Zmiu komentáře u knih
Hezká a vtipná kniha s ilustracemi od Gabriela Filcíka.
Příjemné čtení, neurazí, ale taky už jsem četla lepší.
Hezky napsané příběhy plus to, že jsem se dozvěděla spoustu reálií z venkovského života. Islandská vánice je síla i dnes, natož tenkrát.
Zajímavé a poučné čtení. Jazyk je sice trochu zastaralý, ale k historickému románu se hodí. Ač jsem se trochu ztrácela ve jménech, román mi osvětlil velmi důležité období v islandské historii, a za to jsem ráda.
Moje oblíbené anekdoty. Ráda jsem si četla i úvod, který byl nejen vtipný, ale i poučný.
Zajímavé legendy, které se vážou k historii a k místním jménům Krymského poloostrova.
Opět dva příběhy, každý z jedné strany, a oba se vydařily. Čtyřlístek se podívá do různých zemí, na své cestě kolem světa, a ve druhém příběhu objeví tajemství příšery žijící v mořské laguně.
Docela fajn příběhy, člověk se něco dozví, občas se zasměje, jen ti ufoni tam být nemuseli.
Velmi pěkný přehled o židovské kultuře, z dějinného i kulturního pohledu.
Krátké příběhy o zvířátkách, a v každém z nich je dán důraz na nějaký zajímavý jev češtiny. Příběhy jsou bohaté na jazyk, je v nich spousta druhů zvířat, která běžně děti asi neznají, plus pod příběhem jsou vysvětlivky k češtinářskému jevu. Ale i kdo nemá zájem o češtinu, tak si počte. A pro ty, co mají zájem, tak je na konci knížky vysvětlení pro dospělé.
Jsem na tom asi jako Effys. Tuhle knihu jsem četla poprvé taky asi v deseti, a pak ještě asi 20x. Petra z Rožmberka jsem měla moc ráda, Kateřina mi taky byla dost podobná. Nicméně mým největším oblíbencem byl Jindřich z Lipé. :-)
Vydat islandsko-český slovník je jistě záslužný počin. Do této doby zde žádný nebyl, alespoň ne v tištěné podobě. Já ho používám pravidelně a jsem za něj ráda, poněvadž překládat přes třetí jazyk je úmorné. Překlady hesel jsou docela dobré, alespoň zatím jsem nenarazila na nic divného, ale složitější výrazy zde nenajdete, což je ostatně patrné z rozměrů slovníku.
Co je ale u slovníku velkou chybou, je to, že neobsahuje žádné vysvětlení gramatiky a výslovnost, což u slušných slovníků bývá, a ani u hesel se neobjevují další koncovky slov, jako např. genitiv, či nominativ plurálu. Chyba je to zásadní, protože islandština má dost nepravidelné skloňování, a ti, co nemají její základy, tak slovo ve slovníku nemusí vůbec najít. O nepravidelnosti sloves a výslovnosti ani nemluvě. Tyto nedostatky jsou hlavní důvody mého nižšího hodnocení. Nicméně, pokud to stejně myslíte s islandštinou vážně, tenhle slovník vám stačit nebude, a tom tlustém islandsko-anglickém už tu gramatiku najdete.
Příběhy se Semtamťukem mám mnohem radši, ale i tyhle starší díly jsou docela pěkné.
Pro mě asi nejpřehlednější a nejsrozumitelnější učebnice religionistiky. (Důležité jsou pochopitelně všechny, ale tahle se mi četla nejlépe).
Na Petiškovy báje to nemá, ale určitě stojí za přečtení. Každé jiné zpracování je obohacující, plus některé báje, co v Petiškovi nejsou.
Tuhle knihu jsem určitě četla, a moc se mi líbila, ale už jsem z ní asi všechno zapomněla. Ale vím, že tam nebyly jen pohádky, ale i dost z mytologie, pro mě, dosud neznámé. Někde jsem si i vypsala ta jména bohů a jejich funkce.
Bilingvní překlad jedné z nejslavnějších ság severu, doplněný slovníkem. Kromě ságy obsahuje další pasáže z děl, která k sáze tematicky patří. Věčná škoda, že se dnes nedá sehnat. Nový překlad ságy o Volsunzích se mi líbil mnohem méně.