a jeho následovníků. Bonusem je, že část příběhu je zasazená do mého rodného Brna, a že jde o románový popis skutečných událostí plný historických osob. Ve čtečce bohužel bez krásných obrázků (staženo i v pdf). Doplnil jsem bakalářskou prací Petry Čtvrtníkové Frankismus na Moravě z roku 2006.