zirafinec komentáře u knih
Typický komentář ke knihám, které jsou tak dobré, že nevím, co bych k nim dodala. Krásná kniha, krásný styl psaní, krásně vykreslené postavy, které rozhodně nejsou ploché, krásné "obrázečky" na některých stránkách, krásná obálka (no posuďte sami!), hlavní hrdinka má krásný sklon krásně štvát všechny, které nemá ráda a všem krásně míchat kartami, jedním slovem prostě KRÁSA. DOPORUČUJI TISÍCKRÁT VŠEM!
Tak-tohle-je-prostě-BOMBA! Úžasně napsané, postavy nejsou ploché, děj je skvělý... Do postavy jsem se vžila, spolu s hrdinkou nesnášela Severa, Dejlu, Maryšku a Marka, smála jsem se Žábovi,... Jediné negativum je, že hlavní zápletka je na tři stránky. Prostě doporučuji, doporučuji, DOPORUČUJI! Pokud jste to ještě nečetli, tak to rozhodně udělejte, protože se musí líbit všem. Ještě jednou - doporučuji.
Jedna z mých oblíbených sérií, určitě po ní sáhnu znovu (to už bude počtvrté). Mám ráda všechny díly až na devítku (viz můj komentář u Bez práva na život). Rozhodně doporučuji všem milovníkům fantasy.
Ilustrace se mi tedy moc nelíbily - bouralo mi to moje představy a například Terezka vypadala dost příšerně.
Líbí se mi, že jsou zde vysvětlená kouzla. Například neviditelnost není abrakadabra, ať jsem neviditelný, ale je tam přímo vysvětleno, co s tou magií kouzelník dělá.
(SPOILER) Nedokážu hodnotit více, než třemi hvězdami. Děj mi přijde neskutečně podobný šestému dílu - Otrocké kráse (viz první odstavec v části s možnými spoilery).
Terezka mi je strašně nesympatická, jak si "omotá" kolem prstu úplně všechny. V minulém díle to bylo několikrát řečeno - bylo tam asi tohle: " Škola se v žebříčku Hančina zájmu posunula až na druhé místo. Na prvním teď překvapivě byla péče o Terezku." nebo Zachariáš: "Omotat si trpaslíka kolem prstu hned při prvním setkání, to se jen tak někomu nepovede." Naprosto přebila hlavní postavy Hanku, Rafana a Sváťu.
Na druhou stranu, jakkoli mi byla Terezka nesympatická a příběh jasný, od písmenek se nedaly odtrhnout oči. Vždycky to bylo: "Tak si přečtu jednu kapitolu... Dobře, tak dvě... ÁÁÁ, to je tak napínavé! Jen si tady dočtu, jak to skončilo... Tak jo, ještě jednu poslední kapitolu... Dobře, ještě jednu, ale úplně poslední kapitolu... OK, ještě jednu nejposlendější si přečtu, ale už opravdu bude poslední..." Autorka si prostě umí vynutit čtivost, za což knize děkuji.
Poslední věta anotace ( "Pokud chcete poznat Hanku, Rafaela a Sváťu, začněte číst od začátku!" ) podle mého názoru nedává smysl. V této knize se už o "hlavních postavách" nedozvíme skoro nic.
Za mě nejhorší díl série.
MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY!!!
Podobnost se šestým dílem je opravdu očividná. Zase: lidé, kteří mají Martisovu krev/ jsou označeni sitbely musí zemřít, protože jinak by mohli ohrozit celý svět. V čele s Hankou musejí projít nebezpečným světem z iluzí/ nebezpečným podzemím, aby se dostavili na dračí rituál/ k aberilskému knězi, kde nastanou komplikace. Nakonec však najdou dostatečný počet draků na obhajobu/ zabijí aberilského kněze a všechno dobře dopadne.
Ten konec je takový nemastný neslaný. Na závěrečnou kapitolu devítidílné série bych čekala něco lepšího. To, že ochránci zase přijmou Rafana do svých řad, bylo dost jasné. Že se Hanka nakonec do Sváti zamiluje, bylo celkem pravděpodobné už od prvního dílu.
Nijak nezaostává za ostatními díly.
Nevím, na co bych poukázala... Kniha má spád, vše je krásně propletené, Sváťa se nepřestává chovat jako Sváťa, což oceňuji, navíc ho autorka nevyhodila z děje jako v minulých dvou dílech - to se teď stalo Rafanovi. Akorát Lída se chová až moc hloupě.
Doporučuji.
Moc pěkná kniha, rozhodně stojí za přečtení.
MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY!!!
Ach jo, proč se jen Sváťa nemůže v knize vyskytovat častěji? V pátém díle ho uklidili k druidům, nyní ho nechali ve škole... S jeho apetitem jsem si ho fakt oblíbila. Že by ho Quinwalu neuživili...?
Slovo "kasárna" bych skloňovala spíše podle vzoru žena (v knize se objevuje skloňování podle vzoru město) avšak podle Google jsou obě varianty správně.
Zik a Matyáš se stanou členy Velké sedmy. To bylo jasné, jakmile tam přišli. Daleko zajímavější by bylo, kdyby do osudí dovolili sáhnout Horovi a ukázalo by se, že se má stát "ochráncem" města Quinwal.
Autorka vykreslila mágy jako hrozné pitomce. Ale zároveň to vždy byli "ti moudří". Takže trochu zvláštní.
Cestování mezi světy jednou velkou bránou mi přijde zajímavé. Že je Hor cestovatel by mě opravdu nenapadlo.
Jak si už i hlavní postavy uvědomují, že zrovna ony jsou ti, na které se lepí problémy a dobrodružství, uvědomíme si, že to je opravdu zvláštní, že zrovna trojici sirotků se stane tolik dobrodružství. Jsou to zase typické hlavní postavy (pokud jste na to ještě nepřišli, tak do konce odstavce nečtěte. Mohlo by vám to zkazit požitek z knihy). Sirotek, zjistí, že je něčím zvláštní, dostane se do nějakého místa, kde mu pomůžou ten talent vypilovat, zjistí, že jeho rodiče byli "něco extra" a nakonec se z něj stane důležitá osoba království.
P.S. Matyáš z jiného světa je jako Matyáš z našeho světa?
Co napsat, že? Kniha je pěkná, prostředí pěkné, nedomyšleností se tu moc nenachází, takže to mohu shrnout jedním slovem: DOPORUČUJI.
SPOILER!!!
Vážně mě štve ten spoiler na obálce. Kniha se jmenuje "Vrať drakovi, co je jeho." Což znamená, že někdo, pravděpodobně Hanka jakožto hlavní postava, bude muset nějakému drakovi něco, co mu asi ukradla nebo nedopatřením vzala. Takže to máme hlavní zápletku. V anotaci je napsáno: "... Karmaneuduna žádá, aby její syn Plam dostal zpět část své dračí osobnosti,..." Bezva! Takže teď můžeme zavřít knížku a sáhnout po dalším díle. To ale neznamená, že knihou nějak opovrhuji!
Musím říct, že Hanička se nám pěkně vybarvila - je sestra Zuřivého Plamene, což znamená, že jedna z jejích matek je dračice Ctihodná Uznaná starší Karmaneuduna. Další její matka je L'gala a otec R'íhan, jednorožci. Dále splnila sesterský slib s Omaulou, takže je z ní rázem dcera Ctihodné Delfity Marely. Poté má (nebo měla - nebudu prozrazovat další díly) biolgického otce a matku, lidi. A korunu tomu nasadí její "otec" Vron, kouzelný džin. Ještě příbuzenství s harpyjemi a běsy ( viz následující díl) a je z ní hotový mezidruhový spojník. Musím říct, že to je opravdu skvělá "náhoda".
P.S. Nevíte někdo, jak se čtou jednorožčí jména?
Nevím, co zde napsat - kniha je krásná, postavy skvěle vymyšlené, trocha nelogičnosti tu sice je, ale co se dá dělat, zajímavé mi přijdou harpyje a jejich pohled na dobro a zlo... Prostě úžasná kniha. Tento komentář asi nikomu nepomůže, ale nevím, co by stálo za napsání. Škoda jen, že tato kniha je spíše o Tomovi a Samovi.
Moc pěkná kniha, patří mezi mé oblíbené. Kniha se čte až moc rychle - přečetla jsem ji za jedno odpoledne. Doporučuji.
MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY!!!
Kniha je krásně napsaná, autor měl úžasný nápad. Chybí mi popisy postav - lidi si musím představovat spíše po dle ilustrací, než podle textu.
Zajímalo by mě, jak může lev zpívat, ale to je asi kouzlo knihy :-).
Co se vlastně stalo s královnou Jadis? Je to ledová královna z následujícího dílu? Královna Jadis je celkově dost zvláštní postava. Nerozumím, co se jí děje v "mezistanici" kouzelném lese.
Krásná kniha - příběh Hanky, Rafana a Sváti si (alespoň v doporučené věkové kategorii) nemůžete nezamilovat. Sérii už čtu potřetí, ale to v mém případě není nic neobvyklého :-) Vše je krásně popsané a nemám u této knihy nic, na co bych si mohla stěžovat, nebo se na něco doptávat. A Plavík je mi neskutečně sympatický, taky bych takového chtěla :-D
P.S. Všimli jste si, že se kniha jmenuje Ostrov Zasvěcení, ale v knize je vždy ostrov Volby?
Co dodat... Harry Potter je prostě třída. Jediné, co zde musím napsat je, že ilustrátor obálky konečně opustil styl prvňáček-který-dostal-nové-Giocondy. Za což mu opravdu mnohokrát děkuji - každý den se dívat na ty předchozí obálky mě ubíjelo. Doporučuji číst před filmem.
Strýc Veron řídil auto a přitom si stěžoval tetě Petunii. Rád si stěžoval na všechno možné: lidé v práci, Harry, městská rada, Harry, banka a Harry - to byla jen některá z jeho oblíbených témat. :-D
Tohle. Je. DOKONALÝ. Sice to už čtu podruhé, ale tahle série vás neomrzí. Kdokoli jste si to ještě nepřečetl, tak to napravte, protože to je prostě úžasný. Mám ale jeden zásadní problém - to se v Bradavicích nemusí učit nějaké normální předměty? Zeměpis, matematiku, český (v tomto případě anglický) jazyk apod.? Vždyť bez těchto předmětů se prostě v mudlovském světě nemůžou ukázat!
P.S. Nevím, kdo navrhoval obálku, ale měli by ho okamžitě vyhodit.
Kniha je zase moc pěkná, doporučuji. Myslím, že by poznámka autora měla být před každým příběhem, protože pak je v tom trochu zmatek, kdy se co děje. Další díl už ale číst nebudu, protože už jsem ho jednou četla a moc mě nebavil.
TATO ČÁST MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY!!! Smrt hrdiny- Bylo velmi zajímavé dozvědět se pravdu o Willových rodičích. Zajímalo by mě, co by Halt dělal, kdyby na Redmontu nebyla opatrovna?
Kalamář a dýka- Jsem ráda, že se v příběhu konečně ukazuje Gilan. Nechápu tu lest na Foldara. Kde teda byly ty peníze? -"Přesně tak," zvesela potvrdil Gilan."Někdy jsem tak prohnaný, že matu sám sebe."- Nejen sebe :-D
Květnatá řeč- Eh.. musím říct, že tentokrát dávám Haltovi za pravdu . Willův proslov byl příšerný. Myslel Gilan v druhém díle, že za útesem je moře, nebo ne? Protože to by se celkem hodilo vědět. To je nějaké smluvené znamení, že když oheň změní barvu, mělo by se jet pryč? jinak nechápu, proč by to kapitán dělal.
Večeře pro pět- K téhle části není co dodat. Opravdu bych nechtěla být na Jennyně místě... Zajímalo by mě, kde se naučila tak dobře vrhat nože. U čtení této části mě napadlo, že je trochu zvláštní, že se z pár sirotků z opatrovny stali lidé proslulí po celém Araluenu a někteří i za hranicemi.
Svatební tanec- Moje oblíbená postava z tohoto příběhu je rozhodně Nils Tahač. -Víš, hraničáři, ta svatba nemohla bejt lepší. Krásná nevěsta. Hezkej ženich. Skvělý jídlo, skvělý pivo. A k tomu všemu nakonec ještě boj. Je to, jako bych byl zpátky doma." - Skandijské myšlení je vážně k smíchu. P.S. -"Sepsal jsem si proslov pro tuto příležitost, ale náhodou se stalo, že mi před pár týdny shořel v ohni . Je možné, že to tak bylo správně." "Sláva sláva!" ozval se z davu trochu drsný hlas. Will ho až moc dobře znal. "Děkuji vám, Halte."...- nevím jak u vás, ale můj záchvat smíchu nebral konce.
Hiberňan- jediné, co mi chybí, je, jak Halt a Crowley znovu obnovili hraničářský sbor.
Vlk- Cuka zraní vlk... Jsem jediná, kdo si pobrečel u toho, jak se loučil s Cukem (pardon, s Bellerofontem)? Co jsem nepochopila v téhle části, je, že Will starému Bobovi řekne, že je s Cukem už asi deset let. A vzápětí se dozvíme, že normálně hraničářští koně odcházejí na odpočinek v cca sedmnácti letech. Proč Willovi tedy říkají, že by ho stejně za chvíli musel vrátit ke starému Bobovi? Mně teda šest, sedm let jako "chvíle" nepřipadá. Ale já jsem ještě dítě, takže to bude asi tím. Už bylo načase...- K tomu není co dodat. To je tak krásný závěr knihy...
Redmanský. Prohlásil.
Zase krásná kniha. Netuším jak, ale pan Flanagan dokáže udržet pozornost a obdiv čtenáře i ve velmi dlouhé sérii. Všechny prosím, aby si tuto knihu přečetli. TATO ČÁST MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY!!!
Konečně se do příběhu dostává i George, i když jen okrajově. Devět dílů čekám, až se znovu objeví a konečně se mé přání splnilo. I ze společné svačiny (nebo co to bylo za jídlo) v prvním díle ho vyšoupli. Jen je škoda, že tam o něm v podstatě nic není. V prvním díle je to nemluva a stydlín, v desítce mluví skoro tolik, co já. A to je co říct. Takhle je tam změna jako mávnutí kouzelným proutkem. O všech ostatních tam alespoň okrajově bylo, co se učili a jak se měnili. Ale stejně jsem za něj ráda.
Císař Šigeru - naprosto nepřekonatelná postava. Chová se tak necísařovsky, že si ho prostě musíte oblíbit. Mně přirostl k srdci snad více, než Kurokumovi. Kdyby bylo na světě více vládců, jako je on, to by bylo krásně. Bohužel není :-( .
Překvapuje mě vztah Allys a Evanlyn. Allys je celou dobu taková rozvážná a chytrá, kdežto naproti tomu Evanlyn je do všeho hrr a působí na mě tak, že dřív koná a až pak přemýšlí. Proto bych čekala, že ta žárlivka bude Evanlyn a Allys bude ta, co jí nakonec dojdou nervy a pěkně od plic jí to řekne. Pravděpodobně za pomoci Gorloga :-D. Alespoň že to Allys dojde dřív, než na Horácově a Evanlynině svatbě.
Pevnost Ran-koši. Ještěže tam byla. Sice úplně nechápu, jak se Will, Halt a ostatní "zachránci" Horáce do té pevnosti dostali a proč jim ti Kikoriové, co je zajali, nenechali stany, ale co nadělám. Potom jsem taky moc nerozuměla popisu rozestavení vojsk a celému plánu bitvy. To je asi spíš moje chyba, ale pro mě je důležitější výsledek, než jak ho dosáhli. Jaká šťastná náhoda, že Kikoriové jsou dřevorubci, že? Jinak nevím, nevím, co by dělali :-). Škoda, že se bitvy nezúčastnili také posádka Vlčího Willa, to by bylo velmi zajímavé. A asi by ani nepotřebovali Hasanuy. Takže celkové zhodnocení: chybičky tam jsou, to ano, ale to má každá kniha. A hodně knih by si o nedostatcích, které má tato kniha, mohlo nechat jen zdát.
Toskano. Obličej.
Moc krásná kniha, Flanagan nezklame. Velmi doporučuji. Sice myslím, že s každým dílem je úroveň o trošičku nižší, nicméně i (zatím) poslední díl (Souboj na Araluenu) má úroveň, o které si některé knižní tituly mohou nechat jen zdát. Knihu jsem již četla poněkolikáté, tuto knihu prostě neočtete. Pod názvem jsem si napoprvé také představovala jiný příběh, ale takhle neočekávaný děj je také úžasný. Akorát tato krátká část je opravdu špatná (Will je v noci u mohyl): "Ať se mi to zdálo nebo ne," řekl tlumeně, "tady už nezůstanu ani vteřinu." Utáhl Abelardovi sedlový popruh a nasedl. Pak s Kikrem na otěži a Cukem klusajícím vedle něj hbitě ujížděl z místa dočasného odpočinku. Vlasy na krku se mu trochu ježily, ale neohlédl se. V temnotě za ním pradávná neviditelná bytost, která pahorek obývala, tiše vklouzla zpátky do svého hrobu, spokojená, že další vetřelec odtáhl. Celá série je psána tak realisticky, tak, že věříte, že se to opravdu mohlo v nějakém Araluenu kdysi stát a najednou pradávná neviditelná bytost jde zpátky do hrobu. To už ty Malcolmovy vychytávky klidně mohly být opravdová kouzla. A ještě jeden drobný dodatek. Proč na mapce není nakreslený ostrov Seaclife?
Od. Nezklameš.
Úžasné, všechny díly mám minimálně dvakrát přečtené. Podle mě lepší než Bratrstvo, které jsem naštěstí četla až pak. Co se musí vyzdvihnout, jsou obálky - krásné a výstižné obrázky. Willa si sice představuji trochu jinak, ale to vůbec neubírá na kráse. Flanagan má skvělý styl psaní, který se líbí snad každému. Je mi neskutečně líto, že Willovo učení není popsané celé. Když jsou pořád někde " v tahu ", tak se přeci Will nemůže učit na hraničáře, ne? To je snad jediná, dle mého názoru velká, chyba. Jinak nevím, co bych sérii vytkla. Určitě patří mezi mé oblíbené série. A myslím, že je opravdu dobrá pro všechny věkové kategorie, protože moje spolužačka se po Hraničářově učni může utlouct a četla to i moje mamka. Všem moc doporučuji.
Morgarath. Jí.
Je to krásné, nechápu, jak někdo může hodnotit pouze dvěma hvězdičkami. Hezky napsané, napínavý a zábavný děj... Za mě je to skvělá knížka, v ničem si nezadá s prvním dílem. Moc se těším na další díl. Všem doporučuji. Kolombus - máš naprostou pravdu.
Předvečer. Umění.
Krásná kniha, celá série je má nejoblíbenější ( i když... Takových já mám několik ;-)).
Také mi nešlo si zvyknout na jméno Vasilisa, ale to za chvilku přešlo.
Té holce jsem každou chvíli říkala, jak je pitomá a za okamžik jí zase chválila, že se s tím dobře vypořádala. A tak to má být. Líbí se mi, že Vasilisa není ten typ hlavní postavy, které všechno jde, všechno zná, má vytříbené chování a je neomylná.
Má rezavé vlasy. Naprosto neobvyklé, že? Přírodní rezavou hlavu znám jen jednu, v knihách má rezavé vlasy každá druhá. To mě pěkně rozčiluje.
Myslím, že kniha není pro děti od jedenácti let, já jsem to poprvé četla před dvěma roky a dostala jsem to od kamarádky k devátým narozeninám. Kniha mne naprosto pohltila i v tom věku. Celou sérii jsem už četla třikrát, naprosto mě dostala.
Líbí se mi nepředvídatelnost jednotlivých postav.
Asi SPOILER!!! Mendejra se mi neskutečně líbila. Její arogantní chování při Vasilisině zasvěcení mě naprosto dostalo a nemohla jsem se vynasmát. Zasvěcení celkově mi přišlo zajímavé, akorát jsem nepochopila důvod názvu skály Měsíc.
Autorka si se zrzky nedá pokoj! Tím mně Sergej dost pořádně namíchnul.
Země příběhů 6, Chris Colfer. Nepřijde vám ta srážka světů trošičku podobná? KONEC SPOILERU.
Neskutečně doporučuji.
P.S. Také si myslíte, že se Vasilisa jmenuje podle autorky? Vasilisa - Vasilevna :D
(SPOILER) Krásná kniha, i když se to stejně jako o V šedých tónech nedá úplně říci, protože jejich obsah to prostě nedovolí. Za mě sice horší, než V šedých tónech, ale přesto moc doporučuji. TATO ČÁST MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY!!!! Za á nechápu, proč jsou jména na začátku kapitol psaná s malým písmenem na začátku. Není to nějaká chyba? Za bé mi Alfredovy nenapsané dopisy přišly naprosto nezajímavé a matoucí. Dokud nenastoupil pořádně na scénu, vůbec jsem je nechápala. A za cé konec. Také vám přijde, že autorku prostě konce psát nebaví a proto je odbyde? Já jsem sice četla pouze Sůl moře a V šedých tónech, ale to jsou její první a třetí kniha. Kdyby to bylo jen v první, ještě bych pochopila, že se psaním nemá zkušenosti a proto udělala tuto chybu, ale takhle? To je prostě neomluvitelné. Vždyť Emilia na záchranném člunu také viděla loď, tak jak to že na ni nenastoupila? Nechápu. Kniha mohla být o těch pár kapitol na vysvětlenou delší. Proto hodnotím čtyřmi hvězdami.
Vina. Christensenová.
Krásná kniha. Vlastně, jak už tady další psali, tato kniha není krásná - kvůli svému obsahu. Takhle je smutná, chytlavá a plná emocí. Ale rozhodně je krásně napsaná. A má krásnou a naprosto výstižnou obálku. Naprosto doporučuji všem a souhlasím s těmi, kteří chtějí, aby tato kniha byla povinnou četbou. Po přečtení této knihy pochopíte, co je v životě opravdu důležité. A ne, večerní horká koupel to nebude. Krasivaya!
TATO ČÁST MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY!!!! Proč dávám knize čtyři hvězdy a ne pět? Bod jedna. Jonas kouří tabák v knize. To jako vážně?! Tím mě autorka opravdu naštvala. Ano, přiznávám, že nemohla tušit, že se ta kniha dostane do rukou mě, ale tohle prostě nepřekousnu. Už jenom to, že Andrius dá cigarety desetiletému klukovi, mi přišlo celkem divné. Bod dva. Gumoví medvídci někde "na konci světa". Ehm. Autorka asi chtěla něco na odlehčení, jenže tohle se jí trochu nepovedlo. Bod tři. Jonas onemocní dvakrát, Jelena na nemoc nakonec umře a Lina se o ně v klídku stará. Není zvláštní, že to od nich nechytla? Nebyla za celou knihu ani jednou nemocná, což mě hodně překvapilo. Mohlo by z toho být zajímavých pár kapitol. Bod čtyři. Romantická linka dle mého názoru naprosto zbytečná a rušivá. Vyznělo to, jako by si autorka dodatečně všimla, že na to zapomněla a honem rychle to dopsala. Bod pět. Bod, který definitivně smazal jednu hvězdičku - konec. Podle mě, pokud kniha končí takto, tak v autorčině kanceláři stál vydavatel a ťukal si na hodinky. Autorka se krásně rozepsala a pak si ho všimla. Omluvně se usmála a za pět minut měla konec dopsaný. Ona prostě přeskočila dvanáct let! Mohla alespoň ve zkratce napsat, co se těch další dvanáct let dělo. A taky proč se po té době vysvobodili. A autorku neomlouvá ani to, že je to její první kniha. Sůl moře také neuměla pořádně zakončit.
Zatkli. Kaunas.