Zemanka53 komentáře u knih
"Příjemné čtení, které pozvolna plyne. Ale souhlasím s názory, že druhá část příběhu, odehrávající se v době nastupujícího nacismu, následně druhé světové války a odsunu, je málo propracovaná. Rovněž bych přivítala podrobnější rozpracování tohoto období a nastínění dalších osudů. Jakožto ašský patriot, mám k oblasti vztah a jsem přesvědčena, že v našem kraji je ještě mnoho skrytých příběhů, které by si zasloužily knižní zpracování.
První z příběhů Vzpomínky na velrybu s mrazením v zádech člověku připomene současnou celosvětovou pandemickou situaci. Jen je dobře, že koronavir není tak moc nebezpečný a rychlý jako druh "španělské chřipky" z tohoto příběhu. Ale i v něm se lidi v nejhorších chvílích dokáží spojit a obětavě pomáhat. Což je vlastně jediné možné řešení, jak se dostat z krizové situace. Přes počáteční váhavost jsem se do knihy začetla tak, že se mi ji nechtělo odložit, dokud nebude situace vyřešena. Závěrečné řešení vyznívá optimisticky s vírou v to dobré v povaze lidí. Ale zanechal ve mě moc příjemný a milý pocit.
Velice čtivě napsaná kniha. Situace v Itálii v době druhé světové války není tak všeobecně známá jako v jiných částích Evropy. Všichni víme, že Itálie byla spojencem fašistického Německa, ale neuvědomujeme si jak tuto dobu prožívali běžní lidé v Itálii. Velmi zajímavé porovnání židovské a katolické víry. Nelze ovšem říci, že by jedna byla nadřazena druhé.
Situace, ve které církev pomáhá příslušníkům své vlastně "opozice" tj. židovskému obyvatelstvu je neuvěřitelná a myslím, že v podstatě neznámá. Milostný příběh obou hlavních hrdinů na pozadí těchto událostí je vykreslen velmi poutavě a děj lehce plyne.
Přes hrůzy, které byly součástí té doby a které nebyly v knize opomenuty jde o milý příběh. Jen ta poslední náhoda - závěrečné setkání a narození dítěte přímo na boží hod vánoční je již snad už trochu na hraně.
Doporučuji všem k přečtení.
Průřez dílem našeho jediného básníka , nositele Nobelovy ceny nepotřebuje komentáře.S jeho prvními verši jsem se setkala již jako dítě - Maminka. I později během let jsem jeho verše průběžně potkávala. A vždy mi při nich bylo krásně. Někdy krásně smutno, někdy dojemně, mile. Ale vždy to bylo krásné setkání. Tak i dnes, při čtení tohoto výboru z díla, je mi nějak svátečně. Nepopsatelně krásně.
Poutavě napsáno, vynikající je průběžné srovnávání se známou verzí, které přitom děj vůbec nenarušuje. Opravdu je to zcela jiný pohled na tuto dávnou historii Čech.
Nádherná, i když ve své podstatě až hrozivá. Jak by se člověk zachoval v Mařině situaci.
A co by se snažil zvládnout, kdyby se pevně rozhodl, že mu zbývá jen pět dní. Čte se moc
hezky, ale je to silný nápor na emoce.
četla jsem ji v mladém věku, strhující a poutavě popsané dobrodružství autora.
Povídky velmi čtivé i napínavé. Některé donutí i k zamyšlení