Zlajda95
komentáře u knih

Poslechnuto jako audiokniha a musím říct, že Jitka Ježková to načetla naprosto senzačně. Narozdíl od předešlého dílu, který mi přišel spíše průměrný a moc, spíše nic, si z něj nepamatuju, mě tento díl okamžitě vtáhl do děje a zvláště postava psychoterapeutky mě velice bavila :D


Kniha je charakteristická spoustou ironie, barvitými charaktery postav, které ve čtenáři vzbuzují emoce, a velmi propracovanými dialogy, které baví. Filmová verze mnohé vynechala a lecos upravila, knižní verze mi pomohla pochopit, jak si k sobě Elizabeth a Darcy vlastně našli cestu.


Velký posun ve vyspělosti příběhu, od milé fantasy pro děti k počínajícímu hororu (tuto změnu jsme konec konců viděli i ve filmu). Zároveň první díl, kde vnímám opravdu větší ostříhání v detailech děje na plátně, což je opravdu škoda.
Harry Potter je liška podšitá, znovushledání se strýcem Vernonem na konci školního roku mě pobavilo :D
Perfektní.


(SPOILER) Strašidelné.
Smutné.
Zbytečná smrt.
A ten konec, Miniere? To jako fakt?
Po tomto dílu mám dojem, že nás už moc příběhů s Martinem nečeká. A že to s ním nedopadne dobře.


Poslechnuto jako audiokniha. Psáno čtivě, resp. načteno velmi příjemně, vtáhne do děje. Pachatel/rozuzlení mi moc nesedlo, celkově spíše průměrná detektivka. Čtvrtou hvězdu dávám za humor a trochu té romantiky :-)


V rámcí knižní výzvy 23 přečteno znovu k tématu "kniha, kterou nebudete číst poprvé" a zvedám hodnocení o jednu hvězdu. Asi dosti záleží v jakém životním období/věku si příběh přečtete :-)

Tady už je rozdíl mezi filmem a knihou propastný! Film je neskutečně osekaný a bohužel o takové pasáže, které, věřím tomu, jsou pro "potterheads" srdeční záležitostí. Ohnivý pohár je obsahově příběh o mnoho temnější a rozhodně to už není čtivo pro malé dětičky.


Originální, brutální příběh. Knižní Katniss se jeví poněkud vřelejší, než ta filmová - to je hádám tím, že jí tady pěkně vidíme do hlavy. Kniha obsahuje spoustu detailů o životě postav mimo arénu, pro což ve filmu nezbyl prostor. Závěřečný boj s muty naprosto šokující. Výborná dystopie.


Po této knize jsem sáhla v rámci čtenářské výzvy - knihy na téma holocaustu. Holocaust, válka a vůbec vše okolo není moje téma. Těch pár knížek, které jsem na toto téma četla v minulosti, bylo pěkných, ale smutných, těžké téma... Smrt krásných srnců jsem viděla na základní škole jako film a bylo to pro mě utrpení, ale nakonec jsem se rozhodla přečíst právě tuto knížku, protože jo - měla málo stran! :D
Nakonec ovšem pomyslně zavírám knížku (čtečku) s uspokojením. Chvilku mi trvalo zvyknout si na to, že v povídkách Ota Pavel do nebes vychvaluje svého otce, který byl ovšem dle jeho popisu docela špatný manžel i otec, nezodpovědný člověk a který dle vyprávění v povídkách často dělal věci, které se mně osobně z hloubi duše příčí. Když se smíříte s nedokonalostí lidské nátury starého Poppera, můžete si užít střípky ze všedního i nevšedního života jejich rodiny. Nad čím opravdu smekám je schopnost autora popsat i velmi smutné životní okamžiky s jistou noblesou. U této krátké knížky se pobavíte a možná si i popláčete.


Mlčení jehňátek je skvělou detektivkou, ale to, co mě vtáhlo do knihy, byly skvostně vytvořené postavy! "Číst je" byla jedna báseň! To je to, co mnoha příběhům - ať už na papíře, či na obrazovce - zoufale chybí. Postavy tak perfektně vytvořené, že je toužíte poznat lépe.


Velice bravůrně vykreslená atmosféra! Knihu jsem nečetla, poslechla jsem si ji jako mluvené slovo, kde určitě část atmosféry byla určitě podpořena doprovodnou hudbou a zvuky, a bylo to opravdu napínavé a místy velmi děsivé!


Po pár letech znovu poslechnuto jako audiokniha čtená Jiřím Žákem. Pamatovala jsem si dojem, že se jednalo o nervydrásající příběh. Ale ten konec!!! Na ten jsem úplně zapomněla! Pořád skvělé.


Krátká a dosti surová knížečka, která vás nechá nahlédnout do životů hned několika mužů, kteří si nechali alkoholem pokřivit život.


Kocour Bob není žádný velkolepý spisovatelský počin, za to je to příběh ze života.


Byl to krátký prostý příběh, o tom, jak málomluvný starší muž žije osamocen jen se svým psem a ovcemi (později včelami) a každý den sadí stromy. Je mi to sympatický příběh, jsem samotář, sama toho moc nenapovídám, chovám lásku k přírodě a zvířatům a představa tohoto způsobu života mě při tom krátkém čtení naplnila klidem. Mám ale pocit, že jsem mezi řádky četla víc, než skutečně autor zamýšlel sdělit - zkrátka to hlubší zamyšlení se odehrává ve čtenáři, v každém zvlášť a mohou se týkat velmi rozdílných témat (anebo taky žádná hlubší myšlenka vůbec nemusí příjít, že).


Sáhla jsem po Zaklínači až po shlédnutí obou vydaných sérií na Netflixu.
Rozdíly ve zpracování jednotlivých povídek tu samozřejmě jsou, zatím jsem nenarazila na žádný podstatný - co se týče děje. Co pro mě bylo překvapivé, že postavy v knížce mi přijdou tak nějak... hrubší, více barbarské. Seriál v mnoha ohledech zjemnil děj i postavy a musím říct, že na té obrazovce mám asi Geralta radši :-D Na druhou stranu knižní Marigold se mi velmi pozdává, sice je to ukecaný proutník, ale celkem chytrý.
Knížku jsem částečně četla a částečně poslouchala - audiokniha je bezvadná, co postava, to jiný dabér. Ohromným plusem (alespoň za mě) je, že Geralta čte Jiří Dvořák, tedy stejný dabér jako v seriálu :-)


První kniha, která ve mě doopravdy vyvolala strach! Já jsem sice strašný strašpytel, ale knihy ve mě nevyvolávají strach na rozdíl od filmových hororů. Tohle je ale první kniha, která to dokázala!
Navíc strašidelné domy a narušené postavy! To je moje! :)


Jak už to tak občas bývá, závěry sérií, ať už knižních, filmových nebo seriálových, bývají zklamání. Pýthiiny rady poskytly konečně rozuzlení děje, a že to byl děj opravdu spletitý, nicméně ze tří knih to byl nejslabšídíl. Hlavně mě mrzelo, že jsem se vlastně vůbec nedozvěděla to znění Pýthiiných rad, což je škoda. Co bych ještě vytkla je, že hrůzostrašnost a pocity znechucení hlavních hrdinů mi nepřipadaly skutečné, téma je to těžké, ale nějak jsem tomu nedokázala při čtení uvěřit. Jinak je to ale dobrá detektivka, zápletka může ale někomu připadat až příliš překombinovaná.


(SPOILER) Je to čtivé, ale nijak zvlášť originální. Autorka si asi mohla více pohrát s onou hádankou, kterou měla hrdinka vyluštit, protože sice znění bylo hezké, květnaté, ale velmi primitivní. Pro mě je jediným vysvětlením toho, proč ji Feyre hned na místě neuhádla to, že měla těžký život (anebo je úplně blbá).
Závěr se mi líbil, dává prostor snad o chlup zajímavější zápletce pro druhý díl, tak jdu s chutí do toho.


Zpočátku jsem se velmi dobře bavila Catherininou naivitou a nechutnymi manipulacemi některých postav, ale nějak nedošlo k uspokojivému zakončení po vygradování děje.
