zoew komentáře u knih
Je to dost pitomý (i když snesu hodně), skoro mi to připadá, jako by to psala nějaká pubertální dívčina. Od Lindy Howard jsem četla i jiné knížky a byly normální, čtivé a na dost slušné úrovni. Když psala Bludný kruh, tak snad měla tvůrčí krizi nebo byla opilá, popř. zhulená.... vážně nevím. nemám ve zvyku knížky nedočítat,ale u téhle o tom vážně uvažuji a kdybych nebyla už za polovinou, tak se na to fakt vykašlu. Pouze zvědavost týkající se pachatele a motivu jeho činu mě nutí číst dál. Jakž takž zábavných je až posledních zhruba 80 stránek knížky (a nebo jsem si na tu blbku už zvykla?). každopádně je celkově tahle knížka hodně slabá,dějově, slohově i námětově.
Zábavná nenáročná nekomplikovaná detektivka s trošku naivní milostnou zápletkou. Neurazí, pobaví.
Tom Shark a Pitt Strong, přehnaná a naprosto nevěrohodná napodobenina Holmese a Watsona. Do slova a do písmene braková literatura (dá-li v tomto případě vůbec slovo literatura použít), kterou jsem hltala ve svých pubertálních letech a bylo to mé první setkání s detektivním žánrem. Moje hodnocení z nostalgie rozhodně nevystihuje hodnotu tohoto paskvilu. :-D
Velmi slabé, neprokousala jsem se ani do poloviny a knihu odložila nedočtenou, strašně mě nudila. Nebylo to v podstatě o ničem, samá idylka, vše dokonalé, sluncem zalité..... nevím jestli dál následovala přece jen nějaká zápletka, možná ano, ale je mi to jedno. Bez podobných knih se obejdu. D.S. napsala mnohem lepší romány.
Přečteno z donucení (školní referát), ale kupodivu se to docela dalo vydržet (zčásti i proto, že to má jen 160 stran). Je to sice účelové, uvědomělé a agitující, ale občas se tam i něco děje, takže to pro mě bylo čtivější než většina tzv.ruské klasiky, která se obvykle táhne jak guma a konec v nedohlednu.
Tohle čtení pro mě bylo za trest (povinná četba + referát). Je to v podstatě téměř 500 stran skoro o ničem, resp. o neskutečně líným a pasivním chlapovi, který byl extrémně pohodlný a promarnil svůj život v leže na gauči v roztrhaným županu. Samotný děj by se v pohodě vešel do 100 stránek, ale ruští spisovatelé se rádi sáhodlouze vykecávají, takže je to rozvleklý a nudný jako skoro vše ruské.
Poněkud rozvláčné, už jsem na toto téma četla lepší knížky.