Hesonit
komentáře u částí děl
Nikdy, když šel člověk proti přírodě, to nedopadlo dobře. A přesto si stále někteří myslí, že jsou chytřejší... Čím větší arogance, tím větší následky. V tom spatřuji hlavní myšlenku téhle krvavé povídky.
Zvědavost, temnota, hloubka nesoucí se v duchu 19. století. Tahle povídka se mi líbila nejvíc.
Je to brak, klišé jak sviň, zápletka nepřekvapí, stylistika průměrná, ale má to atraktivní prostředí a je to vtipný! Vážně jsem se bavila.
Skutečný horor je to, co je šílené a budí pocit, že se to může dít. Vzpomněla jsem si na kuřimskou kauzu a na další hrůzy, kdy bezbrannému někdo ničí život. V povídkové formě je tomu čtenář navíc vystaven, jako by se díval. Velmi silný a znepokojivý příběh, bez momentů překvapení, zato drásající otázkou: Kolik takových Pavlíků na světě je?
Skutečně působivá povídka, tak skutečná, že je opravdu znepokojující. Přesně jak se v žánru horor vyžaduje.
Velmi pěkně zpracovaný motiv známý z městských legend. Citlivě, s atmosférou, neúchylně, žádný bestiální ožrala ani monstrum. A pes sympaťák. ;-)