Zorka komentáře u knih

Rodičovství pohledem muže s typicky mužským smyslem pro humor a nadsázku. Kniha, u které se člověk odreaguje, trošku pobaví, a když ji opravdu vezme s nadhledem, nepohorší ho ani neustálé hovory o "ho...", protože koneckonců my, rodiče, máme ještě v živé paměti období, kdy se všechno točilo právě okolo něj :-). Je pravda, že pokud jsou všechny knihy psány s podobnou nadsázkou, pak je jedna kniha od tohoto autora pro mě tak akorát, aby se mi hlášky nezačaly přejídat.

14.08.2016

Je pravda, že Betty MacDonaldová to není, ale jako odpočinková četba ok. Žádná velká literatura, člověk to musí brát trošku jako nadsázku a pak se i pobaví. Koneckonců - kdo z nás neměl v dětství nebo mládí pocit, že se rodiče chovají (oproti nám, "normálním lidem") nějak divně...

29.07.2016

Kniha, která přibližuje realitu Hemingwaova života, okolnosti jeho smrti a také osudy jeho potomků. Vždycky je velmi zajímavé číst o lidech, které jsou pro nás pojmem, a zjistit, že i oni byli "jen lidi" s mnoha problémy a často i s mnoha "kostlivci" ve skříni.

19.07.2016

Pro mě neotřelý pohled na válku. Přestože Edgar vyprávěl svůj příběh už jako starý muž, touha dítěte být jako ostatní, nikoli "jiný" kvůli svému židovskému původu, knihou prostupuje od začátku do konce. Kromě toho mapuje přeměnu "obyčejného", trochu podivínského souseda v obávaného diktátora, který rozvrátil Evropu a zasáhl tragickým způsobem do života mnoha rodin.

09.05.2016

Knížka, která obsahuje ucelené informace, srozumitelné, jasné, stručné, a přesto dostačující. Nepodsouvá názory, dává možnost výběru a zvážení alternativ, jak se o psa starat.

16.02.2016

Kutnohorské pověsti jsem coby místní patriot četla už několikrát, tentokrát se mi dostalo do ruky starší vydání plné přechodníků a jazyka dýchajícího minulostí. Vždycky si ráda připomenu některé příběhy, které jsem už zapomněla.

09.02.2016

Pro mě kniha naprosto dějově "plochá". Několikrát jsem ji odložila, nebavila mě. Už za pár hodin po dočtení jsem přemýšlela, "jak to vlastně skončilo". Byly tam námětově zajímavé momenty, které by se nechaly rozpracovat na úkor jiných, nicméně autor zvolil cestu vleklého děje zaměřeného na skrývání jediného špiona. Knihu bych s Remarquem (viz v anotaci) rozhodně nesrovnávala.

08.02.2016

První povídka mě od čtení knížky skoro odradila. Nicméně další povídky i to, jak do sebe postupně zapadaly, se mi líbily. Slohové práce Honzíka o dvou maminkách a dopis panu prezidentovi mě skoro dojal.

03.01.2016

Je velmi těžké být výjimečný něčím, co si člověk sám nevybere a čeho by se radostí vzdal. Moc hezká sonda do života Tima, úžasného člověka, kterého tlak okolí a vnitřní nejistota ze stigmatu vede cestou, po níž by se sám nedal. Přála bych si v našem životě potkávat více Vaness a Duncanů a jen minimální množství Patricků.

18.10.2015

Po prvních stránkách jsem měla pocit, že knihu odložím, přestože to většinou nedělám. Tolik naivity, dětinskosti a to pohádkové zpracování mě trošku lezlo na nervy. Nicméně právě proto, že knihy většinou neodkládám nedočtené, jsem se přehoupla i do druhé poloviny, kde jsem přestala vnímat pohádkové zpracování a převáděla si děj zcela automaticky do obvyklé reality. Člověk musí číst mezi řádky a trošku luštit metaforické přenášení významů. Chvíli mě to bavilo, nicméně konec mi přišel opět naivní. Takový lehce sektářský, ani nevím proč. Takže za mě průměrné dílo, žádný velký zázrak. Nicméně za nápad zapracovat návod na šťastnější život do pohádky, kde přece jen vítězí dobro nad zlem, dávám nakonec tři hvězdičky.

20.08.2015

Na mě příliš rozvleklé, popisné, bez spádu, kniha na mě až moc dýchala dobou Marca Pola (z jehož díla bylo rovněž často citováno).

03.08.2015

Pohled muže na rodinný život a výchovu dítěte. Vtipné průpovídky a komentáře, doma bych ho nechtěla :-).

16.07.2015

Člověku se ani nechce věřit, že je to pravda, a přitom podvědomě ví, že ano. Právě děti mohou být snadno zastrašovány a manipulovány, využívány a zneužívány. I když se člověku nabízí myšlenka, že v civilizovaném světe je toto naprosto nepřípustné, není to zas až tak pravda. Podobný Kony se objevil na mnoha místech světa, dokonce i v Evropě, a to hned několikrát. Jedinec, který dokázal zmanipulovat masy a dovedl je k neuvěřitelné brutalitě a násilí. O většině z nich se však hovoří. O Ugandě toho ale zas tak moc neslyšíme. Možná by si tamní problémy zasloužily větší medializaci a větší pozornost. Bylo by pak mnohem snadnější získat podporu světa pro řešení tamních problémů. Velký dík autorovi za zveřejnění příběhu, který je po stránce jazykové a literární zcela průměrný, nicméně po stránce obsahové tolik přínosný.

13.04.2015

Skipe, myslím, že jsi to vystihl naprosto přesně: "Gutiérrez píše strohým stylem, žádné kudrlinky na ozdobu, všechno hezky přímočaře a veškerou bídu a hnus života hlavního protagonisty nám prakticky chrstne do ksichtu jako kýbl plný sraček."

Četla jsem krátce po Nabarveném ptáčeti, na který by se podobný komentář hodil jakbysmet, a takhle koncentrované - to byl tedy mazec.

23.03.2015

Zdeněk Matějček je Pan psycholog. I když byl v podstatě o několik generací starší než já, jeho názory jsou tak pokrokové a tak pravdivé.

17.01.2015

Komiksovou knihu jsem četla naposledy někdy v dobách mého dětství. O to víc mě zajímalo, jak vypadá takový komiks pro dospělé. A zklamaná jsem rozhodně nebyla. Klobouk dolů před autorkou, které se podařilo na pár stránek a v podstatě do pár vět vložit myšlenku lidské motivace a její ztráty i mnoho ze života běžného člověka. Hodně zajímavé grafické pojetí retrospekce s černým pozadím obrázku.

17.01.2015

Poněkud smutně vyznívající román, jehož hlavního hrdinu si zamilujete už jen proto, že takového přítele by chtěl mít každý z nás. Pro mě byla chvílemi dost nepřehledná politická situace ve Španělsku, unikaly mi jistě drobné detaily, ale podstatné věci snad nikoli. Takže za mě ano, kus historie a kus lidství na jednom místě.

13.01.2015

Smutné téma, jen jsem při čtení mnohokrát zapochybovala o tom, že by se lidé okolo Tessy i Tessa samotná ve skutečnosti chovali tak jako v knize. Na druhou stranu se mi moc líbil způsob, jakým byl v knížce nastíněn vztah otce a dcery.Nicméně i tak je pro mě kniha na rozmezí tří a čtyř hvězdiček.

28.12.2014

Přestože detektivky nejsou úplně můj šálek kávy, ztracené děti mě oslovily a knihu jsem si vypůjčila. Nelituji. Je velmi čtivá, napínavá, téma je bohužel velmi závažné a nikoli nereálné. První, na jsem jsem si vzpomněla, byl případ "ztracené" holčičky na dovolené v Portugalsku.

27.12.2014

Na tuto knížku člověk musí mít klid a náladu. Je to jedna z mála knih, které jsem nedokázala číst v obýváku, když se rodina dívala na televizi. Knížka není čistě dějová, nečekejte chronologii, spíš jakési sbírání střípků, náznaků, kousků vypravování, částí dějin ... to vše poskládáno a doplněno bohatým jazykem a slovními hříčkami.

20.11.2014