Klamm
komentáře u částí děl
Tahle povídka mě bavila nejméně. Pořád se mi pletla Helena a Hanka. Celkový dojem to ale neznehodnotilo.
Připomnělo mi to gotickou duši od Karáska ze Lvovic a Utrpení knížete Sternenhocha od Ládi Klímy :-)
V podstatě tentokrát nevím co bych více dodal k anotaci, ve které je vše podstatné obsaženo. Ano, napsal bych komentář, ale ten by silně zaváněl spoilerem. A to nechci...
50%
Nevím proč, ale nejvíc mi utkvěl v paměti pocit propoceného těla a košile vězně Pablo Ibbieta uprostřed chladné vězenské kobky.
,,To nás odnáší proud, takový je život. Nemůžeme tomu ani rozumět, ani to nelze soudit, jen se můžeme dát unášet."
I když výše uvedená věta je z povídky Intimita, myslím že atmosféru Zdi nijak nezastíní.
80%
A) Prožíváš čirý soucit s ostatními a máš potřebu obětovat svůj život pro druhé nebo jen trpíš spasitelským syndromem?
B) Máš rád jen sám sebe, chceš se bavit, užívat si a nehodláš ztrácet čas s nějakým kryplem, který ztrácí kontakt s realitou a pro společnost je jen přítěží?
Ať odpovíš kladně na otázku A nebo B, u obou vystává paraelně otázka C.
C) Jsi dostatečně silný a upevněný ve svém názoru abys dokázal čelit tlaku okolí, které se tě usilovně snaží přesvědčit o opaku?
V těch ženských se taky vyznat. Na jednu stranu nějak vnitřně uvažují a navenek pak opačně jednají. Uvnitř opovržení, navenek bezmezná láska a oddanost. Sartre nám v této povídce nastíní obě tyto roviny prostřednictvím hlavní postavy Lucienne Crispinové zvané Lulu.
60%
Na komentář si vypůjčím slova Karla Kryla:
,,Úloha osobnosti v dějinách sestává prakticky z ochoty dotyčné osobnosti zemřít nebo nechat se zabít dříve, než stačila odvolat."
80%
PS: Zajímalo by mě, zda tuto povídku četla Olga Hepnarová.
