žlučníkář komentáře u knih
Bejt prachatej, nic nedělat, nesnášet dost věcí a lidí, mít svůj rytmus a nakonec chodit do hampejzu a doufat že tam chytim od syfla hůř a že mi doktor řekne: jste v pjerdeli vašnosto, do doseti let budete klepat bačkůrkama a prdět do hlíny, to je docela dobrej úlet.
Ty jeden železničáři!!!!
Kniha je to moc pěkná. Příběh podruha, co se nejdřív bojí narození svého dítěte, ale jak jí vezme poprvé do náruče, začne jí strašně milovat. Miluje jí tak, že když jim vytrhne trn z paty tím, že jim jede do velkoměsta vydělat nějaký ty peníze na záchranu chalupy a pár let (asi tak patnáct) se nevrací, zvencne se. Začne chodit po vsi a všichni ho maj za blázna, protože všem valí do hlavy, že je císař a dcerka princezna. Jenže všichni vědi, že neni a že ve městě zas tak dobře nepochodila. Prachy sice poslala a chalupu zachránila, ale blázen stará by byl mnohem radši, kdyby poslala sebe.
Docela dobrá ukázka toho, jak si mozek udřenýho chlapa vymyslí svuj vlastní příběh, aby se odtrhnul od skutečnosti, která neni zas tak růžová....