Zmiu komentáře u knih
Sága o Völsunzích, sága o Ragnarovi huňaté nohavici a sága o Bósim a Herrauðovi v českém překladu. Člověk je rád za každý překlad staroseverské literatury, jen je škoda, že vychází většinou v takových edicích, kde je málo místa na komentáře a vysvětlivky. Grafická úprava knihy je naprosto příšerná. Ty obtloustlé figury mají být severští hrdinové? A babice s vytahanými prsy má být jedna z nejkrásnější panen? Taky nechápu tu módu mít všechno tučným písmem, plus úvody k ságám jsou bílým písmem na barevném podkladu s nějakým vzorem, což dost ruší.
Velmi dobrý psychologický rozbor sedmi smrtelných hříchů, který se může hodit každému bez ohledu na vyznání. Sedm hříchů bylo zvoleno církví velmi chytře, jsou to provinění, která poškozují člověka samotného, jeho duši. Také si můžeme všimnout, že je snadné se těchto hříchů dopouštět. Slovo hřích je pro většinu z nás asi dost zatěžkáno náboženstvím, ale po přečtení této knihy to slovo dostává nový rozměr. Díky za to.
Edda jako kniha mrtvých? Tenhle koncept je dost mimo a nemá vůbec žádný poklad ve skutečné praxi starých seveřanů, kteří oslavovali život. Kniha má citace z Eddy a krásné obrázky, ale ten text samotný, to se nedá. Jak tam začal autor mluvit něco o té plazmě, nebo co to bylo, tak jsem dál číst nemohla. Bohužel u nás je literatury o Germánech/Seveřanech jako šafránu, a když už se něco s velkou slávou přeloží, tak je to takovýhle škvár.
Sága o Hrafnkelovi je známá především díky části o koni Freyfaxim, který je zasvěcen Freyovi, a nikdo na něm nesmí jezdit. Porušení zákazu se stane zápletkou ságy a motivem k pomstě. Druhá část už tolik zajímavá není. Také asi dost hraje roli, že překlad je hodně starý, a nečte se jednoduše.
První staroislandská sága, co jsem četla, a zůstala i mojí nejoblíbenější.
Jako dítěti se mi tyhle básničky docela líbily, ale dnes už si nic z nich nepamatuji.
Jedna ze základních knih pro studium religionistky.
Knihy z tého edice mám moc ráda, neb podají dost informací na malém prostoru. Vhodné pro studenty, kteří se chtějí na malém prostoru seznámit s danými mýty a základními principy té dané mytologie. Rozhodně doporučuji. Pokud chcete mýty převyprávěné, tak to jsou spíše nějaké edice pro děti s obrázky, např. edice Mýty a Legendy.
Nečetla jsem knihu celou, je to kniha, kde člověk může hledat pověsti podle krajů a motivů, takže si přečte zrovna to, co se mu hodí. Na začátku se Svoboda zabývá místními jmény, která obsahují keltský kořen, a ve zbytku knihy jsou jednotlivé pověsti, označeny malým obrázkem podle motivu. Kniha je doplněna mapkami podle výskytu jednotlivých motivů. Já jsem osobně s knihou moc spokojena.
Veršované pohádky jsem jako dítě moc nemusela. Uvidíme, jak se mi budou líbit teď.
Určitě zajímavý nápad poučit čtenáře zábavnou formou pomocí bajek. Jen mohly být lépe napsané.
Kniha se mi líbila, už nevím moc, co tam bylo o astrologii, ale rozhodně byla zajímavá ta část, kdy autor popisoval různé tradice, které se ke každému období váží. Rozhodně tu nejde jen o nějakou esoteriku. Knihu jsem koupila někde ve slevě, a vcelku překonala mé očekávání.
Kniha o raném křesťanství u Keltské populace v Británii. Už je to dost let, co jsem knihu četla, ale vím, že mi vadila občasná neobjektivnost autora (zlí pohané, hodní křesťané a pod.), což do odborné literatury nepatří. Ale rozhodně to bylo zajímavé a poučné čtení, o tématu, o kterém člověk asi běžně moc neví.
Jedny z oblíbených pohádek z dětství. Některé si dodnes pamatuji. Ilustrace jsou taky příjemné.
Pěkné pohádky s ilustracemi od Václava Fialy (vydání z roku 1962), takže rozhodně stojí za to si je pořídit. Novější verze neznám.
Jedna ze třech knih pohádek území Sovětského svazu. Takhle pokrývá hlavně oblasti -stánů. Další dvě knihy jsou "O moudrém Chadaunovi a třech sluncích" a "O srdnatém střelci Andrejovi".
Tuhle knihu jsem milovala hlavně kvůli nádherným ilustracím, ale i po informační stránce byla velmi přínosná.
Moc pěkné a vtipné převyprávění severských mýtů. Vím, že se mi moc líbil příběh o Týrovi a Fenrim.
Jako dítě jsem tu knihu četla, vím, že byla docela vtipná, ale asi ne natolik, protože jsem ji četla jen jednou.
Téhle knihy jsem se ráda zbavila. Napřed jsem byla ohromena tím, že obsahuje spoustu informací a mýtů, ke kterým se člověk jen tak nedostane. Bohužel ale kniha obsahuje chyby, (čehož jsem si všimla u těch mýtů, které jsem znala). Navíc si autor dělá z mýtů legraci, což mě naštvalo asi nejvíc, a po dlouhém zvažování jsem se rozhodla, že takhle kniha rozhodně nemá místo u mě na poličce. Mýty se dají vyprávět vtipně, to ano, ale zde jde spíše o zesměšňování a to je rozdíl.