Zomy komentáře u knih
Taková jednohubka.
První půlka byla opravdu zdlouhavá, sice vtipná, ale pořád jen rozjezd. Chápu proč, získali jsme přesný obraz neutěšené situace, kdy se chce svobodná žena seznámit.
Pak už to sice trochu nabralo spád, ale taky o to víc to bylo "klišoidní".
Vztah mezi hlavní dvojicí byl pro mě příliš plochý. Mám ráda, když v romantické knížce pár "nesejde ze scény ", tady se v podstatě jen párkrát potkali.
Knížka byla fajn, to zase jo.
A opravdu se to nápadně podobá filmu Chceš mě, chci tě. Dokonce jsem si hledala, co bylo dřív - film, nebo knížka. Můžete tipovat :-)
Vůbec nechápu, jak tohle autorka dokázala. Čtu 7. díl a říkám si, že si dám od Bratrstva na chvíli oddech a sáhnu po něčem veselejším, méně temném, méně obsáhlém,... Ale jakmile dočtu knížku, nedá mi to a pokračuju dalším dílem. To, jak jsou jednotliví hrdinové popracovaní, a zároveň jak se jednotlivé příběhy prolínají, mě nepřestává udivovat.
U Johna je skvěle vykreslený jeho vývoj. Úplně ho vidím před proměnou, drobného, ustrašeného, toužícího po něze a bezpečí. A pak se s bezmezným obdivem zamiluje do drsňačky Xhex, dostane pár ran osudu a už to jede :-)
Tohle je přesně ten typ knížky, která se vám dostane do rukou čirou náhodou a nic moc od ní nečekáte. A pak už se u čtení tak nějak uculujete a všechno je to děsně milé.
A přiznejme si, pokud bychom se ocitly v situaci hlavní hrdinky, tak rozhodně chceme potkat Dese :-)
Bála jsem se fotbalového prostředí, ale naprosto bezdůvodně. Vztah mezi hrdiny se vyvíjí pomalu, ale o to přesvědčivěji. Za mě bomba.
Čtení o zbohatlických, zkažených a sexem posedlých středoškolácích, na to už jsem stará. To nedám, říkala jsem si. Jenže je to Elle Kennedy a ta je dobrá, že jo. Dala jsem to - a s chutí :-)
Tak tuhle jedinou jsem ze série nedočetla. Ten začátek byl natolik ujetý, že mě na knížku přešla chuť.
Knížky od této autorky jsou přesně to, co pohladí na duši, když se chcete zabalit do deky a úplně utéct od reality. Hrdinky jsou milé, okouzlující a nesmírně trpělivé, když jde o to získat srdce zlomeného hrdiny. Je to jednoduché, ale mě to baví.
Dlouho jsem se upírům bránila, ale protože se mi od autorky líbily jiné knížky, tak jsem se nakonec k této sérii odhodlala. A ono mě to fakt chytlo, louskala jsem jeden díl za druhým.
Od 5. dílu už moje nadšení (nebo možná jen překvapení z toho, jak se mi to líbí) uvadá. Připadá mi to čím dál temnější. Na začátku je Bratrstvo představováno jako skupina nejsilnějších a nejmužnějších zachránců druhu. Bojují drsně, mezi sebou se vtipně špičkují a svoje ženy milují naplno a osudově. A pak najednou je všechny pohlcuje deprese, strach z temného osudu, závislost, nejistota...
Nic to ovšem nemění na tom, že autorka vytvořila a obdivuhodně propracovala vlastní svět, který na papíře zkrátka funguje. A ta láska tam vždycky chytne za srdce.
Skvělá knížka, pravá romantická komedie. Tohle můžu :-)
Pro mě je tohle prostě jen novější verze série Bratři Quinnové od Nory Roberts. Bratr ochranitel, bratr rebel, bratr elegán, všechno to tu už bylo. Kniha se čte, příběh plyne, neurazí, ale je to Robertsové natolik podobné, že je to podle mě téměř zaměnitelné.
Je to jedno velké klišé. Až mě samotnou udivuje, že se mi to tak moc líbilo :-)
Za mě super. Z prvního čtení jsem si pamatovala, že se mi knížka líbila. Že tam bylo dost sexu (o prstech v zadku bych v romantické knížce fakt číst nemusela) a že jsem se zasmála. Po nějaké době jsem se ke knížce vrátila a už dokážu ocenit celkové vyznění. Silná ženská a skvělý chlap, který ochraňuje a podporuje (i když tvrdí, že o nic takového nestojí). Vtip, dojetí, romantika. Určitě se k ní zase někdy vrátím.
Mám pocit, že Manžel na objednávku by si klidně zasloužil vyšší hodnocení, než tu má. Je v tom příběh (poměrně propracovaná myšlenka zprostředkovávání sňatků), postupné zamilování se, trochu toho zlomeného srdce, happy end - všechno, co od daného žánru čekám. A podle mě to funguje.
Šéf je samozřejmě výborná knížka. Pro mě je ale od Vi Keeland nejslabší (asi by bylo výstižnější napsat nejméně oblíbená). Za mě už tam bylo příliš bolesti, příliš minulosti, příliš smutku, příliš smrti. Chci se u takových knížek smát, sledovat hlavní dvojici. Dojímat ano, ale tak nějak hezky.
Tyhle autorky dohromady jsou jistota, to už víme. A kromě toho všeho, co už od nich očekáváme (dojetí, romantika, vtip, samozřejmě sex), tak tady musím právě ten vtip vyzdvihnout. Chvílemi jsem se smála nahlas a to se mi u knížky už dlouho nestalo.
Tenhle titul jasně dokazuje, že nesmíme soudit knihu podle obalu. Nechápu, proč na obálce vždycky musí být polonahý chlap s roztouženým pohledem. Člověk aby to četl zabalené v novinách, pokud se chce vyhnout rádoby vtipným komentářům od manžela (to je ale můj problém u většiny knih pro ženy a doba e-knížek to krásně vyřešila). Knížky od Vi Keeland by si rozhodně zasloužily něco důstojnějšího. Obsah knížky má všechno, co v tomto žánru člověk chce - je to dojemné, romantické, vtipné. A ačkoliv od hlavního hrdiny čekáme, že to bude tak trochu arogantní blb, vlastně je od samého začátku opora a ochránce.
Další příjemná Srdcovka, od které toho moc nečekáte a která mile překvapí.
Příjemné romantické čtení, kde všechno plyne tak, jak má. Nic vás nepřekvapí, ona se hledá, on je dokonalý (a přesně proto takové knihy přece čteme). Jedna věc ovšem překvapivá je - na slaďárnu je to nezvykle vtipné, opravdu jsem se chvílemi od srdce zasmála.