Snoopi
komentáře u částí děl
Myslím, že jde o druhou nejsilnější povídku celé knihy - právě proto, že je vylíčena z pohledu angažované postavy, která má být nesympatická, když se chystá... měnit kabát. Autorovi se nejen podařilo skvěle zachytit bouřlivou atmosféru revolucionářské Budapešti, ale nabídl nám přímo excelentní vhled do mysli nesympatického hrdiny, který je okolnostmi donucen snad k nejhoršímu a nejpodlejšímu činu své dosavadní existence, aby mohl přežít. Velmi důležitou roli zde hraje věta: "V kritických chvílích rozhodují maličkosti, to si pamatujte, soudruhu Némethe!" Velmi mne zaujaly narážky na antické mýty - "Prošli i skrz Skyllu a Charybdu luceren...". Připomnělo mi to antické tragédie, v nichž osud hrdiny je již dopředu předurčen. A ačkoliv se děj povídky neodehrává přímo v poblíž rybníka Jakub, spojuje ji s ním postava generála Korečkova, který Némethovi vyprávěl příhodu o svém pochybení se šťastným koncem - nikoliv matka hrdinovy milenky, jak níže uvádí Cori.
Poselství celé povídky je jednoznačné - historie se opakuje, lidé jsou nepoučitelní a násilí bohužel všudypřítomné: nejhorší je ve skryté podobě spolu s potlačenou zlobou, záští a nenávistí, takže jednu lůzu vystřídá lůza jiná. Při čtení mne doslova mrazilo.
